Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Filtrovat podle platnosti
Menu

11.8.4.5. OSVČ

Tento obsah již není aktuální.

Kdo je osobou samostatně výdělečně činnou pro účely zdravotního pojištění, stanoví písm. b) § 5, zákona č. 48/1997 Sb. Jedná se zejména o:

  1. osoby provozující živnost
  2. osoby podnikající v zemědělství
  3. osoby podnikající dle zvláštních právních předpisů (např. advokáti, notáři, auditoři, daňoví poradci, autorizovaní architekti a inženýři…)
  4. osoby vykonávající nezávislé povolání, které není podnikáním
  5. osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů
  6. osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku, pokud tato činnost není považována za zaměstnání a mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti

OSVČ je povinna platit pojistné ode dne zahájení samostatné výdělečné činnosti.

Výše pojistného:

Výše pojistného je 13,5 % z vyměřovacího základu OSVČ nebo z minimálního vyměřovacího základu OSVČ, pokud je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ. K vyměřovacím základům OSVČ podrobně, k případům, kdy se minimální vyměřovací základ nepoužije atd. viz § 3a, zákona č. 592/1992 Sb.

Vyměřovacím základem OSVČ je 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Příjmy a výdaje na jejich dosažení se zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů.

Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy. Průměrná mzda se vypočte tak, že se násobí všeobecný vyměřovací základ pro rok, který o dva roky předchází roku, za který se průměrná mzda zjišťuje, koeficientem, a vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru; všeobecný vyměřovací základ i koeficient stanoví pro každý rok prováděcí právní předpis k § 17, zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Minimální vyměřovací základ OSVČ se poměrně sníží, pokud OSVČ nevykonávala výdělečnou činnost celý kalendářní měsíc, nebo měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako OSVČ po celý kalendářní měsíc.

OSVČ platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného. Zálohy je povinna platit od prvního měsíce zahájení činnosti, a to na účet příslušné zdravotní pojišťovny se splatností vždy od prvního dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí, do 8 dnů následujícího kalendářního měsíce. Záloha se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce. Platí se buď minimální záloha = záloha vypočítaná z minimálního vyměřovacího základu (a to v roce, kdy OSVČ s činností začíná anebo v minulém roce nepřekročila minimální vyměřovací základ), nebo záloha vyšší (kterou si OSVČ určí anebo která se vypočítá z vyměřovacího základu za předchozí rok).

Výpočet minimální zálohy: průměrná mzda x 0,5 = měsíční minimální vyměřovací základ, z toho 13,5 % = výše minimální zálohy na pojistné.

K zúčtování dochází obvykle v souvislosti s podáním přiznání k dani z příjmu. Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného je splatný vždy do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.