Uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení. Pokud je stejná pohledávka zajištěna ještě ručením, platí uznání závazku vůči ručiteli jen v případě, že s ním ručitel vysloví souhlas.
Důsledky platného uznání dluhu:
• má se za to, že v den uznání dluh trval (v uznané výši), věřitel tedy v případném soudním sporu nemusí prokazovat výši a důvod vzniku závazku. Naopak dlužník, pokud by tvrdil, že dluh nemá, musel by prokázat, že takový dluh nevzniknul nebo že byl uhrazen. Dochází k přesunu důkazního břemene a pro věřitele je výrazně jednodušší spor u soudu vyhrát.
• dnem uznání začíná běžet nová promlčecí doba v délce 10 let, během níž je možné se dluhu domáhat soudní cestou (standardní promlčecí doba je tři roky).
Uznání dluhu musí být písemné a mít určitou formu, aby nastaly zákonem předpokládané důsledky. Neslouží k přímému uspokojení věřitele, ale výrazně zvyšuje šance věřitel na úspěch v soudním řízení o uhrazení pohledávky.
Uznání dluhu je také vhodné použít při uzavírání ústní smlouvy, v případě, že závazek vznikl jinak než na základě písemných podkladů nebo v případě, že se blíží promlčení pohledávky (obvykle tři roky od splatnosti). V uznání závazku je možné uvést i datum, kdy byl závazek splatný, pro případ vymáhání úroků z prodlení.
Příklad uznání dluhu:
Já, jméno, datum narození, adresa dlužníka, uznávám tímto k dnešnímu dni svůj dluh ve výši 1.000,- Kč vůči jméno, datum narození, adresa věřitele, který vznikl na základě ústní smlouvy o půjčce ze dne 1. 9. 2008 + případně a měl být uhrazen nejpozději do 30. 10. 2008.
V Praze dne 22. 10. 2010, vlastnoruční podpis dlužníka (optimálně ještě úředně ověřený, ale není to nutné)