-Věcná působnost
Vymezení působnosti věcné znamená určení okruhu společenských vztahů, na které dopadají ustanovení trestního řádu. Z ustanovení § 1 odst. 1 se podává, že se trestní řád vztahuje na všechny trestní věci, které náleží do pravomoci orgánů činných v trestním řízení, tzn. trestní řád se vztahuje na řízení o všech trestných činech podle trestního zákona.
-Osobní působnost
Osobní působnost trestního řádu dává odpověď na otázku, vůči komu tento zákon působí. Lze dovodit (na základě ustanovení § 10 a § 11), že trestnímu řádu jsou podrobeny všechny fyzické a právnické osoby, které jsou na území České republiky. Trestní řád se tedy zásadně vztahuje jak na státní občany České republiky, tak osoby bez státní příslušnosti, tak i občany jiných států (pokud jsou na území ČR), s výjimkou osob požívajících výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva. Tyto procesní imunity se týkají zejména nemožnosti dané osoby trestně stíhat:
- osoby požívající diplomatických výsad a imunit podle mezinárodního práva (členové diplomatických misí, konzulární zástupci cizích států …) mimo jiné nemohou být trestně stíháni
- prezident republiky nemůže během výkonu své funkce spáchat trestný čin s výjimkou trestného činu vlastizrady
- poslance a senátory PČR nelze trestně stíhat bez souhlasu předsedy dané sněmovny
- soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu
- ostatní soudce nelze trestně stíhat za činy v souvislosti s výkonem jejich funkce, leda by k tomu dal souhlas prezident republiky
-Územní působnost
Ustanovení trestního řádu jsou závazná na území české republiky pro řízení o trestných činech; přitom není rozhodující, zda byl spáchán na území České republiky či v cizině, ani zda obviněný (případně poškozený či jiné osoby) je českým státním občanem nebo cizincem. Výjimky může stanovit mezinárodní smlouva, pokud jde o právní styk s cizinou.Časová působnost
-Časová působnost
Časová působnost zásadně vymezena tak, že podle nového trestního řádu se konají i řízení o těch trestných činech, které byly spáchány za účinnosti dřívějšího trestního řádu (oproti tomu trestnost činu podle trestního zákoníku se zásadně posuzuje podle zákona účinného v době jeho spáchání). Pro řízení podle trestního řádu tedy platí zásada, že každý procesní úkon trestního řízení musí být prováděn podle procesního předpisu účinného v době, kdy se úkon provádí. Ze zásady existují některé výjimky, a to zejména v zájmu kontinuity řízení nebo ve prospěch dřívějšího práva příznivějšího pro obviněného.