Základním pramenem právní úpravy správního řízení v ČR je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, který je účinný od 1. 1. 2006.
V praxi je často správní řízení upraveno částečně speciálním zákonem a teprve pro části řízení nebo věci, které nejsou tímto zvláštním předpisem upraveny se použijí ustanovení správního řádu. Jde např. o přestupkové řízení (zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich), řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi (zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi), stavební řízení (zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon) apod.
Co je to tedy správní řízení? Jak naznačuje název, jedná se o řízení (proces), v němž správní orgán závazně rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob. Definici najdeme v ustanovení § 9 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu jako „postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá“.
Správním orgánem jsou orgány výkonné moci (např. ministerstva), orgány územních samosprávných celků (krajské úřady, obecní úřady) a jiné orgány či osoby, které vykonávají na základě právních předpisů působnost v oblasti veřejné správy (např. úřady práce, cizinecká policie, česká správa sociálního zabezpečení a mnoho dalších).