Nařízení výkonu rozhodnutí Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí
Výkon rozhodnutí lze zahájit jen na návrh oprávněného a jen v rozsahu, který oprávněný navrhuje. Výkon rozhodnutí je možné nařídit jen na základě k tomu způsobilého exekučního titulu opatřeným potvrzením o jeho vykonatelnosti. Toto potvrzení vydá soud, který titul vydal. Pokud je návrh na výkon rozhodnutí podáván ke stejnému soudu, který exekuční titul vydal, doplní potvrzení vykonatelnosti sám soud. Výkonem rozhodnutí nelze vykonat titul, který se vydává ve správním nebo daňovém řízení.
Návrh zároveň stanovuje, jakým způsobem bude výkon rozhodnutí proveden (viz předchozí kapitola). Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, označí v návrhu toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy). Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, označí v návrhu peněžní ústav, číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor, z něhož má být pohledávka odepsána, a číslo účtu oprávněného vedeného u peněžního ústavu; označí-li oprávněný více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede také pořadí, v jakém z nich má být pohledávka odepsána. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dlužník povinného), a uvede důvod pohledávky.
Soud vydá usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, pokud jsou splněny podmínky pro jeho vedení a pokud návrh na zahájení výkonu splňuje všechny náležitosti. I když jsou splněny všechny podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí, soud může návrh zamítnout z důvodu, že je již z návrhu zřejmé, že by výtěžek, kterého by se výkonem dosáhlo, nepostačil ani ke krytí nákladů výkonu rozhodnutí. Navrhne-li oprávněný k vydobytí své peněžité pohledávky výkon rozhodnutí několika způsoby zároveň, ačkoli by k jejímu uspokojení zřejmě stačil pouze některý z nich, nařídí soud výkon rozhodnutí jen tím způsobem, který stačí k uspokojení pohledávky oprávněného. Navrhne-li oprávněný výkon rozhodnutí způsobem, který je zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše pohledávky oprávněného a ceny věci, z níž má být uspokojení této pohledávky dosaženo, může soud nařídit, a to po slyšení oprávněného, výkon rozhodnutí jiným vhodným způsobem.
Po nařízení výkonu rozhodnutí se postará soud o jeho provedení (prostřednictvím svých zaměstnanců).
Účinky doručení a účinky právní moci usnesení
Doručením usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí pro zaplacení peněžité pohledávky ztrácí povinný právo volně disponovat s částí svého majetku, jež je výkonem rozhodnutí postižena – např. u přikázání pohledávky z účtu v bance ztrácí dlužník možnost disponovat s finančními prostředky na účtu, u výkonu prodejem nemovitosti ztrácí právo nakládat s nemovitostí (toto omezení se eviduje v katastru nemovitostí jako tzv. plomba). Právní úkony učiněné povinným v rozporu s tímto zákazem jsou stiženy neplatností. Na základě doručeného usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí ještě nemůže být výkon plnohodnotně proveden (k tomu viz jednotlivé způsoby výkonu), neboť oprávněný může proti usnesení podat odvolání. V praxi to znamená:
- u přikázání pohledávky z účtu, že banka blokuje účet povinného, takže si z něj nemůže nic vybrat, ale peníze z účtu zatím nesmí poslat soudu resp. oprávněnému
- u srážek ze mzdy, že zaměstnavatel zadrží část mzdy zaměstnance (povinného), ale není oprávněn ji zatím poslat soudu resp. oprávněnému
- u prodeje nemovitostí, že povinný sice nesmí s nemovitostmi nakládat, ale soud zatím nemůže provést jejich prodej
Možnost definitivně vyplatit postižené prostředky povinného oprávněnému, možnost prodat věci v dražbě apod. je tak vázána až na právní moc usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
Náklady řízení
V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud také uloží povinnému nahradit náklady vykonávacího řízení. Náhrada nákladů proběhne společně s výkonem rozhodnutí způsobem, kterým probíhá výkon rozhodnutí na uspokojení peněžité částky (vymáhá se plnění z exekučního titulu společně s náklady). Hradí se náhrada nákladů oprávněného obdobně jako v nalézacím řízení.
Náklady provedení výkonu rozhodnutí platí stát. Oprávněnému, u něhož nejsou podmínky pro osvobození od soudních poplatků, může soud uložit, aby složil zálohu na náklady provedení výkonu rozhodnutí, jinak soud výkon rozhodnutí zastaví. Dojde-li k zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí, rozhodne soud o náhradě nákladů, které účastníkům prováděním výkonu rozhodnutí vznikly, podle toho, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo. Může také zrušit dosud vydaná rozhodnutí o nákladech výkonu, popřípadě uložit oprávněnému, aby vrátil, co mu povinný na náklady výkonu rozhodnutí již zaplatil.
Odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí
Proti usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí se povinný může odvolat ve lhůtě 15 dnů od doručení. O odvolání rozhoduje krajský soud nadřízený okresnímu soudu, který výkon rozhodnutí nařídil.
V odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí může povinný tvrdit nové skutečnosti, zásadně však jen ty, které jsou rozhodné pro nařízení exekuce, k ostatním soud nepřihlédne – např. tedy promlčení výkonu rozhodnutí (promlčecí doba je zásadně 10 let o právní moci exekučního titulu), to, že dluh byl po právní moci exekučního titulu částečně/úplně uhrazen, exekuční titul zanikl, výkon rozhodnutí je nepřípustný z jiného důvodu apod. Neobsahuje-li odvolání skutečnosti rozhodné pro nařízení výkonu rozhodnutí nebo neobsahuje-li žádné skutečnosti, soud usnesením odvolání odmítne. Nemá proto význam v odvolání namítat zejména skutečnosti, které mohl povinný uplatňovat již dříve v nalézacím řízení – např. že dluh ve skutečnosti nikdy neexistoval nebo že byl nižší, smlouva byla neplatná, sankce ze smlouvy jsou nepřiměřené, že žádá o splátky apod.