Výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.
Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.
Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.
Nárok na výživné
Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
Přiznání výživného:
– obecně ode dne zahájení soudního řízení o přiznání výživného
– výživné pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět ode dne zahájení soudního řízení o přiznání výživného (tuto zpětnou lhůtu lze u nezletilých dětí použít také v případě zvýšení/snížení výživného s výhradou nevracení již uhrazeného výživného)
– výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu
Právo na výživné se nepromlčuje, práva na jednotlivá opětující se plnění však promlčení podléhají– obecně ve lhůtě tří let, pokud jde o výživné přiznané rozhodnutím soudu ve lhůtě 10 let.
Řízení o výživném na nezletilé dítě lze zahájit i bez návrhu a je-li zahájeno na návrh, nená soud tímto návrhem vázán. Všechna ostatní řízení o výživném lze zahájit pouze na návrh.
Zakazuje se započtení proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný.
Po osobě, která je povinna výživou a je v prodlení s placením výživného, může (ale nemusí) oprávněná osoba požadovat úrok z prodlení.
Co se zkoumá při určení rozsahu výživného
– na straně oprávněného:
• odůvodněné potřeby oprávněného
• majetkové poměry oprávněného
• u nezletilého dítěte, které není plně svéprávné, které má vlastní majetek – zisk z majetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti – pokud nestačí k jeho výživě, má právo na výživné
– na straně povinného:
• majetkové poměry povinného – v rámci toho je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika
Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.
Je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.
NOZ neupravuje přesná pravidla pro stanovení výše výživného, tzv. tabulky, neboť se dospělo k názoru, že není možné stanovit přesně pravidla pro výpočet tak, aby byl použitelný ve velkoměstě i na venkově s ohledem na lokalitu, kde povinný a /nebo oprávněný žije. Místo toho NOZ podrobněji upravuje, co je třeba při určení výše výživného posuzovat.