Klientka se na mě obrátila s problémem, že je v osmém měsíci těhotenství a otec dítěte, kterému je 17, se urputně odmítá k otcovství přiznat. Klientka je už nyní v tísnivé sociální situaci a nedovede si představit, jak vyjde s penězi po narození dítěte.
Obecně je vhodné doporučit, aby se klientka obrátila se žádostí o odbornou pomoc jednak na příslušný obecní úřad, jednak aby vyhledala právní pomoc v některé občanské poradně nebo neziskové organizaci. V tomto případě po narození dítěte bude nutné podat žalobu k soudu na určení otcovství, kde se musí kromě uvedení přesného jména a adresy domnělého otce a jeho adresy, stejně jako celého jména a adresy matky jako žalobce, vylíčit, že budoucí matka měla v inkriminované době s domnělým otcem pohlavní styk. Otcovství bude určeno na základě důkazů – krevních testů, případně DNA testů. V případě, kdy se podaří otcovství určit, musí matka další žalobou navrhnout, aby bylo otci dítěte stanoveno výživné. Argument, že byl nebo je nezletilý, nehraje roli. Když je otcovství i výživné soudem určeno, a otec přesto výživné nehradí, může matka pro dítě výživné vymáhat exekučně nebo podat na otce neplatiče trestní oznámení. Zároveň s tímto postupem je vhodné za pomoci pracovníků obecního úřadu zažádat o příslušné dávky státní sociální podpory (rodičovský příspěvek, příspěvek na dítě, atp.).
Klientka se na mě obrátila s problémem, že pracovnice obecního úřadu jí neustále vyhrožuje, že jí odebere dceru, protože se podle jejího názoru o ní řádně nestará.
Je v zásadě možné na základě rozhodnutí soudu nebo na základě předběžného opatření vydaného soudem nebo na základě rozhodnutí úřadu obce s rozšířenou působností (a pro úplnost také na základě žádosti zákonného zástupce dítěte a žádosti dítěte samotného) odebrat dítě rodičům a umístit ho do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc – ale pouze v případech dítěte, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy anebo ocitlo-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku (např. pro hospitalizaci nebo úmrtí rodičů), jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Pokud se jedná skutečně o problematickou výchovu dítěte a kromě názoru soc. pracovnice jsou zde i jiné okolnosti (např. dítě má neomluvené absence ve škole, problémy s chováním a prospěchem ve škole, zdravotní problémy, které svědčí o zanedbání – vši apod.), lze doporučit naopak se aktivně obrátit na příslušný OSPOD a předejít odebrání spoluprací s OSPODEM ne základě individuálního plánu na ochranu dítěte. Pokud výhrůžky sociální pracovnice nejsou založeny na pravdě, jde o bezproblémové dítě, je na místě podat na pracovnici stížnost a pokud by výhrůžky byly intenzivní a časté, dalo by se uvažovat i o trestním oznámení pro nebezpečné vyhrožování.
Bývalý manžel má soudem uloženou povinnost platit mi výživné 3000,- Kč na dvě děti. Tvrdí, že by rád platil, ale nemůže sehnat práci. Já ale vím, že pracuje načerno u bratrance a vydělává poměrně dost peněz.
Jestliže už existuje pravomocný rozsudek, který mu platit výživné ukládá a on ho stále neplatí, je další možností podání trestního oznámení. Trestného činu neplnění vyživovací povinnosti se lze dopustit i z nedbalosti. Mnoho neplatičů se však trestního řízení zalekne a začne platit řádně a včas. Kromě toho lze výživné vymáhat i exekučně – v tomto případě by nebylo možné provádět srážky ze mzdy, ale mohlo by jít přikázání pohledávky z účtu (tzv. obestavení účtu v bance), na který mu bratranec peníze zasílá nebo přikázání pohledávky, pokud jej bratranec vyplácí na základě faktur. V případě výživného na nezletilé lze také exekuci provést pozastavením řidičského oprávnění.
Dobrý den, ráda bych se prosím zeptala, jak je to v situaci, když otec podával v listopadu 2017 návrh na snížení výživného u soudu, nebot’ přišel o práci a již nemůže platit tak vysoké výživné (2000 Kč). Soud zatím nerozhodl a klient se obává, jestli v tomto období – od podání návrhu na snížení výživného do rozhodnutí soudu o změně výživného – může být dlužné výživné exekuováno. On se bývalé manželce něco platit snaží, ale celou částku 2000 Kč dohromady nyní dát nemůže. Díky za ujasnění.
Odpověď je, že ano – dokud soud nerozhodne a výživné nesníží (přičemž v tomto případe je samozřejmě potřeba navrhovat, aby jej snížil zpětně od doby podání návrhu), je klient povinen platit výživné v naposledy stanovené výši. Pokud jej neplatí, riziko to pro klienta představuje, a to dvojí: V rovině civilní může vůči němu zástupce nezl. dítěte podat návrh na výkon rozhodnutí/exekuci. Proti tomu by se klient mohl bránit jen návrhem na odložení exekuce (do doby, než rozhodne soud o jeho návrhu na snížení výživného). Rovněž by se ale mohlo stát, že by byl klient trestně stíhán pro neplnění vyživovací povinnosti. trestní soud však posuzuje nehrazení výživného v jiných souvislostech. Pokud klient platí maximum dle svých momentálních možností, nemělo by dojít k jeho trestnímu odsouzení. Klientovi lze doporučit, aby se snažil hradit co nejvíce, pokud nemůže hradit plné výživné.
Klientce dluží otec jejího dítěte na výživném 30 000,- Kč. Nyní je v Anglii a stejně neplatí. Podala trestní oznámení. Klientce má platit 500,- Kč měsíčně na základě rozsudku. Požádali jsme o zvýšení, ale bylo jí řečeno, ať ho stáhne, že otci výživné nezvýší, protože má další děti a manželku. Když chtěla vymoci dlužné výživné a obrátila se na policii, bylo jí řečeno, že je již promlčeno. Dotaz: po kolika letech je dluh na výživném promlčen a jakým způsobem se ho domoci. Dále: trvat na zvýšení výživného? Dcera má již 13 let a 500,- Kč je málo.
1) Nárok na výživné, o němž rozhodl soud, se promlčuje za 10 let ode dne, kdy mělo být podle soudního rozhodnutí plněno. U opakujícího se plnění, jako je výživné, běží promlčecí lhůta pro každé dílčí (měsíční) plnění zvlášť. Např. výživné za měsíc leden 2001, splatné do 15. dne v měsíci k rukám matky, bude promlčené 16. ledna 2011, pokud do 15. ledna 2011 nebyl podán návrh na výkon rozhodnutí / na nařízení exekuce. Důsledkem promlčení podle občanského zákoníku je, že pokud dlužník promlčení namítne, rozhodnutí nebude možné vykonat. V trestním řízení nemá otázka promlčení podle občanského zákoníku žádný význam. Odpovědnost za trestný čin se promlčuje podle zvláštní právní úpravy v trestním zákoníku. Trestní odpovědnost za trestný čin zanedbání povinné výživy se promlčí za tři roky, příp. pokud pachatel trestným činem oprávněnou osobu vydal nebezpečí nouze, za deset let, od ukončení jednání, které naplňuje znaky trestného činu. Pokud otec kontinuálně pokračuje v neplacení nebo v částečném neplacení výživného, bude celé toto jeho jednání posouzeno jako jeden trestný čin. Ten by se promlčel jen v případě, že otec v tomto jednání ustal a výživné začal řádně platit, a od tohoto okamžiku již uplynuly 3 roky, případně 10 let. Pokud tedy otec ani v současnosti výživné neplatí, pak zcela jistě není promlčen ani trestný čin, ani většina dluhu na výživném.
2) S vymáháním výživného v cizině pomáhá Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, http://www.umpod.cz, návod na postup při vymáhání výživného zde:http://www.umpod.cz/postup-pri-vymahani-vyzivneho
Pro vymáhání výživného v zemích EU platí v zásadě následující:
• návrh na zvýšení výživného lze podat v místě bydliště oprávněného k výživě (v tomto případě: dítěte) nebo v místě bydliště povinného k výživě; je však třeba znát adresu pobytu povinného v cizině – český soud sice může žalovanému, kterému nelze doručit, ustanovit opatrovníka pro doručování a vydat rozsudek o zvýšení výživného, takový rozsudek však nebude v cizině uznatelný a vykonatelný. Uznána a vykonána v cizině mohou být pouze ta rozhodnutí českých soudů, kdy povinná osoba o řízení věděla a mohla se v něm řádně hájit
• se zjištěním adresy pobytu povinného v cizině může pomoci Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, určitá naděje je také v souvislosti s trestním řízením pro zanedbání povinné výživy, kdy adresu by mohla zjistit Policie ČR na základě mezinárodní spolupráce v trestním řízení
• vykonatelné rozhodnutí českého soudu, vydané na základě řízení, o němž žalovaný věděl a měl možnost se k věci vyjádřit, je možné vykonat ve státě EU po splnění určitých formálních požadavků (podání návrhu spolu s nezbytnými přílohami) – s jejich vyřizováním pomůže Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí
3) Není důvod nezkusit zvýšení výživného jen proto, že má otec ještě jinou vyživovací povinnost. Potřeby dítěte jsou nepochybně mnohonásobně vyšší, než odpovídá částce 500 Kč. Dále bude záviset na možnostech a schopnostech otce, zejména na tom, kolik vydělává.