Občanské právo je významným odvětvím našeho právního řádu, protože upravuje právní vztahy, které se uskutečňují v našem každodenním životě a to tak, že si mnohdy ani neuvědomujeme, že tomu tak je. Například, když si kupujeme v obchodě kalhoty, uzavíráme s provozovatelem odchodu nepsanou tj. ústní kupní smlouvu, která je upravena právě v normách občanského práva. O její existenci se dozvídáme například až v momentě, kdy dojde k nějakému problému (například reklamace).
Nejdůležitějším předpisem občanského práva je občanský zákoník. Ten je označován jako zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a jedná se o velmi rozsáhlý předpis, který byl v minulosti mnohokrát měněn (novelizován). Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy osob, majetkové vztahy mezi osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob. Kromě občanského zákoníku tvoří občanské právo ještě celá řada méně rozsáhlých předpisů, které se zpravidla zaměřují na některou jeho výseč (např. nájem nebytových prostor).
Občanský zákoník je podpůrnou (subsidiární) normou k obchodnímu zákoníku – to znamená, že pokud obchodní zákoník neobsahuje určitou úpravu, použije se občanský zákoník. Je subsidiárním předpisem i k zákoníku práce a zákonu o rodině.
V první části upravuje občanský zákoník některé obecné pojmy, které jsou mnohdy závazné i pro jiná právní odvětví a dále tu je upravena tzv. ochrana osobnosti. O jednotlivých částech je pojednáno dále.