Otázky a odpovědi
Jsem bez práce a nyní mě vyřadili z evidence nezaměstnaných. Kdo za mě bude platit zdravotní pojištění u Všeobecné zdravotní pojišťovny?
Nezaměstnaný občan České republiky, vyřazený z evidence úřadu práce, za kterého není plátcem pojistného stát z jiného důvodu (např. proto, že jde o osobu, která pečuje o děti, pobírá rodičovský příspěvek nebo je poživatelem invalidního důchodu), patří do kategorie pojištěnců označované OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů). Je povinen platit sám měsíčně pojistné ve výši vypočtené jako 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda platná v měsíci, za který se pojistné platí. V roce 2019 je pojistné ve výši 1803,- Kč.
Pojištěnec je také povinen své zdravotní pojišťovně oznámit, že se stal sám plátcem pojistného.
Platbu pojistného je třeba poukázat na bankovní účet příslušného pracoviště pojišťovny (zpravidla podle místa trvalého pobytu), určený pro individuální platby. Variabilním symbolem pro individuální platby je číslo pojištěnce (rodné číslo).
Pojistné OBZP je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.Zajímalo by mě, jaké zdravotní pojištění musí mít cizinci z mimoevropských zemí, kteří přijíždějí do Česka pracovat?
Cizinec ze země mimo EU je povinen předkládat při žádosti o vízum či o prodloužení pobytu doklad o zdravotním pojištění, respektive doklad o cestovním zdravotním pojištění, jak uvádí zákon. Tím dokládá zajištění úhrady nákladů léčení v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, včetně nákladů spojených s repatriací nemocného do státu, jehož cestovní doklad vlastní, a to do výše minimálně 60 000 EUR. Musí to ale být pojištění od řádné zahraniční pojišťovny, která má licenci na pojištění léčebných výloh při pobytu v zahraničí, nikoli úrazové, odpovědnostní či jiné pojištění. Musí také obsahovat renomovanou asistenční službu, která komunikuje se zdravotnickým zařízením a garantuje úhradu. Zdravotnická zařízení se však až příliš často setkávají s majiteli nedůvěryhodných zahraničních pojistek od nelegálních prodejců pojištění, z nichž nelze čerpat úhradu zdravotní péče.
Přímo v ČR si cizinec pak může uzavřít komerční zdravotní pojištění. To zde poskytuje několik pojišťoven – musí ale jít o pojišťovny, které mají příslušnou licenci. Seznam řádných pojišťoven a zprostředkovatelů je veřejně přístupný na webu ČNB. Jednou z nich je dceřiná společnost Všeobecné zdravotní pojišťovny – Pojišťovna VZP, a. s. Poskytuje nejen pojištění neodkladné péče, ale zatím jako jediná i pojištění komplexní péče, což je produkt až na určité výluky velmi blízký veřejnému zdravotnímu pojištění. Zdravotní pojištění cizinců u Pojišťovny VZP je praktické i cenově dostupné, dává klientům možnosti volby vhodných podmínek, splňuje veškeré podmínky zákona o pobytu cizinců na území ČR a je samozřejmě uznáváno cizineckou policií.
Doklad o zdravotním pojištění se nevyžaduje, pokud jsou náklady zdravotní péče hrazeny na základě mezinárodní smlouvy (např. není cestovní zdravotní pojištění požadováno po občanech Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Chorvatska, Japonska, Kuby, Makedonie, Srbska a Turecka nebo po účastnících stipendijního programu Erasmus Mundus, Fulbrightova stipendijního programu, Evropské dobrovolné služby programu EK Mládež v akci a držitele Evropského průkazu o zdravotním pojištění EHIC vydaného jiným členským státem EU). Nebo cizinec prokáže, že je zdravotní péče hrazena jiným způsobem, anebo se jedná o cizince, který je již pojištěn v systému veřejného zdravotního pojištění podle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Takto pojištěn může být cizinec ze zemí mimo EU buď v případě, kdy se jeho pobyt považuje za trvalý (např. žadatelé o mezinárodní ochranu a jejich děti narozené na území ČR), nebo kdy je zaměstnán u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. V těchto případech může být cizinec pojištěn u kterékoli z deseti zdravotních pojišťoven, které v ČR poskytují veřejné zdravotní pojištění.Nezaplatil jsem zdravotní pojištění za dobu, kdy jsem byl bez příjmů a nebyl jsem veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Kromě dluhu ve výši cca 5000,- Kč po mě po 6 letech chtějí i penále ve výši cca 15 000,- Kč. Na dluh samotný peníze mám, ale na penále už ne. Mohu nějak požádat, aby mi ho prominuli?
Jednou z možností, jak vyměřit penále, je platební výměr. Vedle práva na odvolání proti platebním výměrům má plátce také možnost požádat o odstranění tvrdosti ve věci vyměření penále, přirážky k pojistnému nebo pokuty. Zdravotní pojišťovna může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při předepsání penále, jehož výše nepřesahuje 20 000 Kč ke dni doručení žádosti o odstranění tvrdosti. Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při uložení pokuty, vyměření přirážky k pojistnému nebo předepsání penále, jehož výše přesahuje 20 000 Kč. Žádosti o odstranění tvrdosti se nezasílají přímo Rozhodčímu orgánu, ale podávají se prostřednictvím zdravotní pojišťovny, která zahájila správní řízení a vystavila Platební výměr. O odstranění tvrdostí přímo zdravotní pojišťovnou nebo Rozhodčím orgánem nelze rozhodnout, jestliže:
• plátce pojistného nezaplatil pojistné na zdravotní pojištění splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále,
• na plátce pojistného byl podán návrh na prohlášení konkursu,
• plátce pojistného vstoupil do likvidace,
• žádost o odstranění tvrdosti byla podána až po nabytí právní moci rozhodnutí, tj. v zásadě 15 dnů po doručení rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále (pokud se neobjevily nové skutečnosti).
Další možností je vydání výkazu nedoplatků – ten není rozhodnutím, je tedy vykonatelný již doručením. Proti výkazu nedoplatků je možné podat do 8 dnů od jejich doručení námitky, které však nemají odkladný účinek. Zdravotní pojišťovna do 30 dnů od doručení námitek výkaz buď (částečně) zruší nebo potvrdí. Výkaz nedoplatků může pojišťovna zrušit i na základě svého podnětu. Pokud poté pojišťovna na svém výkazu trvá a stejně tak pojištěnec jej popírá, následuje postup dle správního řádu.Jsem zaměstnaná na pracovní smlouvu, na výplatní pásce mi zaměstnavatel strhává pojistné na zdravotní pojištění. Mám ale strach, jestli to pojistné za mě opravdu hradí, protože momentálně má nějaké finanční problémy. Může pojišťovna dlužné pojistné vymáhat po mě? Ošetří mě, i když pojistné hrazeno nebude?
Zaměstnavatel má v tomto ohledu dvě povinnosti – nahlásit nového zaměstnance jeho zdravotní pojišťovně, resp. nahlásit vznik pracovního poměru a pak za zaměstnance odvádět (hradit) pojistné. V případě, že nenahlásí vnik pracovního poměru a pak navíc neodvádí pojistné za zaměstnance, může se skutečně stát, že dluh na pojistném bude zdravotní pojišťovna vymáhat po zaměstnanci (pojištěnci). Bude ho totiž nejspíš považovat za osobu bez zdanitelných příjmů. V takovém případě je potřeba hned na první upomínku nebo výzvu pojišťovny reagovat prokázáním vzniku pracovního poměru (kopie pracovní smlouvy, kopie výplatních pásek apod.). Dluh pak bude vymáhán po zaměstnavateli. V případě, že zaměstnavatel změnu u zaměstnance (počátek pracovního poměru) řádně ohlásil, ale nehradil za něj pojistné, nemělo by se to zaměstnance nijak dotknout. Pojistné včetně sankcí a penále bude pojišťovnou vymáháno po zaměstnavateli. Právo na ošetření není nikdy pevně navázáno na hrazení pojistného, nehrozí, že by v takové situaci lékař mohl ošetření pojištěnce odmítnout.Mému synovi je 16 let, už ukončil základní školní docházku, ale dál nestuduje. Není zaměstnaný, nepracuje a není ani veden jako uchazeč o zaměstnání na ÚP. Kdo za něj platí zdravotní pojištění?
Syn je osobou bez zdanitelného příjmu a je povinen platit pojistné sám, a to ve výši 13,5% z minimální mzdy (v roce 2019 1803,- Kč měsíčně). To, že není zletilý na tom nic nemění. Jinak mu hrozí vznik dluhů včetně penále, které po něm budou vymáhány.Jak je to prakticky s úhradou lékařské péče u nesmluvního lékaře hrazené z veřejného zdravotního pojištění? Myslím, že se moc neví, že pokud pacient zaplatí v hotovosti u lékaře, pojišťovna mu to neproplatí, resp.nemusí. Aspoň tak tomu rozumím, je to správně?
Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má pojištěnec právo na výběr zdravotní pojišťovny a právo na výběr lékaře a zdravotnického zařízení, kteří jsou ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně. Má rovněž právo na zdravotní péči bez přímé úhrady, pokud mu byla poskytnuta v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Vybere-li si tedy lékaře, který nemá smlouvu s jeho pojišťovnou, tohoto práva se zříká, a poskytnutou péči musí hradit, i když by jinak byla hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče však proplatí každá zdravotní pojišťovna i zdravotnickému zařízení, s nímž nemá smluvní vztah.Jak často lze změnit lékaře?
Min. po třech měsících.Jak postupovat, když si vyberu lékaře, požádám ho o registraci a on mě odmítá přijmout? Platí nějaká spádovost lékaře a podle čeho se určuje (bydliště trvalé, tzv.přechodné, pracoviště apod.)?
Zvolený lékař může odmítnout přijetí pojištěnce do své péče pouze tehdy, jestliže by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení lékaře tak, že by nebyl schopen zajistit kvalitní zdravotní péči o tohoto nebo o ostatní pojištěnce, které má ve své péči. Jiná vážná příčina, pro kterou může zvolený lékař odmítnout přijetí pojištěnce, je též přílišná vzdálenost místa trvalého nebo přechodného pobytu pojištěnce pro výkon návštěvní služby. Míru únosného pracovního zatížení a závažnost příčiny pro nepřijetí pojištěnce do své péče posuzuje zvolený lékař. Lékař nemůže odmítnout pojištěnce ze stanoveného spádového území a v případě, kdy se jedná o neodkladnou péči. Každé odmítnutí převzetí pojištěnce do péče musí být lékařem pojištěnci písemně potvrzeno. Spádová území nejsou stanovena, bylo to dříve, dnes se výběr lékaře a zdravotního zařízení řídí svobodnou volbou, byť zákon ještě spádová území zmiňuje.Jak je to se zdravotním pojištěním, pokud jsem v domácnosti a celodenně pečuji o blízkou osobu – kdo platí zdravotní pojištění?
Záleží na stupni závislosti osoby, o niž je pečováno. Stát hradí pojistné na jedné straně za osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost). Na druhé straně hradí pojistné za osoby pečující o tyto osoby (viz předchozí věta), a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). V ostatních případech si musí pečovatel hradit pojistné sám (pokud vedle toho nespadá do jiné kategorie, za kterou hradí pojistné stát).