NOZ pokračuje i v původním postoji k otci – otec je nejistý. NOZ upravuje tři domněnky otcovství a jeden specifický případ určení otcovství.
1) Má se za to, že otcem je manžel matky
= první domněnka otcovství
– podmínky: dítě se narodilo za trvání manželství nebo do uplynutí 300. dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, anebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného
– výjimka: pokud se žena znovu vdá před uplynutím 300. dne od zániku nebo prohlášení za neplatné předchozího manželství, považuje se za otce manžel pozdější
– možnost: narodí-li se dítě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství nebo řízení o neplatnost manželství a 300. dnem po rozvodu manželství, a manžel, popřípadě bývalý manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte, má se za to, že otcem je tento muž, připojí-li se matka k oběma prohlášením; prohlášení se činí v řízení před soudem, zahájeném na návrh některého z nich a návrh lze podat nejpozději do uplynutí jednoho roku od narození dítěte; k takovému určení otcovství však nemůže dojít před nabytím právní moci rozsudku o rozvodu manželství nebo o neplatnosti manželství
2) Má se za to, že otcem dítěte je muž, který dal souhlas k umělému oplodnění neprovdané matky
= specifický případ určení otcovství
– podmínky: dítě je počato umělým oplodněním a narodí se ženě neprovdané; umělé oplodnění (asistovanou reprodukci) lze provést pouze na základě společného prohlášení muže a ženy, pokud žena není vdaná
3) Má se za to, že otcem je muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením matky a tohoto muže
= druhá domněnka otcovství – podmínka: otcovství nebylo určeno podle první nebo druhé podmínky
– podmínky: prohlášení se činí osobně před soudem nebo matričním úřadem, nezletilý, který není plně svéprávný, nebo ten, kdo není plně svéprávný, může prohlášení učinit pouze před soudem
– výjimka: takto nelze určit otcovství v případě, že matka nemůže pro duševní poruchu posoudit význam svého prohlášení nebo je-li opatření jejího prohlášení spojeno s těžko překonatelnou překážkou
– možnost: takto lze určit otcovství i k dítěti dosud nenarozenému, pokud již bylo počato
– na prohlášení otcovství jako zvláštní projev vůle se použijí obecná ustanovení o právním jednání, neplatnosti se však lze dovolat jen ve lhůtě pro popření otcovství – např. takto bude na prohlášení otcovství možné použít např. ustanovení o simulaci, resp. omylu a lsti.
4) Má se za to, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto šedesát a více než tři sta dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti
= třetí domněnka otcovství
– podmínka: tento způsob určení otcovství lze použít pouze v případě, že nedošlo k určení otcovství podle předchozích způsobů, pro určení otcovství tímto způsobem není stanovena žádná lhůta
– podmínky: otcovství na základě této domněnky určuje soud na základě návrhu matky, dítěte nebo muže, který tvrdí, že je otcem
– není-li domnělý otec naživu, podává se návrh proti opatrovníkovi, kterého k tomu jmenuje soud
– zemře-li během řízení navrhovatel, může v řízení pokračovat jiný oprávněný (matka, dítě, muž, který tvrdí, že je otcem)
– zemře-li během řízení dítě, může do 6 měsíců od jeho smrti podat návrh též jeho potomek, má-li na určení otcovství právní zájem
– zemře-li během řízení domnělý otec, pokračuje se v řízení proti opatrovníkovi určenému soudem
– zemře-li během řízení muž, který tvrdil, že je otcem a matka a dítě v řízení nepokračují, soud řízení zastaví
S řízením o určení otcovství je spojeno řízení o péči o nezletilé dítě a o výživě nezletilého dítěte, nejde-li o níže uvedené výjimečné situace.
Procesní úprava zde
Výjimečné situace:
• Určení otcovství k dítěti neprovdané matky
Není-li otcovství určeno podle první nebo druhé domněnky otcovství, vyslechne soud ve smyslu ust. § 415 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, toho, koho matka označuje za otce, zda uznává, že je otcem (příslušný soud je obecný soud dítěte a nelze-li ho určit, pak obecný soud matky). Na základě toho může dojít k souhlasnému prohlášení rodičů o rodičovství, které se uvede v protokolu a oznámí příslušné matrice. Jestliže takto k určení otcovství nedojde (vlastně souhlasným prohlášením rodičů), měla by matka v přiměřené době podat návrh na určení otcovství (viz vzor). Pokud jej nepodá, může soud jmenovat dítěti opatrovníka k podání takového návrhu a k tomu, aby dítě v řízení zastupoval.
• Určení otcovství po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné
Byl-li podán návrh na určení otcovství souhlasným prohlášením k dítěti, které se narodilo v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství nebo o neplatnost manželství a třístým dnem po rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné, vyslechne soud matku, manžela i toho, kdo prohlašuje, že je otcem dítěte. Příslušným je obecný soud dítěte a nelze-li ho určit, pak obecný soud matky. Dojde-li k souhlasnému prohlášení účastníků o tom, kdo je otcem dítěte, uvede to soud do protokolu a oznámí matričnímu úřadu, který vede knihu narození, v níž je dítě zapsáno.
Byl-li návrh podán před pravomocným skončením řízení o rozvod nebo neplatnost manželství, soud řízení přeruší do doby, než rozsudek, kterým bylo rozhodnuto o tom, že manželství je neplatné nebo se rozvádí, nabude právní moci. Bylo-li řízení o rozvod manželství nebo neplatnost manželství zastaveno, nebo byl-li návrh na rozvod manželství nebo na neplatnost manželství pravomocně zamítnut, soud řízení zastaví.
[Download nenalezen]