Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Filtrovat podle platnosti
Menu

7.2.7. Soudní poplatek

Tento obsah již není aktuální.

Za řízení před soudy se vybírají soudní poplatky v souladu se zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Poplatek je povinen zaplatit většinou navrhovatel (žalobce) nebo ten, kdo podává opravný prostředek proti rozhodnutí ve věci (typicky ten, kdo podává odvolání), a to již při podání návrhu nebo odvolání atd. nebo nejpozději ve lhůtě určené soudem ve výzvě k úhradě (viz dále).

pozn.: Při podání odporu proti (elektronickému) platebnímu rozkazu se soudní poplatek neplatí. Za návrh na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce nebo za návrh na odklad výkonu rozhodnutí nebo exekuce se poplatek s jednou výjimkou také neplatí. Neplatí se poplatek za námitky proti příkazu soudního exekutora k úhradě nákladů exekuce. Poplatek se dále nevybere za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí o zastavení řízení, odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízení, odmítnutí odporu či námitek, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí soudu o nákladech řízení.

Výše soudního poplatku v řízení o zaplacení peněžité částky za žalobu nebo za odvolání proti rozhodnutí ve věci samé závisí na výši žalovaného částky (bez příslušenství), tzv. jistiny. Soudní poplatek činí 1.000,- Kč, pokud jde o žalovanou částku do 20.000,- Kč, 5% z žalované částky, pokud jde o žalovanou částku v rozpětí od 20.000,- Kč do 40.000.000,- Kč. U ostatních žalob, v nichž nejde o zaplacení peněžité částky, stanoví zákon soudní poplatek v paušální výši podle druhu žaloby, nejčastěji se jedná o částku 2.000,- Kč. Poplatek nejčastěji hradíme tak, že na žalobu vylepíme kolky (které koupíme přímo v budově soudu, případně na poště) v odpovídající částce, můžeme ale též v zásadě zaplatit převodem na příslušný účet soudu. Některá řízení nebo některé osoby jsou od soudního poplatku osvobozena ze zákona. Například se soudní poplatek nevybírá vůbec za řízení ve věci péče o nezletilé, o povolení uzavřít manželství nebo ve věcech vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí. Navrhovatel je osvobozen od poplatku v řízení o určení výživného včetně jeho zvýšení (nejde-li o vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí, kde je osvobozeno přímo celé řízení); o náhradu škody na zdraví včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví; o náhradu škody z pracovního úrazu a nemoci z povolání; o určení rodičovství, s výjimkou navrhovatele v řízení o popření rodičovství; dále například neprovdaná matka je osvobozena v řízení o příspěvek na výživu a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím. Osvobození výše uvedená se vztahují i na řízení odvolací nebo výkon rozhodnutí a exekuční řízení apod.

V případech, kdy je žalobce nemajetný, může žádat soud, aby rozhodl o osvobození od soudních poplatků. Musí soudu doložit svou majetkovou situaci doložením listinných důkazů a vyplněním formuláře Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků.

Pokud si nejsme jisti, kolik soudní poplatek činí, můžeme též poslat žalobu bez zaplacení soudního poplatku a soud nám ho sám vyměří a vyzve nás dopisem, abychom ho ve lhůtě uhradili. Nicméně i po obdržení výzvy k zaplacení soudního poplatku je možné podat návrh na osvobození od soudních poplatků. Pokud však žalobce nebude reagovat na takovou výzvu, soud řízení usnesením zastaví.

Proti usnesení o zastavení řízení z důvodu nezaplacení poplatku je možné sice podat odvolání, ale podle zákona soud usnesení o zastavení řízení sám zruší, pokud bude poplatek ještě zaplacen v odvolací lhůtě. V praxi je v zásadě uznáván i postup, kdy namísto zaplacení poplatku podá žalobce při současném podání odvolání i návrh na osvobození od soudního poplatku, ale tento postup nemá přímo oporu v zákoně a může být problematický. Takto se navíc řízení zbytečně protahuje, proto je vhodné poplatek zaplatit již při podání žaloby nebo již při podání žaloby požádat o osvobození a doložit hned soudu své majetkové poměry na formuláři k tomu určeném.

Jakmile soud pravomocně rozhodne, že žalobce není od soudního poplatku osvobozen, musí žalobce poplatek uhradit, jinak bude řízení zastaveno.

Pokud soud řízení pro nezaplacení soudního poplatku pravomocně zastaví (ať již žádal navrhovatel o osvobození či nikoliv), může dojít k nechtěným právním důsledkům – například k promlčení dluhu, k zániku práva anebo k propadnutí lhůty k podání žaloby.