V situaci, kdy právně určený otec (na základě některé z domněnek otcovství) není skutečným biologickým otcem dítěte, je možné již určené otcovství popřít. Otcovství může popřít matka dítěte, dítě zastoupené opatrovníkem a domnělý otec, přičemž podmínky popření otcovství se liší podle způsobu, jakým bylo otcovství určeno.
Manžel matky dítěte
- může popřít otcovstvído šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, nejpozději však do šesti let od narození dítěte. Otcovství popírá vůči dítěti a matce, jsou-li oba naživu, a nežije-li jeden z nich, vůči druhému; není-li naživu žádný z nich, manžel toto právo nemá.
- byla-li svéprávnost manžela před uplynutím popěrné šestileté lhůty omezena tak, že sám otcovství popřít nemůže, může je popřít jeho opatrovník, kterého pro tento účel jmenuje soud, a to ve lhůtě šesti měsíců od jmenování soudem
Pokud se dítě narodí mezi 160. dnem od uzavření manželství a 300. dnem od jeho zániku nebo prohlášení za neplatné, může manžel popřít své otcovství, jen je-li vyloučeno, aby byl otcem dítěte. Důkazem takové skutečnosti bude např. zdravotní posudek neplodnosti manžela, případně výsledek krevního nebo genetického testu vylučujícího otcovství manžela matky k dítěti.
Manžel nemůže popřít otcovství k dítěti narozenému v době mezi 160. dnem a 300. dnem od umělého oplodnění provedeného se souhlasem manžela matky, bez ohledu na to, jaké genetické látky bylo použito. To neplatí, otěhotněla-li matka dítěte jinak. Pokud tedy manžel zjistí, že manželka otěhotněla jinak, vztáhnou se na popření otcovství obecné lhůty – šest měsíců od chvíle, kdy takovou skutečnost zjistil, ale max. 6 let od narození dítěte.
Nestandardní situace
1) Pokud se dítě se narodí před 160. dnem od uzavření manželství, tedy na samém počátku manželství, nemůže manžel popřít své otcovství v těchto případech: souložil s matkou dítěte v době, od níž do narození dítěte neprošlo méně než sto šedesát a více než tři sta dní, nebo pokud věděl při uzavření manželství, že je těhotná.
2) Popřel-li pozdější manžel své otcovství k dítěti matky znovu provdané, počíná šestiměsíční lhůta k popření otcovství dřívějšího manžela dnem následujícím poté, kdy se dozvěděl o rozhodnutí.
Výjimka
Dítě se narodí v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství nebo řízení o neplatnost manželství a 300. dnem od zániku manželství nebo jeho prohlášení za neplatné a manžel prohlásí, že není otcem dítěte, zároveň jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte a matka se připojí se souhlasným prohlášením. V takovém případě je možné v rámci jednoho řízení popřít otcovství původního manžela matky a určit otcovství jiného muže, obvykle biologického otce dítěte, s nímž měla matka vztah za trvání původního manželství.
Muž, který dal souhlas k umělému oplodnění neprovdané matky
- nemůže popřít otcovství k dítěti narozenému mezi 160. a 300. dnem od umělého oplodnění bez ohledu na to, jaké genetické látky bylo použito
- to neplatí, pokud matka dítěte otěhotněla jinak (tedy jinak než umělým oplodněním), v tom případě platí obecné lhůty pro popření otcovství
Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením
- může otcovství popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte
- lhůta pro popření je 6 měsíců od určení otcovství, nebo, dojde-li k určení otcovství před narozením dítěte, do šesti měsíců od narození dítěte
Otcovství popírá vůči dítěti a matce, jsou-li oba naživu, a nežije-li jeden z nich, vůči druhému; není-li naživu žádný z nich, nemá právo otcovství popřít. Pokud byla svéprávnost muže, který otcovství popírá, před uplynutím popěrné šestileté lhůty omezena tak, že sám otcovství popřít nemůže, může je popřít jeho opatrovník, kterého pro tento účel jmenuje soud, a to ve lhůtě šesti měsíců od jmenování soudem.
ROZHODNUTÍ SOUDU popření otcem
Matka dítěte
- může popřít otcovství manžela pouze do šesti měsíců od narození dítěte za obdobných podmínek jako může popřít otcovství manžel matky
- může popřít, že otcem dítěte je muž, jehož otcovství bylo určené souhlasným prohlášením rodičů do 6 měsíců od souhlasného prohlášení a pokud bylo prohlášení učiněno před narozením dítěte, do 6 měsíců od narození dítěte
Řízení o popření otcovství
Příslušným je obecný soud dítěte a nelze-li ho určit, obecný soud matky.
Účastníky jsou žena, která dítě porodila, dítě (zastoupené opatrovníkem) a muž, který o sobě tvrdí nebo o němž je tvrzeno, že je otcem dítěte (domnělý otec), nebo jehož otcovství má být popřeno.
Soudní poplatek za návrh na popření otcovství činí 2.000,- Kč, hradí ho navrhovatel (může případně zkusit požádat o osvobození od soudního poplatku).
V řízení lze navrhovat důkazy podle toho, kdo návrh podává a co v řízení tvrdí. Např. otec, který navrhuje popření svého otcovství, tvrdí, že v rozhodné době nevedl intimní život s matkou (a proto nemůže být otcem dítěte), bude prokazovat, že v rozhodné době byl např. ve vězení bez návštěv matky, byl v zahraničí, v nemocnici apod. Případně může tvrdit a prokázat to pravděpodobně lékařskými zprávami, znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, že je neplodný. Lze také samozřejmě využít znalecký posudek na shodu DNA mezi dítětem a otcem, který otcovství popírá. V případě, že matka popírá otcovství jednoho muže a tvrdí, že otcem dítěte je jiný muž, může své tvrzení prokazovat i výpovědí tohoto druhého muže, svědků, komunikací mezi nimi a samozřejmě také znaleckým posudkem na shodu DNA mezi dítětem a tímto dalším mužem. Náhradu nákladů řízení zpravidla opět hradí ten, kdo „prohrál“, případně soud nemusí náhradu nákladů řízení přiznat nikomu a pak si každý v řízení nese své náklady sám.
Vyžaduje-li to zřejmý zájem dítěte a mají-li být naplněna ustanovení zaručující základní lidská práva, může soud i bez návrhu zahájit řízení o popření otcovství, bylo-li otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů, ale otec dítěte takto určený nemůže být jeho otcem. Soud zpravidla současně pozastaví výkon rodičovské odpovědnosti.
VZOR návrhu na popření otcovství
Podání návrhu na popření otcovství po uplynutí lhůty
Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud do 4 měsíců ode dne podání návrhu rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Návrh na popření otcovství podaný po uplynutí popěrné lhůty by tak měl obsahovat i návrh na prominutí zmeškání lhůty odůvodněný zájmem dítěte a veřejným pořádkem. Lze předpokládat, že těmto požadavkům vyhoví např. situace, v níž stojí vedle sebe otec určený první domněnkou otcovství (manžel matky) není biologickým otcem dítěte, neboť s matkou dlouhodobě nežije a tudíž odmítá plnit svou vyživovací i výchovnou roli a na druhé straně biologický otec, který svoji rodičovskou roli plní a hodlá ji plnit i do budoucna – je tedy zřejmě v zájmu dítěte i v souladu s veřejným pořádkem, aby otcovství manžela bylo popřeno a bylo určeno otcovství skutečného otce dítěte. Nicméně mělo by jít o čistě výjimečné případy. Nejvyšší soud k tomu ve svém rozhodnutí ze dne 16. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1012/2016 konstatuje: „Prominutí zmeškání lhůty k popření otcovství podle ustanovení § 792 o. z. představuje výjimečný postup, kterým je zasahováno do stabilních poměrů dítěte, které jsou chráněny prekluzivní lhůtou k popření otcovství a jejichž ochrana je výrazem zákonodárcem provedeného vážení právně relevantních zájmů dítěte, právního otce a případně i biologického otce. Tento postup slouží výhradně k umožnění nápravy poměrů v případech, kdy stávající stav působí takové následky, které se příčí základním hodnotám společnosti do té míry, že jeho zachování je společensky zcela nepřijatelné, a které proto odůvodňují zásah do stabilních poměrů dítěte.“
Naopak např. v situaci, kdy je sociální stav v souladu s domněnkou otcovství a jen nahodile vyjde najevo, že domnělý otec není biologickým otcem, je třeba zkoumat zájem dítěte, než dojde k případnému prominutí zmeškání lhůty. K tomu např. rozhodnutí Ústavního soudu II.ÚS 1741/18 ze dne 21.5.2019: „Důvody k výjimečnému prominutí lhůty k popření otcovství existují zejména v případech otců již zletilých dětí, které nejsou závislé ani na výživném, ani na přítomnosti otcovské role a zabezpečení stabilního výchovného prostředí během dospívání. Naopak v případě nezletilých dětí Ústavní soud konstantně uvádí, že v případě, kdy není biologický otec jednoznačně znám a dítě by tak popřením otcovství přišlo o osobu, která doposud plnila otcovskou roli, a právní domněnka odpovídá dosavadní sociální realitě, „vyvázání se z rodinných vazeb by tak znamenalo nepřiměřený zásah do práv tehdy již jedenáctiletého dítěte, které by se muselo vypořádat s existencí „zdánlivého otce“, a uškodilo by zájmu na jeho řádné a morálně bezvadné výchově“ (již citované usnesení sp. zn. I. ÚS 475/17; obdobně též usnesení sp. zn. II. ÚS 179/15 ze dne 12. 4. 2016; usnesení sp. zn. IV. ÚS 2756/18 ze dne 11. 9. 2018; usnesení sp. zn. II. ÚS 4210/18 ze dne 4. 1. 2019).“
VZOR návrhu na popření otcovství po lhůtě
Shrnutí popěrných lhůt a řízení
Popěrná lhůta otcovství určeného na základě první domněnky
- matka dítěte do 6 měsíců od narození dítěte
- manžel matky (matrikový otec) do 6 měsíců od okamžiku, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících pochybnost o tom, že je otcem dítěte, nejpozději však do 6 let od narození dítěte
Popěrná lhůta otcovství určeného na základě druhé domněnky:
- oba rodiče do 6 měsíců ode dne určení otcovství (ode dne souhlasného prohlášení) nebo od narození dítěte
Jestliže bylo otcovství určeno rozhodnutím soudu (třetí domněnka), pak takto určené otcovství již popřít nelze.
Od soudního poplatku je osvobozen navrhovatel v řízení o určení otcovství, s výjimkou navrhovatele v řízení o určení otcovství po zániku manželství.
Pokud ale bude v řízení určení otcovství toto otcovství určeno, hradí soudní poplatek a případné náklady řízení (např. náklady na znalecký posudek DNA, krevní testy apod.) určený otec dítěte.
Navrhovatel v řízení o popření rodičovství osvobozen není. Soudní poplatek je pro tento typ řízení stanoven na částku 2 000 Kč. Za určitých podmínek je možné, že náklady řízení ponese stát.
S řízením o určení otcovství je zpravidla spojeno řízení o péči o nezletilé dítě a o výživě nezletilého dítěte.
Určování a popírání otcovství s mezinárodním prvkem
Určování nebo popírání otcovství s mezinárodním prvkem je vždy o něco komplikovanější. Mezinárodní prvek zpravidla spočívá v bydlišti rodiče nebo domnělého rodiče mimo Českou republiku.
V případě soudních řízení s mezinárodním prvkem je nutné zabývat otázkou, zda český soud může ve věci rozhodovat a jakým právem se bude soud při rozhodování řídit.
Jelikož neexistuje žádná mnohostranná mezinárodní smlouva, ani žádný evropský předpis, který by tuto otázku upravoval, otázku příslušnosti a práva rozhodného je třeba hledat v:
- dvoustranné smlouvě o právní pomoci mezi Českou republikou a dotčenou zemí, existuje-li taková smlouva, anebo
- zákonu č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém
Pokud český soud není pravomocný k rozhodování věci, pak se nemůže věcí zabývat. Jestliže český soud bude mít pravomoc o věci rozhodovat, bude muset zjistit, které právo na věc aplikovat. Rozhodné právo se může odvíjet např. od státní příslušnosti dítěte, bydliště účastníků atd.