Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Filtrovat podle platnosti
Menu

7.4.2.1. Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí

Tento obsah již není aktuální.

Výkon rozhodnutí se zahajuje vždy na návrh oprávněného a návrh směřuje proti povinnému, což jsou účastníci řízení.

Výkonem rozhodnutí nelze vykonat rozhodnutí vydaná ve správním nebo daňovém řízení.

Příslušný pro řízení o výkon rozhodnutí je obecný soud povinného. Zvláštní příslušnost je dána, týká-li se výkon rozhodnutí nemovitosti – příslušný je soud, v jehož obvodu se nemovitost nachází (půjde o prodej nemovitosti, zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitosti, vyklizení či rozdělení společné nemovitosti). U vymožení výživného na nezletilého je příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilý bydliště (na základě dohody rodičů, rozhodnutí soudu či jiných skutečností).

K návrhu musí být přiložen stejnopis exekučního titulu s vyznačenou doložkou vykonatelnosti. Tato příloha se nevyžaduje v případě, kdy návrh na výkon rozhodnutí směřuje ke stejnému soudu, který předtím rozhodoval ve věci jako soud prvního stupně.

Zvolení způsobu výkonu

V návrhu na výkon rozhodnutí musí být označen konkrétní způsob, kterým se výkon navrhuje provést. Oprávněný musí v návrhu uvést také stanovené údaje, potřebné k provedení výkonu zvoleným způsobem (označení plátce mzdy, bankovního účtu… viz odst. 1 § 261, zákona č. 99/1963 Sb.). Na oprávněného jsou tedy při soudním výkonu rozhodnutí kladeny značné nároky. Pro oprávněného, který nemá žádný přehled o majetku povinného, tu existuje několik (bohužel málo efektivních) možností, jak s pomocí soudu informace o povinném a jeho majetku získat.

  1. Oprávněný má možnost podle odst. 2 § 260, zákona č. 99/1963 Sb. požádat soud, aby se dotázal povinného, od koho přijímá mzdu nebo jiný pravidelný příjem nebo u které banky nebo podobné instituce má své účty a jaká jsou jejich čísla. Povinný má povinnost odpovědět soudu do 1 týdne od okamžiku, kdy mu byl dotaz doručen, a to pod hrozbou pořádkové pokuty.
  2. Oprávněný má dále možnost podle § 260a o.s.ř. navrhnout, aby předvolal povinného a vyzval ho k prohlášení o majetku. Povinnému soud uloží povinnost v prohlášení o majetku uvést: plátce mzdy nebo jiného příjmu, peněžní ústavy, u nichž má účty, své dlužníky, jiná majetková práva, movité a nemovité věci. Soud návrhu na prohlášení o majetku vyhoví jen tehdy, připojí-li oprávněný k návrhu listiny osvědčující, že jeho pohledávka nebyla nebo nemohla být ani s pomocí soudu podle § 260 o.s.ř. uspokojena výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu, a stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti, nebo jinou listinu potřebnou k nařízení výkonu rozhodnutí; stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se návrh podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně. Návrhu na prohlášení majetku dále nelze vyhovět,

a) probíhá-li insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek povinného a po dobu trvání účinků moratoria na majetek povinného,

b) byla-li u povinného zavedena nucená správa podle zvláštního zákona nebo dočasná správa nebo správa pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.

Oprávněný se může jednání účastnit a může klást se souhlasem soudu povinnému doplňující otázky. Povinný je povinen se dostavit a poskytnout úplné a pravdivé informace o svém majetku, a to pod hrozbou předvedení a trestního stíhání pro trestný čin poškozování věřitele.

Oba uvedené prostředky jsou problematické v tom, že soudy nepostupují dostatečně aktivně ve vynucování splnění povinnosti povinného. Navíc hrozí že povinný poté, co se ještě před zahájením výkonu rozhodnutí dozví o jeho hrozbě, bude se snažit zbavit se svého majetku (ukončí zaměstnání, zruší účet apod.).

Pokud se oprávněný nedozví o majetku povinného a má alespoň adresu povinného, kde povinný může mít své věci, zbývá mu zpravidla alespoň pokus o výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí.

Jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé dítě, poskytne soud podle § 260, zákona č. 99/1963 Sb., na žádost účastníka pomoc při zjišťování bydliště povinného. Soud přitom postupuje v součinnosti s jinými státními orgány.

Jde-li o vymáhání výživného na nezletilé dítě ze zahraničí, je dobré se obrátit na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně http://www.umpod.cz/ a postupovat dle jejich pokynů.

Podmínka nebo vzájemná povinnost oprávněného

Někdy jsou exekuční tituly vázány na podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti (často je tomu tam, kde původně došlo k odstoupení od smlouvy, na základě kterého si strany jsou povinny vrátit navzájem vše, co již podle zrušené smlouvy plnily; nárok jedné strany na plnění je tedy podmíněn vzájemným nárokem na plnění druhé strany, čemuž odpovídá výrok rozhodnutí soudu, které je exekučním titulem). V tom případě musí oprávněný prokázat, že se podmínka splnila nebo že svou povinnost již splnil či je připraven ji splnit. To může oprávněný prokázat povinně jedině notářským zápisem (odst. 2, § 262, zákona č. 99/1963 Sb.)