Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Filtrovat podle platnosti
Menu

11.3.2. Druhy důchodů

Druhy důchodů

Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody:

– starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu),

– invalidní (1., 2. a 3. stupně),

– vdovský a vdovecký,

– sirotčí.

Důchod se skládá ze dvou složek, a to:

1) ze základní výměry (stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků) a

2) z procentní výměry (počítané z výpočtového základu pojištěnce; výpočtový základ je třeba vypočíst dle požadavků § 15 až §19a zákona č. 155/1995 Sb.

Důchody můžeme dále členit na originální a derivativní. Originální důchody jsou ty, ze kterých plyne plnění přímo tomu, kdo předtím pojištění platil. Jsou to důchody starobní a invalidní. Derivativní (neboli odvozené) důchody jsou potom ty, které plynou tomu, kdo pojištění sice přímo neplatil, ale komu je potřeba zajistit určitou životní úroveň, která se snížila v důsledku smrti pojištěného. Tedy toho, kdo pojištění dříve platil. Derivativní důchody jsou vdovský, vdovecký a sirotčí. Toto členění je praktické při řešení otázky souběhu důchodů, tedy situace, kdy mám nárok na více důchodů zároveň.

Souběh důchodů

Souběh důchodů je situace, kdy jsou současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů. V případě souběhu originálních důchodů se vyplácí jen jeden důchod, a to vyšší. V případě souběhu originálního a derivativního důchodu se vyplácí vyšší důchod v plné výši a z ostatních se vyplácí polovina procentní výměry, nestanoví-li zákon o důchodovém pojištění jinak.

ČSSZ – orgán rozhodující ve věcech důchodů

O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje v zásadě Česká správa sociálního zabezpečení (dále též „ČSSZ“).

Proces rozhodování ČSSZ o nárocích na důchod se řídí zákonem č. 582/1991 Sb. Proti rozhodnutí o důchodu jsou řádným opravným prostředkem námitky, které se podávají do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí a musejí splňovat stejné podmínky jako odvolání dle správního řádu (musí z nich plynout, proti jakému rozhodnutí se podávají, z jakého důvodu jej napadají, kdo je podává, musejí být datovány a podepsány). Námitky se podávají orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává napadené rozhodnutí bez ohledu na rozsah námitek v plném rozsahu.

Soudní přezkum rozhodnutí ČSSZ

Žalobou se může domáhat zrušení rozhodnutí ten, kdo tvrdí, že rozhodnutím správního orgánu byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení. Žalovaným je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení a Městské správy sociálního zabezpečení Brno je příslušné pracoviště České správy sociálního zabezpečení.