Kdo je osobou samostatně výdělečně činnou pro účely zdravotního pojištění, stanoví písm. b) § 5, zákona č. 48/1997 Sb. Jedná se zejména o:
- osoby provozující živnost
- osoby podnikající v zemědělství
- osoby podnikající dle zvláštních právních předpisů (např. advokáti, notáři, auditoři, daňoví poradci, autorizovaní architekti a inženýři…)
- osoby vykonávající nezávislé povolání, které není podnikáním
- osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů
- osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku, pokud tato činnost není považována za zaměstnání a mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti
OSVČ je povinna platit pojistné ode dne zahájení samostatné výdělečné činnosti.
Výše pojistného:
Výše pojistného je 13,5 % z vyměřovacího základu OSVČ nebo z minimálního vyměřovacího základu OSVČ, pokud je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ. K vyměřovacím základům OSVČ podrobně, k případům, kdy se minimální vyměřovací základ nepoužije atd. viz § 3a, zákona č. 592/1992 Sb.
Vyměřovacím základem OSVČ je 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Příjmy a výdaje na jejich dosažení se zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů.
Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy. Průměrná mzda se vypočte tak, že se násobí všeobecný vyměřovací základ pro rok, který o dva roky předchází roku, za který se průměrná mzda zjišťuje, koeficientem, a vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru; všeobecný vyměřovací základ i koeficient stanoví pro každý rok prováděcí právní předpis k § 17, zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Minimální vyměřovací základ OSVČ se poměrně sníží, pokud OSVČ nevykonávala výdělečnou činnost celý kalendářní měsíc, nebo měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako OSVČ po celý kalendářní měsíc.
OSVČ platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného. Zálohy je povinna platit od prvního měsíce zahájení činnosti, a to na účet příslušné zdravotní pojišťovny se splatností vždy od prvního dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí, do 8 dnů následujícího kalendářního měsíce. Záloha se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce. Platí se buď minimální záloha = záloha vypočítaná z minimálního vyměřovacího základu (a to v roce, kdy OSVČ s činností začíná anebo v minulém roce nepřekročila minimální vyměřovací základ), nebo záloha vyšší (kterou si OSVČ určí anebo která se vypočítá z vyměřovacího základu za předchozí rok).
Výpočet minimální zálohy: průměrná mzda x 0,5 = měsíční minimální vyměřovací základ, z toho 13,5 % = výše minimální zálohy na pojistné.
K zúčtování dochází obvykle v souvislosti s podáním přiznání k dani z příjmu. Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného je splatný vždy do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.