Odpor je opravným prostředkem proti trestnímu příkazu, který se vydává v řízení před samosoudcem. Trestní příkaz se doručuje obviněnému, státnímu zástupci a poškozenému, který uplatnil nárok na náhradu škody. Obviněnému se doručuje do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Má-li obviněný obhájce, doručí se trestní příkaz též jemu.
Oprávněné osoby: Obviněný, osoby, které jsou oprávněny podat v jeho prospěch odvolání, a státní zástupce.
Odpor se podává ve lhůtě osmi dnů od doručení trestního příkazu k soudu, který trestní příkaz vydal.
Odpor nemusí obsahovat odůvodnění.
VZOR Odporu proti trestnímu příkazu.
Byl-li podán proti trestnímu příkazu oprávněnou osobou ve lhůtě odpor, trestní příkaz se tím ruší a samosoudce nařídí ve věci hlavní líčení; při projednání věci v hlavním líčení není samosoudce vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu obsaženými v trestním příkazu. Jinak se trestní příkaz stane pravomocným a vykonatelným.
Vzhledem k tomu, že po zrušení trestního příkazu není soud vázán posouzením ani trestem v trestním příkazu uloženým, je možné, že dojde k rozhodnutí v neprospěch obviněného, např. zvýšení trestu, změna trestu z alternativního na podmíněný apod. V praxi je tato skutečnost velmi častá. Je proto třeba vždy zvážit, zda (pokud trestný čin byl spáchán a obviněný to nepopírá) trest uložený v trestním příkazu přijmout nebo riskovat, že po hlavním líčení bude obviněný uznán vinným a bude mu uložen horší trest.