Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Filtrovat podle platnosti
Menu

10. Pracovní právo

Případové studie

Co dělat, když zaměstnavatel zaměstnanci nevyplácí mzdu, nebo dokonce zkrachoval?

VZOR okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem

VZOR výzva zaměstnavateli k úhradě dluhu

VZOR návrh na vydání platebního rozkazu na dlužnou mzdu

Jestliže zaměstnavatel přestal zaměstnanci vyplácet mzdu, je zpravidla namístě uvažovat o ukončení pracovního poměru se zaměstnavatelem. Při neplacení mzdy dává zákon zaměstnanci možnost ukončit pracovní poměr jednostranně; právní úkon se nazývá okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem a zaměstnanec jej může zaměstnavateli směřovat ve chvíli, kdy mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu (plat) nebo její část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Např. pokud dne 16. prosince 2011 dluží zaměstnavatel zaměstnanci mzdu za měsíc říjen (období splatnosti končilo dne 30. listopadu), může zaměstnanec pracovní poměr okamžitě zrušit. Výhodou tohoto způsobu ukončení pracovního poměru, na rozdíl od skončení např. dohodou nebo výpovědí zaměstnance, je, že zaměstnanci přísluší odstupné.

V ukončení pracovního poměru zaměstnanci nebrání skutečnost, že zaměstnavatel mu neodpovídá na dopisy, nebo poštu nepřebírá, nebo fyzicky zmizel z adresy svého sídla. Ani zaměstnanci nebrání, pokud zaměstnavatel „zkrachoval“, tj. dostal se do insolvence (tím ještě zaměstnavatel nepřestal existovat, a to ani pokud jde o právnickou osobu). Jednostranný úkon, jako je okamžité zrušení pracovního poměru nebo výpověď, nepotřebuje ke své účinnosti žádnou součinnost strany, které je směřován; jedinou podmínkou jeho účinnosti je doručení. V soukromém právu platí, že doručeno je, jestliže se dopis dostane do dispoziční sféry adresáta, tj. v našem případě nejlépe do poštovní schránky zaměstnavatele – pokud jde o fyzickou osobu, doručujeme zejména na adresu místa podnikání (k dohledání v živnostenském rejstříku), pokud jde o právnickou osobu, doručujeme na adresu sídla zaměstnavatele; adresa sídla je ta adresa, která je uvedená jako sídlo v obchodním rejstříku (k dohledání na www.justice.cz). Doručujeme zásadně doporučeně nebo s dodejkou, neboť můžeme při různých příležitostech potřebovat prokázat, že a kdy pracovní poměr skončil. Je to dnem, kdy byl jednostranný úkon doručen zaměstnavateli (u okamžitého zrušení pracovního poměru) nebo uplynutím výpovědní doby (u výpovědi). (Viz též kapitola Doručování v pracovním právu.)

Na skončení pracovního poměru obvykle navazuje přihlášení se na Úřadu práce, a to ze dvou důvodů:

  1. vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání znamená, že si osoba nemusí sama platit zdravotní pojištění jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů
  2. obvykle také po skončení zaměstnání náleží podpora v nezaměstnanosti

1) Podá-li osoba žádost o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání do 3 dnů od skončení zaměstnání, bude evidována od skončení zaměstnání. Aby se nestala osobou bez zdanitelných příjmů, která si musí platit zdravotní pojištění, stačí, když si podá žádost do konce následujícího kalendářního měsíce po měsíci, v němž zaměstnání ukončila (osobou bez zdanitelných příjmů je osoba, pokud není zaměstnancem atd. pokud tyto skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc). Zdravotní pojišťovně je osoba povinna změnu skutečností nahlásit do 8 dnů.

Pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání stačí vyplit formulář žádosti a osvědčit Úřadu práce skutečnosti, které jsou podmínkou vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (tj. zejména, že žadatel není v pracovněprávním vztahu nebo nevykonává další činnosti uvedené v § 26, zákona č. 435/2004 Sb.); žadatel může doložit skončení pracovního poměru kopií svého dopisu zaměstnavateli a dokladem o zaslání dopisu; Úřad práce také může připustit osvědčení čestným prohlášením (odst. 3 § 27, zákona č. 435/2004 Sb.).

2) Jestliže uchazeč o zaměstnání požádá o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání, přizná se mu podpora ode dne skončení zaměstnání, jinak se mu přizná ode dne podání žádosti. V současnosti bohužel zároveň platí, že náleží-li zaměstnanci odstupné, pak bez ohledu na to, zda mu bylo skutečně vyplaceno, začne se mu vyplácet podpora v nezaměstnanosti až poté, co uplynula doba odpovídající výši jeho nároku na odstupné.

Pro nárok na podporu v nezaměstnanosti musí uchazeč o zaměstnání podat žádost a osvědčit skutečnosti rozhodné pro podporu v nezaměstnanosti = požadovanou dobu pojištění. Pro určení výše podpory v nezaměstnanosti je dále rozhodný průměrný měsíční výdělek ke dni skončení posledního zaměstnání. Tyto skutečnosti lze prokazovat různými způsoby, zákon o zaměstnanosti příkladmo uvádí: evidenčním listem důchodového pojištění, potvrzením o zaměstnání, potvrzením o výši průměrného výdělku, dokladem o výkonu jiné výdělečné činnosti, u osoby samostatně výdělečně činné potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Osoba, která musela ukončit zaměstnání jednostranně pro neplacení mzdy zaměstnavalem, často nedisponuje zde uvedenými doklady a nekomunikující zaměstnavatel jí je nevydá. To však nároku na podporu v nezaměstnanosti nebrání. K osvědčení lze použít i jiné než v zákoně vyjmenované prostředky (výplatní pásky, pracovní smlouvu, potvrzení ČSSZ o době pojištění ze zaměstnání (zaměstnavatel povinně hlásí okresní ČSSZ příslušné dle svého sídla / místa podnikání své zaměstnance a všechny relevantní změny a byl povinen platit pojištění)…). Průměrný výdělek buď bude možné dopočítat podle podkladů, v opačném případě se využije § 51, zákona č. 435/2004 Sb., podle kterého nemůže-li uchazeč bez svého zavinění osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, stanoví se výše podpory v nezaměstnanosti jako určité procento průměrné mzdy v národním hospodářství.

Dalším krokem je nahlédnout do insolvenčního rejstříku (např. skrz http://www.justice.cz) a podívat se, zda zaměstnavatel není v insolvenčním řízení. Pokud je, pokračujeme podle následujícího odstavce. Pokud není, je třeba si zodpovědět otázku, jaký zvolit postup pro vymožení dlužné mzdy. Záleží na odhadu majetkové situace zaměstnavatele – má zaměstnavatel víc dluhů, dluží více zaměstnancům? Funguje jeho podnik dál, má příjmy, má majetek? Pokud je odpověď taková, že zaměstnavatel by mohl mít z čeho zaplatit dlužnou mzdu, měl by bývalý zaměstnanec podat k soudu návrh na vydání platebního rozkazu / žalobu na zaplacení dlužné částky (mzda, odstupné, případně náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou apod.) Pokud je odpověď taková, že zaměstnavatel s největší pravděpodobností nebude mít z čeho zaplatit, neboť např. dluží všem dalším zaměstnancům, podnik se zastavil apod., je vhodné podat při znalosti alespoň jednoho dalšího věřitele (např. dalšího zaměstnance) na zaměstnavatele insolvenční návrh – k postupu viz http://www.insolvencni-zakon.cz. Tím se umožní (bývalým) zaměstnancům získat náhradu dlužené mzdy od Úřadu práce podle zákona č. 118/2000 Sb., o platební neschopnosti zaměstnavatele.

K podmínkám a rozsahu náhrady dlužné mzdy v případě, že zaměstnavatel je v insolvenčním řízení, viz kapitola [[Platební neschopnost zaměstnavatele]], nebo přímo text uvedeného zákona. Vedle toho je možné se dlužné mzdy domáhat i v insolvenčním řízení. Mzdové pohledávky zaměstnanců jsou v insolvenčním řízení tzv. pohledávkami za majetkovou podstatou, které jsou uspokojovány přednostně; pro zjišťování průběhu insolvenčního řízení lze sledovat insolvenční rejstřík; důležité je přihlásit včas pohledávku na předepsaném formuláři (formulář pro přihlášení pohledávky věřitelem), dostupném skrze web http://www.insovencni-zakon.cz a http://www.justice.cz.

Otázky a odpovědi

Hledal jsem si zaměstnání a jeden zaměstnavatel mě vyhodil od pohovoru s odůvodněním, že mám tmavou pleť. Co s tím mohu dělat?

V tomto případě můžete podat stížnost na takové jednání jednak k odborové organizaci, jestliže nějaká na pracovišti zaměstnavatele působí nebo na živnostenský úřad. Případně na něj můžete podat žalobu k soudu a žádat náhradu škody za způsobenou osobnostní újmu podle §11 OZ. To je ale poměrně komplikované, proto se doporučuje vyhledat pro takovou žalobu pomoc v některé z nevládních organizací, které se touto problematikou zabývají.Dostal jsem výpověď z organizačních důvodů, ale zaměstnavatel nic nepřeorganizovává a dokonce na podobnou pozici přijal svého synovce. Co s tím, jak se mohu bránit?

Můžete podat žalobu k soudu, ve kterém se budete domáhat, aby určil, že výpověď je neplatná a váš zaměstnanecký poměr trvá.Mám nemocnou dceru a musím s ní být občas doma. Zaměstnavatel mi říká, že ho to nezajímá a že když nebudu chodit bez problémů, tak mě vyhodí. Co s tím?

Zaměstnavatel vám musí dát výpověď ze zákonem udaného důvodu, kam péče o osobu blízkou nepatří. V případě, že tak učiní, bude nutné se připravit na obranu. Tedy nejlépe shromáždit důkazy o tom, že vám dal výpověď z jiného důvodu, než je ten pravý.Našel jsem si práci, ale zaměstnavatel mi nedal smlouvu a já jsem potom, co jsem nedostal dva měsíce výplatu, od něj odešel. Nic mi nedal a já jsem ještě zjistil, že mě ani nenahlásil, takže po mě chtěj zdravotní pojištění. Co mám dělat?

Zaměstnavatel se dopustil protiprávního jednání. V tomto případě byste ho měl žalovat na náhradu škody, která vám takto vznikla. V tomto případě by ale bylo vhodné vyhledat pomoc některé právní poradny.Dobrý den, od 10/2011 jsem pracovala u zaměstnavatele, který v polovině ledna/2012 zavřel a utekl. Do dnešního dne se mi nepodařilo jej kontaktovat není k sehnání. Nemám zaplacené mzdy za 12/2011, 01/2012,02/2012? Když jsem v lednu neměla žádnou zpětnpu vazbu, podala jsem okamžité zrušení pracovího poměru pro nevyplacení mzdy tenkrát tedy za 12/2011.. Jenže jelikož má síldo firmy, tam kde jsme pracovali a nevyskytuje se na něm výpověď se mi vrátila. Je možné takto vránou výpověď brát jako o ukončení prac.poměru? Dále od něj nemám žádné doklady jako je zápočtový list, ELDP, výplatní pásky? Kdo mi nadále tyto dokaldy vystaví? Všude si mě přezazují jako horký brambor a nikdo mi není schopen poradit inspekce práce tvrdí, že mi dokaldy vystaví ÚP a ÚP mě vyhodil, že mi je nikdo nevystaví. Insolvence na něj podána není, takže pokud tomu dobře rozumím nemohu si vyplacení mezd nárokovat u ÚP? Kde naleznu Formuláře na podání ins.návrhu? Děkuji moc za radu. Bohužel, už nevím na koho se obrátit..

Odpovědi naleznete v případové studii Co dělat, když zaměstnavatel zaměstnanci nevyplácí mzdu, nebo dokonce zkrachoval? zde: https://www.clovekvpravu.cz/pracovni-pravo-aktualizovano-k-112012-284