Subjekty správního řízení
Subjekty správního řízení jsou a) správní orgány, které rozhodují b) účastníci řízení, což jsou obecně osoby, jichž se dotýkají účinky rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že se rozlišuje správní řízení zahájené na základě žádosti a správní řízení zahájené z moci úřední (viz výklad o zahájení řízení), správní řád definuje odlišně
1) účastníky řízení o žádosti – těmi jsou žadatel a popř. i další osoby, jejichž práva či povinnosti jsou spojena s žadatelovými a proto jsou dotčená rozhodnutím a
2) účastníky řízení z moci úřední – těmi jsou všechny osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají.
Kromě toho správní řád stanoví, že za účastníka bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak – tzn. kdokoliv může tvrdit, že je účastníkem řízení, pokud však správní orgán prokáže, že účinky rozhodnutí se nemohou dotýkat jeho práv či povinností, rozhodne, že taková osoba účastníkem není.
Skutečnost, zda určitá osoba je či není účastníkem řízení, je významná proto, že účastníci řízení mají určitá práva – právo nahlížet do spisu, právo navrhovat důkazy, právo na to, aby jim bylo doručeno rozhodnutí, právo odvolat se proti němu atd. Dalšími subjekty mohou být např. svědci, znalci či odborné orgány.
Zastoupení
Každý (účastník) je způsobilý činit ve správním řízení úkony samostatně (dále jen „procesní způsobilost“) v tom rozsahu, v jakém mu zákon přiznává svéprávnost.
Osoby omezené ve svéprávnosti nemají procesní způsobilost v rozsahu tohoto omezení. V řízení, jehož účastníkem je nezletilé dítě, které je schopno formulovat své názory, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn názor nezletilého dítěte ve věci. Za tím účelem správní orgán poskytne dítěti možnost, aby bylo vyslyšeno buď přímo, nebo prostřednictvím zástupce nebo příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí. K názoru dítěte správní orgán přihlíží s přihlédnutím k jeho věku a rozumové vyspělosti.
Účastníci řízení, nemající procesní způsobilost, musí být v řízení zastoupeni, a to zákonným zástupcem (mají-li ho) anebo opatrovníkem, kterého jim ustanoví správní orgán. Kterým osobám musí správní orgán ustanovit opatrovníka, je uvedeno v § 32 odst. 2 správního řádu (např. osobám neznámého pobytu, osobám stiženým přechodnou duševní poruchou, která jim brání samostatně jednat apod.).
Každý účastník má dále možnost nechat se v řízení zastoupit zmocněncem, jehož si zvolí a kterému udělí písemnou plnou moc (lze ji udělit i ústně do protokolu).
Zmocnění může být uděleno:
a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení,
b) pro celé řízení,
c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu, nebo
d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona.
Věcná a místní příslušnost
Věcná příslušnost znamená, že správní orgány jsou příslušné jednat a rozhodovat ve věcech, které jim byly svěřeny zákonem nebo na základě zákona. Věcná příslušnost tedy vymezuje oblast vztahů, o nichž mohou rozhodovat správní úřady (stejně jako např. věcná příslušnost v civilním řízení soudním vymezuje oblast, o níž mohou rozhodovat soudy v tomto řízení). Např. stavební úřad rozhoduje o stavebním povolení zatímco Úřad práce o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.
Pokud jde o místní příslušnost, ta určuje, který konkrétní správní orgán je příslušný jednat a rozhodovat konkrétní věc. Místní příslušnost správního orgánu je určena
a) v řízeních týkajících se činnosti účastníka řízení místem této činnosti,
b) v řízeních týkajících se nemovitosti místem, kde se nemovitost nachází,
c) v ostatních řízeních týkajících se podnikatelské činnosti účastníka řízení, který je fyzickou osobou, místem podnikání,
d) v ostatních řízeních týkajících se fyzické osoby místem jejího trvalého pobytu (nemá-li fyzická osoba místo trvalého pobytu na území České republiky, je místní příslušnost určena posledním známým místem jejího pobytu na území České republiky),
e) v ostatních řízeních týkajících se právnické osoby místem jejího sídla nebo místem sídla její organizační složky.
Je-li místně příslušných více správních orgánů a nedohodnou-li se jinak, provede řízení ten z nich, u něhož jako prvního byla podána žádost nebo který z moci úřední učinil úkon jako první.
Důležité je, že dojde-li podání (žádost, podnět, atd.) správnímu orgánu, který není věcně nebo místně příslušný, má správní orgán povinnost takovéto podání bezodkladně postoupit orgánu, který je příslušný a současně povinnost o postoupení uvědomit toho, kdo podání učinil.