Závěť (§ 1494 zákona č. 89/2012 Sb.) je jednostranný úkon zůstavitele pro případ smrti, kterým zůstavitel povolává dědice a může případně zřídit také odkaz.
Závětí lze odkázat alespoň podíl na pozůstalosti (závěť tedy nemusí být pořízena ohledně celého majetku zůstavitele). Závěť může zůstavitel kdykoliv odvolat nebo změnit. Pořízení závěti je ryze osobním právem zůstavitele, nelze se tedy nechat zastoupit, svěřit toto právo jiné osobě ani třeba pořídit závěť dohromady s jinou osobou.
Na rozdíl od dřívější úpravy v OZ nezpůsobuje neuvedení data pořízení závěti neplatnost závěti. Závěť by byla z tohoto důvodu neplatná pouze v případě, že by existovalo více závětí téhož zůstavitele, které by si odporovaly nebo by účinky závěti z jiného důvodu závisely na určení doby, kdy byla pořízena.
Způsobilost pořídit závěť
Způsobilost pořídit závěť má v plném rozsahu plně svéprávná zletilá osoba. Výjimky zakotvuje NOZ pro následující případy:
– osoba starší 15 let může pořídit závěť bez souhlasu zákonného zástupce formou veřejné listiny (notářského zápisu);
– osoba, jejíž svéprávnost byla omezena, může pořídit platnou závěť v kterékoliv formě, pokud se uzdravila do té míry, že je schopna projevit vlastní vůli;
– osoba, jejíž svéprávnost byla omezena, může v rámci svého omezení (v rámci majetku, se kterým je oprávněna nakládat) pořídit platnou závěť formou veřejné listiny (notářského zápisu);
– osoba, jejíž svéprávnost byla omezena kvůli závislosti na alkoholu nebo jiných návykových látkách může v rámci svého omezení pořídit závěť v jakékoliv formě, ale nejvýše o polovině pozůstalosti; zbývající část pozůstalosti připadne podle zákona zákonným dědicům.
Formy závěti
NOZ rozlišuje závěť pořízenou formou soukromé listiny, závěť pořízenou formou veřejné listiny a závěť pořízenou tzv. s úlevami.
Závěť pořízená formou soukromé listiny:
a) Zůstavitel sepíše závěť sám vlastní rukou a podepíše ji.
b) Zůstavitel sepíše závěť jinou formou (např. na počítači). Pak ji musí vlastnoručně podepsat a před dvěma svědky prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Listinu pak podepíší i svědci.
c) Zvláštní pravidla jsou zakotvena pro pořízení závěti nevidomou osobou nebo osobami se smyslovým postižením, které nemohou číst a psát.
Závěť pořízená formou veřejné listiny: v současné době jde o notářský zápis. Osoba sepisující závěť (notář) je nově podle NOZ povinna se přesvědčit, že se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení.
Závěť pořízená s úlevami: NOZ umožňuje v některých případech (např. je-li někdo pro nenadálou událost v bezprostředním ohrožení života či je-li v důsledku mimořádné události ochromen běžný společenský styk v určitém místě apod.) pořídit závěť i ústně před svědky či jiným zjednodušeným, v zákoně popsaným způsobem. Zůstane-li zůstavitel naživu a získá-li opětovně možnost pořídit závěť ve formě veřejné listiny, pozbývá závěť pořízená s úlevami platnosti po uplynutí v zákoně stanovených lhůt (dva týdny až tři měsíce).
Vedlejší doložky v závěti
Nově upravuje NOZ možnost uložit dědicům v závěti určitou podmínku, příkaz či uložit doložení času. Takovou podmínkou může být např. dokončení studia, příkazem např. povinnost postarat se o zůstavitelova psa apod. Pokud by podmínka, příkaz či doložení času směřovaly jen ke zřejmému obtěžování dědice ze zjevné zůstavitelovy svévole nebo pokud zjevně odporují veřejnému pořádku nebo jsou-li nesrozumitelné, nepřihlíží se k nim. Nepřípustná je doložka ukládající uzavření/neuzavření/setrvání/nesetrvání v manželství. Právo vymáhat splnění podmínek či příkazů má vykonavatel závěti, jiná osoba, kterou k tomu zůstavitel závětí povolal nebo osoba, která má ze splnění prospěch.
Podmínka může být jak rozvazovací, tak i odkládací, příkaz se posuzuje jako rozvazovací podmínka (zůstavení je zmařeno, pokud není příkaz splněn, a dědictví připadne dědici, kterému by bylo připadlo, kdyby nebylo primárního dědice s příkazem). V případě odkládacích podmínek připadne dědictví nejprve tzv. „přednímu“ dědici (osobě, která by byla dědicem, pokud by nebylo dědice povolaného k dědění za splnění dané odkládací podmínky), jehož práva k dědictví jsou ale omezena na práva poživatele. Po splnění odkládací podmínky nabude dědictví ten dědic, jehož právo bylo na splnění této podmínky vázáno.
Vedlejší doložka může být obsažena přímo v závěti, může být ale také pořízena ve formě tzv. dovětku, což je NOZ předvídané pořízení pro případ smrti, kterým nelze povolat dědice, lze jím ale právě zakotvit vedlejší doložku či zřídit odkaz (jde o relativně samostatný dokument doplňující závěť či dědickou smlouvu).