Trvalý pobyt občanů České republiky se řídí ustanovením zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech. Podle ust. § 10 zákona č. 133/2000 Sb.: „…místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice,… kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání“.
Tyto důvody přihlášení k trvalému pobytu v daném místě jsou uvedeny pouze příkladně, nikdo není v žádném případě povinen správnímu orgánu zdůvodňovat, proč se k trvalému pobytu přihlašuje právě v daném místě.
Místo trvalého pobytu získává občan ČR v zásadě již při narození, a to v místě trvalého pobytu matky, a pokud ho takto nelze zjistit (např. není-li matka známa), je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se občan narodil. Narodí-li se občan ČR v cizině a nelze-li zjistit místo trvalého pobytu matky, je místem trvalého pobytu narozeného občana ČR sídlo zvláštní matriky, která je v Brně.
Občan může mít vždy jen jedno místo trvalého pobytu. Objektem, který si člověk může zvolit za místo trvalého pobytu, může být objekt, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je podle zvláštního právního předpisu určen (tj. zkolaudován) pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci (ubytovna, chata).
Z přihlášení k trvalému pobytu vyplývají pro občana určitá práva – trvalý pobyt je podmínkou, aby se člověk stal občanem obce, v níž je přihlášen, aby mohl čerpat sociální dávky, aby mohl volit atd. Z přihlášení občana k trvalému pobytu však nevyplývají žádná práva k objektu, v němž je přihlášen, ani k vlastníkovi tohoto objektu – to takto říká výslovně zákon o evidenci obyvatel. To znamená, že z přihlášení k trvalému pobytu ještě nevyplývá právo bydlet v místě trvalého pobytu. Právo bydlet může vyplývat pouze z vlastnického práva k objektu, z práva nájmu nebo podnájmu takového objektu nebo jeho části, popřípadě z práv člena bytového družstva (a odvozeně rovněž ze souhlasu toho, kdo má některé z uvedených práv).
Když chce zletilý občan ohlásit změnu trvalého pobytu (tedy chce se někde přihlásit k trvalému pobytu) musí splnit tyto podmínky:
• vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu (dále jen „přihlašovací tiskopis“), který obsahuje údaje o
o jménu, popřípadě jménech, příjmení a rodném čísle, předchozí a nové adrese místa trvalého pobytu občana,
o vlastníku objektu, kterým se rozumí jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu u fyzické osoby nebo název a sídlo u právnické osoby;
• prokázat totožnost občanským průkazem nebo, nemá-li platný občanský průkaz, jiným obdobným dokladem, který je veřejnou listinou;
• doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. Za oprávněnou osobu se považuje osoba starší 18 let, svéprávná, která je oprávněna užívat objekt nebo jeho vymezenou část (např. byt nebo obytnou místnost) – tedy vlastník nebo oprávněný uživatel, anebo je provozovatelem ubytovacího zařízení, kde se občan hlásí k trvalému pobytu.
• zaplatit správní poplatek ve výši 50,- Kč (děti do 15 let jsou od něj osvobozeny, poplatek může být vyšší, pokud je se změnou spojena nutnost vydání nového dokladu totožnosti)
V praxi je pak žadateli o změnu na ohlašovně oddělena část občanského průkazu (odstřihnou roh) a je mu vydáno potvrzení o změně trvalého pobytu. Občan si pak musí požádat o vydání nového občanského průkazu. Ke změně trvalého pobytu dochází v okamžiku ohlášení, nový občanský průkaz je pak vydán cca do měsíce. Za občana mladšího 15-ti let (resp. mladšího 18-ti let) ohlásí změnu místa trvalého pobytu jeho zákonný zástupce (rodič). Za svéprávného občana staršího 15-ti let může změnu místa trvalého pobytu ohlásit rovněž jím pověřený zmocněnec na základě ověřené plné moci.
Vlastník objektu se dozví, že se v jeho objektu někdo přihlásil k trvalému pobytu – ohlašovna má povinnost mu to do 15 dnů sdělit v rozsahu jméno, příjmení a datum narození osoby (nově) přihlášené k trvalému pobytu v objektu.
Na tomto místě je třeba upozornit na skutečnost, že se poměrně často objevuje v nájemních smlouvách zákaz přihlášení se k trvalému pobytu v pronajímaném bytě. Pronajímatele k tomu vede především obava z možného vstupu exekutora, který může považovat místo trvalého pobytu dlužníka za místo, kde se dlužník zdržuje a v tomto místě provést zabavení movitých věcí k prodeji (bez ohledu na jejich skutečného vlastníka). Dle zákona o evidenci obyvatel (a rovněž dle NOZ) není možné nájemní smlouvou přihlášení k trvalému pobytu takto zakázat. Pronajímatel rovněž nemůže nijak zabránit tomu, aby nájemce dával jiným osobám souhlas k přihlášení k trvalému pobytu v pronajatém bytě a pokud by pronajímatel např. začlenil do nájemní smlouvy ustanovení říkající, že nájemce toto činit nesmí, bylo by takové ustanovení neplatné. Je v zájmu uživatele bytu (pokud v něm hodlá žít déle než několik měsíců) mít trvalý pobyt hlášen v místě, kde skutečně žije (např. kvůli doručování pošty, evidenci na příslušných úřadech, možnosti volit apod.). Vzhledem k tomu, že se vlastník o nahlášení k trvalému pobytu dozví, lze doporučit projednání tohoto kroku s vlastníkem objektu předem. V případě smlouvy o nájmu na dobu určitou může dojít k tomu, že pronajímatel nebude ochoten tuto smlouvu prodloužit, což je jeho právo a možnost. Po skončení užívání bytu nájemcem může vlastník bytu ze své vůle samostatně zrušit trvalý pobyt osobě, která ztratila užívací právo (nájem bytu skončil) a v bytě se nezdržuje – viz část kapitoly zánik trvalého pobytu. Je tudíž možné rozptýlit obavy pronajímatele, že by měl ve svém objektu hlášeny k trvalému pobytu osoby, které zde již nežijí a o nichž nemá žádné informace.