Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Filtrovat podle platnosti
Menu

11.8.4.3. Zaměstnanec

Tento obsah již není aktuální.

Zaměstnanec je plátce pojistného, ale nemá povinnost pojistné sám odvádět – povinnost odvádět pojistné za zaměstnance má zaměstnavatel.

Zaměstnancem ve smyslu zákona o veřejném zdravotním pojištění je osoba, která má příjmy ze závislé činnosti nebo z funkčních požitků ve smyslu § 6, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s výjimkou případů uvedených v jednotlivých bodech pod písm. a) v § 5, zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištnění.

Za zaměstnance se například považuje:

  1. zaměstnanec v pracovním poměru
  2. zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti v měsíci, v němž dosáhl započitatelného příjmu
  3. zaměstnanec na dohodu o provedení práce v měsíci, za který mu byl zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč; to je novinka účinná od 1.1.2012 (dříve zaměstnavatel za zaměstnance na DPP neodváděl pojistné nikdy)
  4. člen statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, pokud mu je poskytována odměna (pozor: právnické osoby jsou např. i společenství vlastníků bytů, odměna např. členu představenstva tedy může založit povinnost SVJ odvést pojistné na zdravotní pojištění za „zaměstnance“)
  5. společník a jednatel společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti, likvidátor, pokud mají příjem za svou práci pro společnost

Výše pojistného:

Pojistné za zaměstnance hradí ze 2/3 zaměstnavatel, z 1/3 zaměstnanec. Zaměstanavatel je povinen odvádět obě části pojistného, část za zaměstnance sráží zaměstnanci ze mzdy. V některých případech však je zaměstnanci srážena i část pojistného, kterou by jinak hradil zaměstnavatel, a to jednak částka pojistného za dny neomluvené nepřítomnosti v práci, jednak se zaměstnanec může písemnou smlouvou se zaměstnavatelem zavázat zaplatit částku pojistného za dny poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu. (§ 9, zákona č. 48/1997 Sb.)

Výše pojistného za zaměstnance činí 13,5 % z vyměřovacího základu nebo z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, pokud jeho skutečný vyměřovací základ nedosahuje alespoň minimálního vyměřovacího základu.

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. (Pojistné z minimálního vyměřovacího základu pak v současnosti odpovídá částce 1080 Kč.)

Co vše se započítává do vyměřovacího základu zaměstnance, co je vyměřovacím základem v případě pracovního volna bez náhrady příjmu nebo pro které osoby se neuplatní minimální vyměřovací základ, stanoví § 3, zákona č. 592/1992 Sb.

§ 3 v odst. 15-18 upravuje také maximální vyměřovací základ zaměstnance.