Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Filtrovat podle platnosti
Menu

8.2.6.5. Podání vysvětlení z hlediska práva na obhajobu

Podání vysvětlení je jeden z nástrojů objasňování a prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, které provádí policejní orgán před zahájením trestního stíhání (§ 158, zákona č. 141/1961 Sb.), může však být využit i po zahájení trestního stíhání ve stadiu vyšetřování (§ 164, zákona č. 141/1961 Sb.). Podání vysvětlení se může také týkat prověřování přestupku. Podání vysvětlení je paralelně upraveno ve několika předpisech, v § 158, zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, v § 61, zákona č. 273/2008 Sb.. Zde se zaobíráme pouze úpravou podle trestního řádu.

a) Podání vysvětlení před zahájením trestního stíhání

Před zahájením trestního stíhání neexistuje ještě osoba obviněného, takže lze z hlediska podání vysvětlení rozlišovat pouze mezi osobou neformálně podezřelou (která se může později stát obviněným) a osobou, která může mít později postavení svědka nebo poškozeného. Z výzvy k podání vysvětlení je někdy možné poznat, zda se má osoba dostavit jakožto podezřelá nebo jen jakožto potenciální svědek, nemusí tomu tak však být vždy. V této fázi řízení ještě policie ani nemusí mít jasno v tom, koho podezřívá, a podezřelou se může stát osoba i na základě podaného vysvětlení.

b) Podání vysvětlení po zahájení trestního stíhání

Zahájením trestního stíhání se již trestní řízení vede proti konkrétnímu obviněnému. V této fázi řízení policie provádí výslech obviněného a výslech svědků, svědky však vyslýchá jen v některých případech (obecně v těch případech, kdy nelze se svědeckou výpovědí čekat do hlavního líčení); v ostatních případech si potenciální svědky předvolává k podání vysvětlení.

Práva a povinnosti osoby podávající vysvětlení

  • osoba podávající vysvětlení má právo na právní pomoc advokáta (advokát nemá postavení obhájce, nemůže proto např. nahlížet do spisu, zasahovat do průběhu vysvětlení kladením otázek apod.; může však klientovi radit, objasnit význam jednotlivých úkonů apod.)
  • u nezletilého je třeba o úkonu předem vyrozumět jeho zákonného zástupce; to neplatí, jestliže provedení úkonu nelze odložit a vyrozumění zákonného zástupce nelze zajistit
  • osoba vyzvaná k podání vysvětlení má povinnost se dostavit ve stanovené době na určené místo; jestliže se nedostaví bez dostatečné omluvy, může být předvedena
  • vysvětlení nesmí být požadováno od toho, kdo by jím porušil státem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti
  • právo odepřít vysvětlení má osoba tehdy, pokud by jím způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní
  • osoba podávající vysvětlení má povinnost vypovídat pravdu a nic nezamlčet, s výjimkou osoby neformálně podezřelé, resp. osoby, která se dopustila trestného činu: tato – stejně jako později obviněný – může vypovídat nepravdivě; porušením této povinnosti se osoba může dopustit přestupku křivého vysvětlení § 6 zákona č. 251/2016 Sb.
  • osoba, která se na výzvu dostavila k podání vysvětlení, má nárok na náhradu nutných výdajů (cestovného) a ušlého výdělku za stejných podmínek jako svědek; nárok nemá ten, kdo byl vyzván k dostavení se pro své protiprávní jednání
  • o obsahu vysvětlení se sepíše úřední záznam; úřední záznam nemusí podepisovat osoba podávající vysvětlení; záznam se zakládá do vyšetřovacího spisu

Záznam o podaném vysvětlení a jeho význam

Úřední záznam o podaném vysvětlení neslouží v trestním řízení jako důkaz, který by mohl být použit před soudem. Podané vysvětlení je zejména podkladem pro policii a státního zástupce při prověřování, zda se stal trestný čin a kdo jej spáchal. Je-li ten, kdo podal vysvětlení, později vyslýchán jako svědek nebo jako obviněný, nemůže mu být záznam přečten, nebo jinak konstatován jeho obsah. Význam vysvětlení pro řízení před soudem spočívá jen v tom, že slouží k úvaze státního zástupce, soudu a obviněného, zda předvolat osobu jako svědka. Jedinou výjimkou je [[zjednodušené řízení před samosoudcem]], kde lze záznam číst při souhlasu státního zástupce a obviněného (§ 314d, zákona č. 141/1961 Sb.)

Důvod, proč nemůže být úředního záznamu použito při dalších výsleších a jako důkazu před soudem, je, že při podávání vysvětlení nelze vykonávat důležitá práva na obhajobu: podezřelá osoba ještě nemá právo na obhájce (není obviněná), nemá právo být přítomna výslechu ostatních osob a klást jim otázky, není tu ani záruka zákonného průběhu podávání vysvětlení.

Na rozdíl od záznamu o podání vysvětlení však lze před soudem použít protokol o výslechu svědka (podmínky stanoví § 211, zákona č. 141/1961 Sb., a § 212, zákona č. 141/1961 Sb.). Ve zvláštních případech (zejména neodkladné a neopakovatelné úkony) lze svědka vyslechnout i před zahájením trestního stíhání, musí však být dodrženy zvláštní podmínky – účast soudce při výslechu nebo opakování výslechu později v přípravném řízení (kdy se může výslechu účastnit obhájce a klást svědkovi otázky). Tuto problematiku podrobněji upravuje § 158 odst. 8 tr. řádu a § 158a tr. řádu.

Průběh podávání vysvětlení

Na rozdíl od výslechu obviněného a svědka není průběh podávání vysvětlení zákonem upraven. I přesto, že to není výslovně stanoveno, se zde však uplatní některé principy zákonného výslechu, zejména:

  • osoba nesmí být k výpovědi donucována
  • zakázány jsou sugestivní a kapciózní otázky (neboli, otázky musí být kladeny jasně a srozumitelně bez předstírání klamavých a nepravdivých okolností, nesmí v nich být naznačeno, jak na ně odpovědět)

Policie se také nesmí ptát na otázky, které jsou irelevantní vzhledem k prověřování daného trestného činu. Rozsah dotazování je omezen na skutečnosti, které slouží k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele.

K výslechu obviněného a svědků viz kapitola Dokazování.