VZOR Návrh na přiznání nároku na náhradu škody
Soud může v odsuzujícím rozsudku stanovit povinnost obžalovaného k náhradě škody, nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení.
Základní podmínkou toho je řádné uplatnění nároku na náhradu škody poškozeným v trestním řízení. Tím, že poškozený tento nárok řádně neuplatní, se vzdává možnosti dosáhnout přiznání nároku v trestním řízení; to jej nezbavuje práva uplatnit nárok na náhradu škody v řízení civilním. Přiznání nároku na náhradu škody v trestním řízení je nicméně pro poškozeného výhodnější, neboť:
- uplatnění nároku není zpoplatněno
- má větší naději na bezplatnou právní pomoc
- nemusí prokazovat nic jiného než výši a důvod škody (v civilním řízení musí prokázat též, že se stalo protiprávní jednání a že škoda je v příčinné souvislosti s ním) a množství důkazů může čerpat z trestního spisu (nemusí je sám opatřovat)
- v případě neúspěchu nenese povinnost k náhradě nákladů řízení
- rychleji bude mít exekuční titul
Uplatnění nároku na náhradu škody (odst. 3 § 43, zákona č. 141/1961 Sb.)
musí splňovat tyto náležitosti:
- musí být uplatněno nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování; u trestných činů, o kterých je příslušný rozhodovat samosoudce, se hlavní líčení nemusí konat a lhůta pak končí vydáním trestního příkazu
- musí obsahovat důvody, o jaké se nárok opírá, a výši požadované škody; důkazy, o které se nárok opírá, nemusejí být v návrhu uvedeny, jejich provedení lze navrhnout i později v řízení před soudem (doporučuje se však uvést je již v návrhu)
- uplatnění lze provést písemně kdykoli za řízení až do výše uvedené lhůty, nebo ústně v řízení před soudem (před zahájením dokazování), nebo obojí
Jen poškozený, který uplatňuje nárok na náhradu škody v trestním řízení, má při splnění dalších podmínek právo na [[bezplatnou právní pomoc]].
Pokud nemá poškozený plnou způsobilost k právním úkonům, činí za něj návrh zákonný zástupce nebo v případě střetu zájmů opatrovník ustanovený státním zástupcem v přípravném řízení nebo předsedou soudu v řízení před soudem.
O náhradě škody lze též s obviněným uzavřít dohodu. Tato bude mít význam zejména při rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání a o narovnání (blíže odklony od trestního řízení).
Dalšími podmínkami přiznání nároku na náhradu škody v trestním řízení jsou:
- obžalovaný je rozsudkem odsouzen
- škoda je v příčinné souvislosti se skutkem, pro který byl obžalovaný odsouzen
- výsledky dokazování jsou podkladem pro vyslovení o povinnosti k náhradě škody
Bylo-li by pro rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení třeba provádět další dokazování, jež by podstatně protáhlo trestní řízení, soud odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem. Soud však nemůže z tohoto důvodu poškozeného odkázat, pokud je výše škody zákonným znakem trestného činu, pro který je obžalovaný souzen.
Nárok poškozenému může soud také přiznat jen z části a ve zbytku ho odkázat na řízení občanskoprávní. Návrh poškozeného soud v rozsudku nemůže zamítnout (může pouze odkázat na občanskoprávní řízení).
O náhradě škody se rozhoduje v tzv. adhezní řízení. Adhezní řízení však netvoří časově oddělenou část trestního řízení a fakticky s ním v podstatě splývá. Charakteristickým pro toto řízení je, že, ač se na procesní úrovni postupuje podle trestního řádu, jsou podkladem pro rozhodnutí o nároku předpisy občanského práva hmotného, proto pokud jde o podmínky a rozsah nároku na [[náhradu škody]], [[nemajetkové újmy]] a [[vydání bezdůvodného obohacení]] odkazujeme na příslušné kapitoly z občanského práva hmotného.