Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlíží:
1) K povaze a závažnosti spáchaného trestného činu. Povaha a závažnost trestného činu jsou určovány zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem.
2) K osobě pachatele, tj. k jeho osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům a k jeho dosavadnímu způsobu života a k možnosti jeho nápravy. Dále přihlíží k chování pachatele po činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, a pokud byl označen jako spolupracující obviněný, též k tomu, jak významným způsobem přispěl k objasnění zvlášť závažného zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny nebo pomohl zabránit pokusu nebo dokonání takového trestného činu. Přihlíží se také k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí život pachatele.
3) K polehčujícím a přitěžujícím okolnostem. Výčet polehčujících okolností obsahuje § 41, zákona č. 40/2009 Sb., výčet přitěžujících okolností § 42, zákona č. 40/2009 Sb.
4) K době, která uplynula od spáchání trestného činu, k případné změně situace a k délce trestního řízení, trvalo-li nepřiměřeně dlouhou dobu. Při posouzení přiměřenosti délky trestního řízení soud přihlédne ke složitosti věci, k postupu orgánů činných v trestním řízení, k významu trestního řízení pro pachatele a k jeho jednání, kterým přispěl k průtahům v trestním řízení.
5) K tomu, zda pachatel trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. V takovém případě, jestliže to nevylučují majetkové nebo osobní poměry pachatele, uloží soud pachateli s přihlédnutím k výši majetkového prospěchu některý z trestů, který ho postihne na majetku (§ 66 až 72 trestního zákoníku), a to jako trest samostatný nebo vedle jiného trestu.
6) Pokud jde o nějakou formu účastenství, přihlíží se také k tomu, jakou měrou jednání každého ze spolupachatelů přispělo ke spáchání trestného činu, příp. k významu a povaze účasti organizátora, návodce či pomocníka na spácání trestného činu. Pokud jde o přípravu k zvlášť závažnému zločinu a u pokusu trestného činu též k tomu, do jaké míry se jednání pachatele k dokonání trestného činu přiblížilo, jakož i k okolnostem a k důvodům, pro které k jeho dokonání nedošlo.