Pod pojmem škoda rozumí občanské právo především majetkovou újmu, tj. újmu, kterou lze objektivně vyjádřit v penězích. Majetková újma může spočívat jednak ve skutečné škodě, jednak v ušlém zisku.
Skutečná škoda spočívá v peněžitém vyčíslení znehodnocení, úbytku nebo ztráty již existujícího majetku poškozeného. Skutečná škoda zahrnuje rovněž náklady na uvedení věci v předešlý stav.
Ušlý zisk spočívá v peněžitém vyčíslení majetku, který mohl poškozený získat, pokud by ke škodě nedošlo. Toto navýšení majetku se nemůže opírat jen o fantazii poškozeného. Musí být podloženo obvyklým, pravidelným chodem věcí na straně poškozeného, popř. objektivním a konkrétním očekáváním poškozeného. Může jít např. o situaci, kdy poškozený nemohl vykonávat svoji práci, spočívající v objíždění terénu a kontaktování klientů, protože jeho auto bylo poškozeno pádem stromu, který soused neodborně pokácel.
Občanský zákoník zakládá vedle majetkové újmy rovněž odpovědnost za některé typy nemajetkové újmy, konkrétně za újmu na zdraví nebo životě (§444 zákona č. 40/1964 Sb. a následující). Pro tyto případy stanoví občanský zákoník a jeho prováděcí předpisy přesná pravidla, jak nemajetkovou újmu vyčíslit v penězích. U jiných typů nemajetkové újmy nelze požadovat náhradu škody. Je však možné v určitých případech získat peněžité zadostiučinění podle ustanovení o ochraně osobnostních práv (§11 zákona č. 40/1964 Sb.).
Výše škody musí být přesně vyčíslena a prokázána poškozeným – např. znaleckými posudky, potvrzením o úhradě za opravu apod. Pokud by zjištění výše škody představovalo nepoměrné obtíže nebo by vůbec nebylo možné, určí výjimečně výši škody soud (§136 zákona č. 40/1964 Sb.).
Rozsah a způsob náhrady škody
Rozsah a způsob náhrady škody je upraven v ustanovení §442 zákona č. 40/1964 Sb. a následujících. Všechny dále uvedené druhy náhrad škody lze odškodnit jednorázově na základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání mezi oprávněným a povinným.