Zatímco trestní právo hmotné pracuje, pokud jde o osobu, která se dopustila trestného činu, s termínem „pachatel“, trestní právo procesní nemůže tohoto pojmu užívat, neboť postavení osoby možného pachatele upravuje nikoli z hlediska spáchání trestného činu a příslušného trestu, nýbrž z hlediska postupu v jednotlivých fázích řízení. S jednotlivými fázemi trestního řízení jsou spjata specifická práva a povinnosti jak na straně orgánů činných v trestním řízení, tak na straně osoby, proti níž se trestní řízení vede – tato je označována v různých fázích různými pojmy.
Příklad: Lze si snadno povšimnout, že dvě zdánlivě obdobná rozhodnutí soudu, odsuzující trestní příkaz a odsuzující rozsudek, používají jiný pojem, pokud jde o osobu, proti níž se vede trestní řízení: trestní příkaz se vydává proti o b v i n ě n é m u, rozsudek proti o b ž a l o v a n é m u.
Uvedený příklad dobře demonstruje skutečnost, že příslušná označení osoby, proti níž se trestní řízení vede, záleží nejen na fázích trestního řízení, ale též na tom, zda se jedná o klasické trestní řízení (v hlavním líčení se vydává rozsudek), anebo o řízení zkrácené (tj. zkrácené přípravné řízení, na něž navazuje zjednodušené řízení před soudem, v němž se vydává trestní příkaz).
Níže definujeme jednotlivá označení osoby, proti níž se vede trestní řízení, tak, jak je používá trestní řád. „Osoba, proti níž se vede trestní řízení“, je označení, které také nalezneme na některých místech trestního řádu. Je to nejobecnější pojem, který v sobě zahrnuje všechna níže uvedená označení. Je však třeba podotknout, že trestní řízení se vede proti určité osobě až od určitého stadia – až od pokročilé fáze přípravného řízení. Do té doby, tj. v prvotních fázích trestního řízení, může sice existovat podezření vůči určité osobě, této však nepřísluší žádné z formáních označení, užívaných trestním řádem. Takové osobě, která je fakticky, ovšem nikoli ještě formálně, podezřelá, přísluší stejná práva a povinnosti, jako jakékoli jiné fyzické osobě. Zejména se jedná o povinnost dostavit se k podání vysvětlení a o práva a povinnosti související s podáváním vysvětlení.
Podezřelý je pojem, používaný ve zkráceném přípravném řízení. Trestní řád takto označuje osobu od okamžiku sdělení podezření (děje se na počátku prvního výslechu) až do okamžiku podání návrhu na potrestání soudu.
Pojem „osoba podezřelá“ vedle toho používá trestní řád v souvislosti se zadržením (§ 76). Jedná se o osobu, kterou lze za určitých okolností zadržet, přestože proti ní ještě nebylo zahájeno trestní stíhání ani zkrácené přípravné řízení. Jedná se např. o osobu přistiženou při trestném činu.
Obviněný je pojem, náležející zejména do pokročilé fáze přípravného řízení. Obviněným je osoba od okamžiku, kdy proti ní bylo zahájeno trestní stíhání (kdy jí bylo sděleno obvinění), až do nařízení hlavního líčení soudem. V návaznosti na zkrácené přípravné řízení je jako obviněný označována také osoba od okamžiku podání návrhu na potrestání soudu až do právní moci trestního příkazu / nařízení hlavního líčení.
Obžalovaným se stává obviněný v okamžiku nařízení hlavního líčení a zůstává jím až do jeho skončení (tj. do právní moci odsuzujícího nebo zprošťujícího rozsudku).
Odsouzeným se stává obviněný (obžalovaný) okamžikem právní moci odsuzujícího rozsudku / trestního příkazu.
Pojem obviněného se používá i v širším smyslu – zákon říká, že pokud z povahy věci nevyplývá nic jiného, obviněným se rozumí i obžalovaný a odsouzený.