Zajištění závazků znamená obecně souhrn těch právních institutů, které posilují v závazkovém právním vztahu věřitele. To se může projevovat např. tím, že poskytují věřiteli další (podpůrný) zdroj pro uspokojení jeho pohledávky (např. ručení, zástavní právo), nebo představují pro případ nesplnění závazku hrozbu dostatečnou sankcí (smluvní pokuta) nebo zajišťují úhradu dluhu jinak (dohoda o srážkách ze mzdy); posílení postavení věřitele může být i procesněprávního charakteru, např. uznání dluhu přenáší důkazní břemeno v případném soudním sporu z věřitele na dlužníka.
Zajišťovací funkce zajišťovacích institutů spočívá v tom, že poskytují věřiteli větší jistotu, že jeho pohledávka bude uhrazena. Společně se zajišťovací funkcí plní zajišťovací prostředky většinou i další funkce, zejm. funkci uhrazovací (dohoda o srážkách ze mzdy, ručení, zástavní právo), případně funkci sankční (smluvní pokuta).
Zajišťovací prostředky mají povahu závazku, a to vedlejšího závazku ve vztahu k závazku hlavnímu = tomu, který je zajišťován. Vedlejší závazek je závislý na hlavním, nevznikl-li platně hlavní závazek, nemůže vzniknout vedlejší.
Zajišťovací prostředky jsou upraveny v různých předpisech, nejčastěji v občanském a obchodním zákoníku, ale i v jiných zákonech (např. zajištění pomocí notářské či advokátní úschovy) nebo se může jednat i o prostředky zákonem neupravené (např. záloha).
Občanské právo zná několik způsobů zajištění závazku, zde jsou uvedené ty nejčastější. Zajištění závazku má ochrannou funkci – pokud je závazek zajištěn, má věřitel výrazně větší šanci, že bude závazek splněn (např. dluh vrácen). Proto o zajištění usilují věřitelé a často zajištěním podmiňují vznik závazku, typicky půjčku nebo úvěr.
Základní princip zajištění: Je-li závazek zajištěn a dlužník jej řádně nesplní, může se věřitel uspokojit ze zajištění.
Původní závazek dlužníka uspokojením ze zajištění zaniká jen v některých případech, v jiných trvá dál. To např. znamená, že dlužník musí uhradit původní pohledávku (nebo její nesplacenou část a vedle toho jako sankci uhradit ještě smluvní pokutu. Naopak pokud je závazek zajištěn zástavním právem a věřitel závazek z prodeje zástavy v plné výši uspokojí, nehradí už dlužník nic.
pozn. pojmy dlužník a věřitel použité v této kapitole se vztahují i vztahy mezi osobami vyplývající ze závazku nefinančního charakteru – např. vykonání činnosti.
Základní dělení zajištění je na:
- věcněprávní zajišťovací instituty (k nim viz kapitola [[Věcná práva]])
- zástavní právo
- zadržovací právo
- výhrada vlastnictví
- závazkověprávní
- smluvní pokuta
- ručení
- dohoda o srážkách ze mzdy
- zajišťovací převod práva
- zajištění postoupením pohledávky
- převzetí dluhu
- uznání dluhu