Povinnost svědčit: každý je povinen na předvolání se dostavit a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o trestném činu a o pachateli nebo o okolnostech důležitých pro trestní řízení. Svědek má povinnost vypovědět pravdu a nic nezamlčet. Povinnost dostavit se na základě předvolání má osoba vždy, ať již je v postavení obviněného, svědka, osoby podávající vysvětlení, osoby povinné mlčenlivostí, oprávněné odepřít výpověď… Sankcí za nedostavení se může být předvedení nebo pořádková pokuta. Narozdíl od obviněného má však svědek také povinnost skutečně vypovídat a vypovídat pravdivě (obviněný naopak může odepřít výpověď a nemusí vypovídat pravdivě, vyplývá to z principu, že každý má právo neobviňovat sama sebe). Svědek nemusí vypovídat jen za níže uvedených okolností.
Povinnost stejného obsahu, jako je povinnost svědčit, má i osoba podávající vysvětlení. Pokud je vysvětlení podáváno v té fázi trestního řízení, kdy ještě nebylo zahájeno trestní stíhání, není tu ještě osoba obviněného a nemusí být jasné, zda osoba podávající vysvětlení je osobou podezřelou (v další fázi může být obviněným) nebo má vypovídat o možném trestném činu jiné osoby (v další fázi může být svědkem). Její povinnost svědčit se odvíjí od toho, zda je osobou fakticky podezřelou (pak má obdobné postavení jako obviněný, tj. nemusí vypovídat a nemusí vypovídat pravdivě), nebo není podezřelá, má vypodívat o trestném činu jiného (pak má postavení obdobné jako svědek, musí vypovídat a musí vypovídat pravdivě, pokud není dána některá z okolností popsaných níže). Blíže viz také zde. Vždy platí zásada, že osoba není povinna vypovídat, pokud by svou výpovědí obviňovala sama sebe (způsobila sobě nebezpečí trestního stíhání).
Svědek, který úmyslně uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí, se dopustí trestného činu křivé výpovědi (§ 346, zákona č. 40/2009 Sb.). Pokud takto uvede nepravdu osoba, která je vyslýchána o trestném činu spáchaném jiným v postavení osoby podávající vysvětlení, dopustí se tímto jednáním přestupku křivého vysvětlení (§ 47a, zákona č. 200/1990 Sb.). Pokud svědek nebo osoba podávající vysvětlení odmítne vypovídat, aniž uvede důvod, který ji opravňuje k odepření výpovědi nebo aniž je dán zákaz výslechu, připadá v úvahu uložení pořádkové pokuty.
Zákaz výslechu
Svědek nesmí být vyslechnut o okolnostech, týkajících se utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem, jež je povinen zachovat v tajnosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zproštění lze odepřít jen tehdy, jestliže by výpověď způsobila státu vážnou škodu.
Svědek nesmí být vyslýchán též tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěn. Sem patří rovněž povinnost mlčenlivosti ve smyslu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Tuto povinnost mají např. zaměstnanci Člověk v tísni jako provozovatele sociálních služeb vzhledem k určitým informacím na základě ust. § 100 z.č. 108/2006 Sb., o sociálních službách – viz níže kapitola Mlčenlivost v trestním řízení.
Zákaz výslechu v případě, že osoba má povinnost mlčenlivosti, platí obdobně při podávání vysvětlení (odst. 8 § 158, zákona č. 141/1961 Sb.).
Právo odepřít výpověď
Právo odepřít výpověď jako svědek má příbuzný obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh; jestliže je obviněných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď stran jiných obviněných jen tehdy, nelze-li odloučit výpověď, která se jich týká, od výpovědi týkající se obviněného, k němuž je svědek v tomto poměru.
Svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.
Odepřít výpověď jako svědek nemůže však ten, kdo má stran trestného činu, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle ust. § 368 z.č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.
Stejná pravidla pro odepření výpovědi platí pro osobu podávající vysvětlení (odst. 8 § 158, zákona č. 141/1961 Sb.).
Výslech svědka
Před výslechem svědka se zjišťuje totožnost svědka, jeho poměr k obviněnému, dále musí být poučen o právu odepřít výpověď, a je-li toho třeba, též o zákazu výslechu, jakož i o tom, že je povinen vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčet. Dále musí být poučen o významu svědecké výpovědi z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi. Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než patnáct let, je třeba ji poučit přiměřeně jejímu věku.
Na počátku výslechu musí být svědek dotázán na poměr k projednávané věci a ke stranám a podle potřeby též na jiné okolnosti významné pro zjištění jeho hodnověrnosti. Svědkovi musí být dána možnost, aby souvisle vypověděl vše, co sám o věci ví a odkud zvěděl okolnosti jím uváděné.
Svědkovi mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi nebo k odstranění neúplnosti, nejasnosti a rozporů. Svědkovi nesmějí být kladeny otázky, v nichž by byly obsaženy okolnosti, které se mají zjistit teprve z jeho výpovědi.
Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než patnáct let o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat její duševní a mravní vývoj, je třeba výslech provádět zvlášť šetrně a po obsahové stránce tak, aby výslech v dalším řízení zpravidla už nebylo třeba opakovat; k výslechu se přibere pedagog nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládeže, která by se zřetelem na předmět výslechu a stupeň duševního vývoje vyslýchané osoby přispěla k správnému vedení výslechu. Může-li to přispět k správnému provedení výslechu, mohou být přibráni i rodiče. Osoby, které byly takto přibrány, mohou navrhnout odložení úkonu na pozdější dobu a v průběhu provádění takového úkonu navrhnout jeho přerušení nebo ukončení, pokud by provedení úkonu nebo pokračování v něm mělo nepříznivý vliv na psychický stav vyslýchané osoby. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, orgán činný v trestním řízení takovému návrhu vyhoví.
Průběh výpovědi osoby podávající vysvětlení není zákonem podrobně upraven, uplatní se zde však stejné principy jako pro výslech svědka, blíže viz zde. Osoba podávající vysvětlení má vždy právo na právní pomoc advokáta.
Svědečné
Svědek má nárok na náhradu nutných výdajů podle zvláštního právního předpisu upravujícího cestovní náhrady a prokázaného ušlého výdělku (svědečné). Nárok zaniká, neuplatní-li jej svědek do tří dnů po svém výslechu nebo po tom, co mu bylo sděleno, že k výslechu nedojde; na to musí být svědek upozorněn. Svědečné je součástí nákladů řízení.
Podle stejných pravidel má nárok na náhradu nutných výdajů osoba podávající vysvětlení (odst. 10 § 158, zákona č. 141/1961 Sb.).
Utajení svědka
Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem, orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení totožnosti i podoby svědka; jméno a příjmení a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činné v trestním řízení v dané věci. Svědek se poučí o právu požádat o utajení své podoby a podepsat protokol smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden. Je-li třeba zajistit ochranu těchto osob, orgán činný v trestním řízení činí bezodkladně všechna potřebná opatření. Zvláštní způsob ochrany svědků a osob jim blízkých stanoví zvláštní zákon. Pominou-li důvody pro utajení podoby svědka a oddělené vedení osobních údajů svědka, orgán, který v té době vede trestní řízení, zruší stupeň utajení těchto informací, připojí uvedené údaje k trestnímu spisu a podoba svědka ani údaje o jeho totožnosti se nadále neutajují.
V praxi je ovšem utajení svědka spíše raritní a musí být skutečně řádně odůvodněno – např. u organizovaného zločinu, kdy opravdu hrozí pomsta od neznámých osob. Pokud je obviněný ve vazbě, obvykle to bohužel stačí jako důvod, že ochrany a utajení není potřeba. Také ke zrušení utajení obvykle stačí nějaká doba od pravomocného odsouzení.