Domovní prohlídka
– důvod: – podezření, že v bytě nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení.
Příkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení.
Před provedením domovní prohlídky by měl předcházet výslech toho, u koho se má takový úkon vykonat, a prohlídku lze vykonat jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného důvodu, který vedl k tomuto úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.
Obdobně lze prohledat rovněž jiné prostory a pozemky nesloužící k bydlení.
Osobní prohlídka
– důvod: – podezření, že někdo má u sebe věc důležitou pro trestní řízení. – u osoby zadržené a u osoby, která byla zatčena nebo která se bere do vazby, také tehdy, je-li tu podezření, že má u sebe zbraň nebo jinou věc, jíž by mohla ohrozit život nebo zdraví vlastní nebo cizí.
Nařídit osobní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo s jeho souhlasem policejní orgán.
Osobní prohlídku vykonává vždy osoba stejného pohlaví.
Před provedením osobní prohlídky by měl předcházet výslech toho, na kom se má takový úkon vykonat, a prohlídku lze vykonat jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného důvodu, který vedl k tomuto úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.
Společná pravidla pro domovní a osobní prohlídku
• Orgán vykonávající domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor je povinen umožnit osobě, u níž se takový úkon koná, nebo některému dospělému členu její domácnosti nebo v případě prohlídky jiných prostor též jejímu zaměstnanci účast při prohlídce. O právu účasti při prohlídce je povinen tyto osoby poučit.
• K výkonu domovní a osobní prohlídky je třeba přibrat osobu, která není na věci zúčastněna. Orgán vykonávající prohlídku prokáže své oprávnění.
• Osobě, u které byla prohlídka vykonána, vydá orgán, který takový úkon vykonal, ihned, a není-li to možné, nejdéle do 24 hodin poté písemné potvrzení o výsledku úkonu, jakož i o převzetí věcí, které byly přitom vydány nebo odňaty, anebo opis protokolu.
• Osoba, u níž má být provedena domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemku, osobní prohlídka nebo vstup do obydlí, je povinna tyto úkony strpět, jinak jsou orgány provádějící úkon oprávněny po předchozí marné výzvě překonat odpor takové osoby nebo jí vytvořenou překážku.
Vstup do obydlí, jiných prostor a na pozemek
Policejní orgán může vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob nebo pro ochranu jiných práv a svobod nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku.
Policejní orgán dále může na tato místa vstoupit v případě, že se v nich nachází osoba,
a) na kterou byl vydán příkaz k zatčení nebo příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody,
b) kterou je třeba předvést pro účely trestního řízení, nebo
c) kterou je třeba zadržet pro účely vydání nebo předání do jiného státu.
Zvláštní způsoby zajištění/opatření věci
1) Zadržení a otevření zásilek, jejich záměna a sledování
– v určitých zákonem definovaných situacích lze v trestním řízení prolomit listovní tajemství (čl. 13 z. č. 2/1993, Listiny základních práv a svobod) a dosud nedoručení poštovní zásilky otevřít, jejich obsah zaměnit, zásilku sledovat nebo naopak zadržet; prolomení musí být důvodné, tj. zájem na zabránění nebo vyšetření trestné činnosti v těchto případech převažuje nad osobní svobodou jedinců a ústavně zaručeným právem na listovní tajemství (nedotknutelnost pošty, zásilek, e-mailů apod.)
2) Odposlech a záznam telekomunikačního provozu
– při využití tohoto prostředku dochází k porušení tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením (čl. 13 z. č. 2/1993, Listiny základních práv a svobod), opět proto, že zájem společnosti na trestním stíhání převyšuje v konkrétním případě zájem nad dodržením tohoto práva jednotlivce
– je možné jen při trestním řízení pro zvlášť závažný zločin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva
– provádění odposlechu komunikace mezi obviněným a obhájcem je vždy a za všech okolností nepřípustné
– v rozhodnutí o provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce.