VZOR Žádost o bezplatnou obhajobu
Podle § 33, odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb. „Osvědčil-li obviněný, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení soudce, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu.“
Obviněný má právo kdykoli za řízení žádat o bezplatnou obhajobu = nejdříve tak může učinit po zahájení trestního stíhání (kdy se teprve stává obviněným), nejpozději před právní mocí rozhodnutí ve věci samé (odsuzujícího rozsudku, usnesení o zastavení trestního stíhání apod.) Žádost bude směřovat k [[příslušnému soudu]]. K žádosti je nutné přiložit doklady, osvědčující majetkové poměry obviněného, např. potvrzení o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání od příslušného úřadu práce, potvrzení o výši příjmu, výpis z bankovního účtu, čestné prohlášení o tom, že není vlastníkem žádné nemovitosti, zejména pokud neslouží k osobnímu užívání atd. V trestním řízení pro přiznání nároku neslouží žádné formuláře jako v řízení civilním.
Vedle obviněného (příp. jeho zákonného zástupce) může o bezplatnou obhajobu žádat také jeho obhájce (zvolil-li si jej již obviněný nebo mu byl ustanoven), a dále jeho příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner, druh a zúčastněná osoba.
Zákon po obviněném vyžaduje pouze, aby osvědčil, že nemá dostatek prostředků. Učiní-li tak, rozhodne soud o bezplatné obhajobě nebo obhajobě za sníženou odměnu. Důsledkem toho je možné, aby soud rozhodl jen o obhajobě za sníženou odměnu, přestože obviněný žádal obhajobu bezplatnou. Může se pak stát, že obviněný nemá dostatek prostředků ani na tuto sníženou odměnu a raději se bude hájit sám, než aby platil za obhájce, byť jen z části. Z toho důvodu se doporučuje nejdříve žádat o bezplatnou obhajobu, a až teprve po vyřízení žádosti si zvolit obhájce nebo žádat o jeho ustanovení, popřípadě se rozhodnout nemít obhájce.
Příklad: Paní X požádala soud o ustanovení bezplatného obhájce. Soud rozhodl o ustanovení obhájce za sníženou odměnu. Paní X však obhájce za sníženou odměnu nechtěla a nechce. Co má dělat? Situace paní X je výsledkem toho, že spojila dvě žádosti v jednu a soud o obou zároveň rozhodl. V její situaci měla raději nejdříve podat samostatnou žádost o bezplatnou obhajobu. Nyní může obhájce ihned odvolat. Pokud jí však mezitím nějaké náklady za obhájce vznikly, bude je muset zaplatit.
V případech nutné obhajoby je vhodné žádost o bezplatnou obhajobu podat vždy. Nutná obhajoba znamená, že pokud si obviněný sám nezvolí obhájce, bude mu ustanoven. Ustanovený obhájce má nárok na odměnu, kterou bude mít povinnost hradit obviněný, pokud bude odsouzen. Tuto povinnost nebude mít obviněný pouze, pokud mu bylo přiznáno právo na bezplatnou obhajobu.
Soud může rozhodnout o bezplatné obhajobě nebo obhajobě za sníženou odměnu také bez žádosti obviněného, pokud vyplývá ze shromážděných důkazů, že obviněný nemá dostatek prostředků na náhradu nákladů obhajoby a pokud je to potřeba k ochraně jeho práv. V přípravném řízení o tom může rozhodnout na návrh státního zástupce.
Otázky a odpovědi
Klientka má nezletilého syna, který se dopustil zvlášť závažného provinění loupeže. Z důvodu nutné obhajoby mu byla okresním soudem ustanovena obhájkyně. V průběhu vyšetřování si obviněný zvolil jiného obhájce, kterého mu zaplatila přítelkyně exmanžela mé klientky. Po klientce teď požadují 6.835,- Kč jako odměnu ustanovené obhájkyni. Klientka se odvolala coby zákonná zástupkyně nezletilého, od soudu jí přišlo usnesení, kterým se zamítá její stížnost. Je možné s tím ještě něco dělat, aby klientka byla osvobozena od zaplacení? Klientka je nemajetná, pobírá pouze sociální dávky.
Je třeba v první řadě rozlišit, zda částku 6.835,- Kč soud teprve přiznal ustanovené obhájkyni, nebo tuto částku již opravdu požaduje uhradit po obviněném = odsouzeném. Ustanovená obhájkyně má samozřejmě nárok na odměnu, jestliže již nějakou práci odvedla. Tuto odměnu jí zaplatí stát. Proti rozhodnutí o odměně je možné podat stížnost, v té však má smysl namítat pouze skutečnosti týkající nároku obhájkyně na odměnu a jeho výše. Otázka náhrady nákladů obviněným se zde vůbec neřeší. Obviněný má povinnost hradit náklady řízení, pokud byl pravomocně odsouzen; součástí nákladů řízení je odměna ustanovenému obhájci, pokud nebylo obviněnému přiznáno právo na obhajobu bezplatnou. Jedinou možností, jak dosáhnout snížení nebo odpuštění nákladů za ustanovenou obhájkyni, je tedy požádat o bezplatnou obhajobu. Klientka tak může za syna učinit nyní, pokud tu ještě není pravomocný odsuzující rozsudek. Pokud již pravomocný odsuzující rozsudek existuje, je pro podání žádosti o bezplatnou obhajobu pozdě a odsouzený bude mít povinnost náklady ustanovené obhájkyně hradit. Viz § 151, zákona č. 141/1961 Sb., a § 152, zákona č. 141/1961 Sb.