Ručení vzniká písemným prohlášením, jímž ručitel bere na sebe vůči věřiteli povinnost, že pohledávku uspokojí, jestliže ji neuspokojí dlužník. Ručitel je povinen dluh splnit, nesplnil-li jej dlužník, ačkoli byl k tomu věřitelem písemně vyzván.
Ručitel se po uplatnění nároku věřitele vůči němu dostává do postavení dlužníka, může použít jeho argumenty proti věřiteli, ale zároveň na něm leží povinnost uspokojit závazek dlužníka mimo něj.
Zajištění ručením poskytuje věřiteli možnost dvou odlišných osob (jejich příjmu, majetku apod.), po nichž může závazek vymáhat namísto jednoho dlužníka.
Ručení je velice nevýhodné pro ručitele. Ze závazku nemá žádné obohacení, to získá dlužník – např. peníze z půjčky. Pro uplatnění práva věřitele vůči ručiteli stačí, aby písemně vyzval dlužníka ke splnění a ten neplnil. Dlužník nemusí mít žádný objektivní důvod pro neplnění, ani neplnění nemusí nijak zdůvodňovat. Hned poté se věřitel může obrátit na ručitele a celý závazek, včetně případných úroků z prodlení a dalšího příslušenství vymoci po ručiteli.
Věřitel je povinen kdykoliv bez zbytečného odkladu na požádání sdělit ručiteli aktuální výši své pohledávky. Pokud už tedy dojde k převzetí ručitelského závazku, je v zájmu ručitele, aby se pravidelně zajímal o to, zda dlužník svůj závazek plní a zda aktuálně nehrozí, že věřitel se bude domáhat svého závazku na ručiteli. Ručitel tak může předejít případnému navýšení pohledávky o úroky z prodlení, smluvní pokuty apod.
Ručitel, který dluh za dlužníka splnil, je oprávněn požadovat na dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuté věřiteli, má tzv. regresní nárok. Tento nárok se promlčuje v základní promlčecí lhůtě 3 roky, před jejím vypršením je potřeba případně podat žalobu k soudu (pokud dlužník ručiteli nezaplatí dobrovolně). Plní-li ručitel ve splátkách, promlčuje se jeho postupně vznikající nárok po jednotlivých splátkách – každá splátka po třech letech od uhrazení.