Správním soudnictvím se rozumí přezkoumávání zákonnosti správních rozhodnutí. Jde o samostatnou část soudnictví. Řízení se řídí zvláštním právním předpisem – zákonem č. 150/2002 Sb., soudním řádem správním.
Ve správním soudnictví se rozhoduje o žalobách proti:
a) rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“),
b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu,
c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu,
d) kompetenčních žalobách.
Ve správním soudnictví dále rozhodují soudy:
a) ve věcech volebních a ve věcech místního referenda,
b) ve věcech politických stran a politických hnutí,
c) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem. Soustavu správního soudnictví tvoří krajské soudy – resp. jejich specializované senáty v prvním stupni a Nejvyšší správní soud ve druhém stupni (jako vrcholný orgán soustavy správního soudnictví).
Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu (tedy přezkoumání rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví) je možné podat pouze po vyčerpání veškerých řádných opravných prostředků. To znamená po vyčerpání možnosti odvolání (nebo rozkladu).
Žaloba kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, označení osob, na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést, návrh výroku rozsudku. K žalobě se přikládá kopie napadeného rozhodnutí. Lhůta k podání žaloby je dva měsíce od okamžiku, kdy bylo žalobci doručeno napadené rozhodnutí. Podání žaloby nemá odkladný účinek ve vztahu k napadenému rozhodnutí, pouze za určitých okolností jej soud může přiznat.
V rámci dokazování může soud zopakovat nebo doplnit důkazy provedené správním orgánem.
Soud může napadené rozhodnutí zrušit nebo potvrdit (tedy žalobu zamítnout). V případě zrušení může soud vrátit věc správnímu orgánu k novému rozhodnutí, přičemž právním názorem, který soud ve zrušujícím rozhodnutí vyslovil, je správní orgán vázán.
Opravným prostředkem proti rozhodnutí Krajského soudu (v prvním stupni) je kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Stěžovatel, který podává kasační stížnost, musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Lhůta pro podání je dva týdny od doručení napadeného rozhodnutí.
Mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozsudku je obnova řízení.