Podklady pro vydání rozhodnutí
Správní orgán je povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí. Podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména (slovo zejména znamená, že podklady pro vydání rozhodnutí jsou zde uvedeny příkladmo, podkladem tedy může být i cokoliv jiného, jestliže to může mít vliv na rozhodnutí správního orgánu)
– návrhy účastníků,
– důkazy,
– skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti,
– podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci,
– jakož i skutečnosti obecně známé.
Podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje správní orgán. Jestliže to nemůže ohrozit účel řízení, může na požádání účastníka správní orgán připustit, aby za něj podklady pro vydání rozhodnutí opatřil tento účastník. Účastníci jsou povinni při opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí poskytovat správnímu orgánu veškerou potřebnou součinnost.
Pokud zákon nestanoví, že některý podklad je pro správní orgán závazný, hodnotí správní orgán podklady, zejména důkazy, podle své úvahy; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.
Dokazování
Podle správního řádu lze k provedení důkazu užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o
– důkaz listinou,
– důkaz ohledáním,
– důkaz svědeckou výpovědí,
– důkaz znaleckým posudkem.
Specifickým důkazním prostředkem ve správním řízení je čestné prohlášení – za podmínek daných zvláštním zákonem může nahradit povinnost předložení listiny, v jiných případech se jím dokládají skutečnosti, které nelze prokázat jinak (typicky vedení společné domácnosti nebo naopak oddělené domácnosti). Poskytnutím lživého čestného prohlášení nebo podpisu nepravdivého čestného prohlášení je přestupkem, případně trestným činem.
Právní úprava dokazování se tedy příliš neliší od dokazování v civilním řízení či v trestním řízení. Důkazní prostředky jsou obdobné, nicméně zásadním rozdílem je, že pracovníci správních orgánů (úředníci) mají mít odborné znalosti, a proto řada skutečností, které by se před soudem dokazovala prostřednictvím znaleckého posudku, není předmětem dokazování. Nejčastějším důkazním prostředkem jsou listiny, což souvisí s tím, že jednání je většinou písemné.
Jedním z nejdůležitějších procesních práv účastníka řízení je právo navrhovat důkazy, popř. jejich doplnění a klást svědkům a znalcům otázky při ústním jednání a místním ohledání.
Poté, co správní orgán shromáždí všechny důkazy – podklady pro rozhodnutí a uzavře spis, tedy před tím, než vydá rozhodnutí ve věci, je podle § 36 odst. 3 spr. řádu povinen dát účastníkům možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Tuto svou povinnost splní správní orgán tím, že účastníkům oznámí, že ukončil shromažďování podkladů, a současně jim stanoví lhůtu pro vyjádření se k nim. Toto procesní právo účastníků je velmi důležité, neboť účastník se může seznámit se vším, co je obsahem spisu a případně navrhnout důkazy další, a to ještě před vydáním rozhodnutí. Pokud by správní orgán účastníka nevyzval k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí, jednalo by se o závažnou vadu řízení a proti následně vydanému rozhodnutí je možné se odvolat. Možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí nemusí správní orgán účastníku dát, jen pokud jeho žádosti plně vyhovuje či pokud se účastník tohoto svého práva výslovně vzdá.
Pozor v praxi může být vzdání se práva na vyjádření se k podkladům rozhodnutí součástí jiného dokumentu, který účastník podepisuje. Vždy je v takovém případě možné souhlas přeškrtnout nebo nepodepsat celý dokument.
Zajištění účelu a průběhu řízení
K zajištění účelu a průběhu řízení slouží tzv. zajišťovací prostředky:
1) předvolání – Správní orgán předvolá osobu, jejíž osobní účast je nezbytná k provedení úkonu. Předvolání je písemné a doručuje se do vlastních rukou se zpravidla nejméně pětidenním předstihem. Předvolaný je povinen dostavit se včas na určené místo; nemůže-li tak ze závažných důvodů učinit, je povinen bezodkladně se s uvedením důvodů správnímu orgánu omluvit.
2) předvedení – Jestliže se účastník nebo svědek omluvy na předvolání nedostaví, může správní orgán vydat usnesení, na jehož základě bude účastník nebo svědek předveden. Předvedení na požádání správního orgánu zajišťuje zejména policie.
3) předběžné opatření – Správní orgán může buď sám nebo na požádání účastníka před skončením řízení nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce. Předběžným opatřením lze účastníkovi nebo jiné osobě přikázat, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl, anebo zajistit věc, která může sloužit jako důkazní prostředek, nebo věc, která může být předmětem exekuce. O požádání účastníka o předběžné opatření musí být rozhodnuto do 10 dnů.
4) pořádková pokuta – Správní orgán může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu, navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, nebo neuposlechne pokynu úřední osoby. Pořádkovou pokutu lze uložit i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání.
5) vykázání z místa úkonu – Toho, kdo nepřístojným chováním ruší pořádek při ústním jednání nebo ohledání na místě, popřípadě při jiném úkonu, může správní orgán po předchozím upozornění vykázat z místa, kde se úkon koná.
6) záruka za splnění povinnosti – Správní orgán může na požádání účastníka přijmout nebo v případech stanovených zvláštním zákonem účastníkovi uložit povinnost složit peněžitou nebo nepeněžitou záruku za splnění povinnosti, která mu může být v řízení uložena. Kromě toho v řízení o žádosti může může správní orgán na požádání žadatele přijmout nebo v případech stanovených zvláštním zákonem žadateli uložit povinnost složit peněžitou nebo nepeněžitou záruku za splnění povinnosti, která mu vznikne v důsledku využití oprávnění z rozhodnutí. Nesloží-li žadatel v určené lhůtě záruku, kterou správní orgán na jeho požádání přijal, správní orgán řízení zastaví.
Přerušení a zastavení řízení
V určitých případech může správní orgán řízení přerušit – pokud je účastníka vyzván k odstranění nedostatků podání, pokud je účastník vyzván k zaplacení správního poplatku, který je spojen s určitým úkonem, do doby ustanovení opatrovníka procesně nezpůsobilému účastníkovi, popř. z dalších důvodů.
Po dobu přerušení řízení činí správní orgán a účastníci úkony, kterých je zapotřebí k odstranění důvodů přerušení. Po dobu přerušení řízení neběží lhůty, jež má správní orgán k vydání rozhodnutí. Správní orgán pokračuje v řízení, jakmile odpadne překážka, pro niž bylo řízení přerušeno anebo jakmile uplyne lhůta určená správním orgánem. Správní orgán zastaví řízení o žádosti např. vzal-li žadatel žádost zpět, byla-li podána žádost právně nepřípustná, žadatel ve stanovené lhůtě nezaplatil správní poplatek, žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, žadatel zemřel nebo zanikl apod.
Správní orgán zastaví řízení vedené z moci úřední, jestliže zjistí, že u některého správního orgánu již před zahájením tohoto řízení bylo zahájeno řízení v téže věci, nebo jestliže v řízení, ve kterém nemohou pokračovat právní nástupci, odpadl jeho důvod, zejména jestliže účastník zemřel nebo zanikl, anebo zanikla věc nebo právo, jehož se řízení týká.
Lhůty pro vydání rozhodnutí
Správní řád ukládá správnímu orgánu lhůty, do kdy musí o věci rozhodnout. Jednak stanoví, že správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu (zejména v jednoduchých věcech, kde se rozhoduje pouze na základě podkladů předložených účastníkem) a dále upřesňuje, do kdy nejpozději je správní orgán povinen rozhodnout, pokud nelze rozhodnout bezodkladně.
Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. Tato lhůta se prodlužuje o maximálně 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ. Kromě toho se 30-ti denní lhůta může prodloužit o dobu nutnou k provedení dožádání, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.