Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Filtrovat podle platnosti
Menu

6.9.3. Společné jmění manželů

Tento obsah již není aktuální.

Manželské majetkové právo představuje soubor právních ustanovení týkajících se majetkových poměrů manželů v tom nejširším slova smyslu. Přesto jsou některé majetkové záležitosti manželů (výživné, bydlení a zejména pak dědické právo manželů) upraveny zvlášť.

Rozlišuje se na straně jedné zákonný režim, na straně druhé pak režimy modifikované – režim smluvený a režim založený rozhodnutím soudu. Modifikované režimy mají zásadně mít shodnou právní relevanci a shodné právní důsledky, zejména pokud jde o třetí osoby. Jinou povahu má případ, kdy je zákonný režim vyloučen v důsledku výslovného zákonného ustanovení, totiž tehdy, hraje-li takové opatření roli zásadní zákonné ochrany jednoho z manželů v případě, kdy je vůči druhému aplikována ať již soukromoprávní, anebo veřejnoprávní sankce.

To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Součástí společného jmění manželů není obvyklé vybavení rodinné domácnosti.

Režimy společného jmění manželů a režimy správy společného jmění

druhy režimů:

• zákonný

• smluvený

• založený rozhodnutím soudu

Možnosti kombinací:

• společné jmění v zákonném režimu, zákonný režim správy (standardní)

• společné jmění v zákonném režimu, smluvený režim jeho správy (rozsah se nemění, spravuje např. pouze jeden manžel)

• společné jmění v zákonném režimu, správa upravena rozhodnutím soudu (rozsah se nemění, je zde zákonný důvod pro úpravu správy rozhodnutím soudu)

• společné jmění ve smluveném režimu se smluveným způsobem správy (dohoda o rozsahu i způsobu správy)

• společné jmění ve smluveném režimu se zákonným způsobem správy (např. pouze zúžen rozsah společného jmění)

• společné jmění ve smluveném režimu, správa upravena rozhodnutím soudu (např. smluvně zúžený rozsah společného jmění, je zde zákonný důvod pro úpravu správy rozhodnutím soudu)

• společné jmění v režimu založeném rozhodnutím soudu, zákonný režim správy (soud rozhodnutím změní např. rozsah společného jmění, správa je standardní)

• společné jmění manželů v režimu založeném rozhodnutím soudu, smluvený rozsah správy (soud rozhodnutím změní např. rozsah společného jmění, správa je dohodnuta smluvně)

• společné jmění manželů v režimu založeném rozhodnutím soudu, správa v režimu založeném rozhodnutím soudu (jsou zde zákonné důvody pro úpravu rozsahu i správy společného jmění)

Otázky a odpovědi

//**Jak zabránit tomu, aby zadlužení jednoho z manželů (často bez vědomí nebo souhlasu druhého) postihlo společný majetek a ohrozilo celou rodinu, druhého manžela a případně děti?**//

1) dluhy, které jsou ve společném jmění manželů – tj. vznikly za trvání manželství

K problematice posuzování, zda dluh náleží do sjm, a případném postihu podílu poviného manžela ze sjm vs. celého sjm také zde a zde.

• do společného jmění manželů (oba jsou zavázáni) patří v zásadě všechny dluhy převzaté za trvání manželství s výjimkou dluhů:

a) týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo

b) převzatých jen jedním z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Podle písm. b) jde tedy o dluhy, které lze převzít: takovými jsou jen dluhy soukromoprávní (nikoli veřejnoprávní), a jen o závazky z řádného obligačního. Jde o závazky vzniklé z porušení smluvní povinnosti (např. smluvní pokuta v případě prodlení; smlouvou byla povinnost převzata), ale nejde o závazky vzniklé z porušení právní povinnosti (např. pokuta za přestupek). Pokud jde o účel, který byl převzetím (vzetím na sebe) dluhu sledován, bude třeba vždy hodnotit, zda touto cestou měla být obstarána běžná potřeba rodiny, anebo zda již šlo o záležitost, která potřebám rodinné domácnosti po stránce kvalitativní a kvantitativní neodpovídá. Z tohoto zřetele je třeba posuzovat i kvalitu velkého počtu kvalitativně, popř. kvantitativně malých závazků.

2) dluhy vzniklé za trvání společného jmění jen jednomu z manželů

Platí zásada: vznikl-li dluh i jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění.

Výjimka ze zásady:

• dluh vznikl proti vůli druhého manžela a druhý manžel nesouhlas projevil bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dozvěděl (postačí doporučeným dopisem věřiteli, který bude obsahovat vylíčení okolností a vyjádření nesouhlasu, druhý manžel si pak uschová kopii dopisu s doručenkou)

• jde o povinnost plnit výživné (mimo manželství a mimo společné potomky)

• jde o dluh z protiprávního činu

• dluh vznikl ještě před uzavřením manželství

→ v těchto případech může být společné jmění postiženo jen do výše podílu dlužníka, pokud by bylo společné jmění standardně vypořádáno, nemůže být postiženo celé společné jmění

3) preventivní způsoby, jak se bránit

V případě, že jeden z manželů jedná tak, že ohrožuje společné jmění manželů a případně i majetek rodiny (obvyklé vybavení domácnosti do společného jmění již nepatří), je možné:

a) smluvně upravit rozsah společného jmění manželů a případně i jeho správu – předpokládá to shodu obou manželů na obsahu dohody formou veřejné listiny

– lze dohodnout i režim oddělených jmění

– vůči třetím osobám působí od okamžiku zveřejnění, případně zapsání skutečnosti, kterou upravuje do veřejného seznamu (typicky u změny ve vlastnictví nemovitosti až vkladem do katastru nemovitostí)

b) zúžit rozsah, zrušit společné jmění manželů rozhodnutím soudu – soud zúží nebo zruší sjm, pokud jsou k tomu závažné důvody.

Za závažné důvody se považuje vždy:

• skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu (společné jmění lze zřejmě zúžit nebo zrušit až po uspokojení takového věřitele),

• skutečnost, že manžela lze považovat za marnotratného,

• skutečnost, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika

Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby. Rozhodnutí soudu se zapisuje do veřejného seznamu a působí vůči všem třetím osobám.

4) obrana majetku manžela povinného v exekuci

– možnosti obrany včetně vzoru návrhu na částečné zastavení exekuce pro případ, že exekuce postihuje majetek manžela v nedovoleném rozsahu lze najít zde

Výjimka: věřitel se může domáhat uspokojení svého závazku jako by smlouvy nebo rozhodnutí soudu o zúžení/zrušení sjm nebylo, pokud závazek jednoho z manželů vůči němu vznikl méně než 6 měsíců před uzavřením smlouvy/rozhodnutím soudu (§733 NOZ). Tato výjimka se vztahuje na závazky uzavřené jedním manželem před změnou (zúžením) společného jmění manželů, kterým by byl zkrácen majetek povinného manžela, pokud od uzavření takového závazku neuplynulo více než 6 do změny společného jmění manželů.

Výjimka: Je-li smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, kterými byl zákonný majetkový režim změněn nebo vyloučen, dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele, může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, stejně, jako by ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo (§734 NOZ).