Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Filtrovat podle platnosti
Menu

8.2.5. Státní zastupitelství a policie

Státní zastupitelství

Zákon č. 283/1993 Sb., Zákon o státním zastupitelství

Vykonává dozor nad zákonností přípravného řízení trestního.

Zastupuje veřejnou žalobu v řízení před soudem.

Chrání veřejný zájem v řadě dalších řízení netrestní povahy.

Těžiště působnosti státního zastupitelství spočívá v plnění role orgánu veřejné žaloby v trestním řízení a dalších úkonů vyplývajících z trestního řádu (zejména výkon dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním, účast v hlavním líčení a veřejném zasedání konaných soudem), státní zastupitelství dále působí v jiných řízeních (v občanskoprávním řízení a správním soudnictví), vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná nebo ústavní výchova. Státní zastupitelství vykonává i další úkony, stanoví-li tak zvláštní zákon. Ačkoliv státní zastupitelství je orgánem veřejné žaloby, není přesné státní zástupce označovat jako žalobce, jak je často činěno zejména ve sdělovacích prostředcích, protože působnost státního zastupitelství je širší (a to jak v trestním řízení, tak i mimo ně) a právní pojem „žalobce“ označuje navrhovatele, který v civilním řízení podal žalobu. Státní zástupce v trestním řízení však podává obžalobu.

Soustava státních zastupitelství

Sídla státních zastupitelství a obvody jejich územní působnosti se shodují se sídly a obvody českých soudů, přičemž každé státní zastupitelství je zásadně příslušné k zastupování státu u soudu, u něhož toto státní zastupitelství působí.[3] Soustavu státního zastupitelství proto tvoří:

  • Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) se sídlem v Brně
  • dvě vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze a v Olomouci (s pobočkami v Brně a Ostravě)
  • osm krajských státních zastupitelství: dvě v Praze (městské státní zastupitelství u Městského soudu v Praze a krajské státní zastupitelství u Krajského soudu v Praze), v Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě
  • 86 okresních státních zastupitelství (u pražských obvodních soudů 10 obvodních státních zastupitelství a u Městského soudu v Brně městské státní zastupitelství)

Policie

Zákon č. 273/2008 Sb., zákon o Policii České republiky

Policie České republiky (PČR) je ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky, státní policie s působností na celém území republiky. S účinností od 1. ledna 2009 je činnost Policie České republiky upravena zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.

Policisté jsou ve služebním poměru, který upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Policie České republiky je podřízena Ministerstvu vnitra České republiky, které vytváří podmínky pro plnění úkolů policie. Policie se člení na útvary, kterými jsou Policejní prezidium České republiky, útvary policie s celostátní působností, krajská ředitelství policie a útvary zřízené v rámci krajského ředitelství.

Policista při provádění služebního zákroku či úkonů má za podmínek stanovených zákonem o Policii České republiky řadu oprávnění. Zejména je oprávněn vyžadovat vysvětlení od osob a může požadovat prokázání totožnosti. Také může zajistit osobu v policejní cele až na 24 hodin (cizince při rozhodování o správním vyhoštění až na 48 hodin) a agresivní osobu omezit v pohybu připoutáním ke vhodnému předmětu. Policista je oprávněn odebrat zbraň, provést prohlídku dopravního prostředku, zakázat vstup na určené místo, může vstoupit do živnostenské provozovny i do obydlí osoby v případě splnění zákonných podmínek. V případě důvodné obavy, že je ohrožen život nebo zdraví, hrozí-li větší škoda na majetku, nebo je-li důvodné podezření, že se v bytě nachází zemřelá osoba, policista může otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor. Zákon o Policii České republiky také upravuje oprávnění k používání podpůrných operativně pátracích prostředků v souvislosti s trestním řízením (krycí doklady, konspirativní prostředky, zabezpečovací technika, zvláštní finanční prostředky, využití informátora). V zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní, majetku a ochrany veřejného pořádku je policista oprávněn použít donucovací prostředky proti osobě, která chráněné statky ohrožuje. V zákonem vymezených případech má policista oprávnění použít zbraň.