- Nejvýznamnějším předpisem z této oblasti je trestní řád (zákon č. 141/1961), který upravuje celé [[trestní řízení]]. Kromě postupu orgánů činných v trestním řízení (policie, státní zastupitelství, soudy) upravuje trestní řád zejména také to, jak se může osoba obviněná ze spáchání trestného činu bránit či jakým způsobem se poškozený může domáhat náhrady škody.
Přehled trestního řádu:
| Část I. | společná ustanovení; nalezneme zde definice pojmů, postavení soudů v trestním řízení a jejich příslušnost, postavení obviněného, obhájce, poškozeného, zúčastněné osoby, dále ustanovení o doručování, lhůtách, nahlížení do spisu, o vazbě, zadržení, zatčení a podobných opatřeních, a dále celou úpravu dokazování (včetně výslechu obviněného, postavení svědků..), o rozhodnutích v trestním řízení a jejich náležitostech, o stížnostech a o nákladech řízení. |
| Část II. | upravuje první stadium trestního řízení, které se nazývá „přípravné řízení“ |
| Část III. | upravuje navazující stadium trestního řízení – řízení před soudem |
| Část IV. | obsahuje ustanovení o milosti, amnestii a rozsáhlá pravidla právního styku s cizinou |
- Zvláštnosti trestního řízení proti mladistvým upravuje zákon o soudnictví ve věcech mládeže (zákon č. 218/2003 Sb.). Řízení proti mladistvým podle tohoto zákona se koná proti tomu, kdo spáchal provinění ve věku do 18 let včetně (= mladistvý, podrobně §2, zákona č. 218/2003 Sb.), pokud trestní stíhání bylo zahájeno do jeho 19 let včetně (podrobně §73, zákona č. 218/2003 Sb.) Ke specifikům tohoto řízení viz zvláštní kapitola o soudnictví ve věcech mládeže.
Z dalších předpisů uvedeme alespoň tyto:
- zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, který upravuje postavení a činnost Policie ČR a nalezneme zde např. pravidla pro podávání vysvětlení, pořizování záznamů, podmínky použití donucovacích prostředků, institut vykázání
- zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, spolu s vyhláškou č. 345/1999 Sb., řád výkonu trestu odnětí svobody a Nález č. 305/2021Sb. ÚS ČR o zrušení § 52 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody
- zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby
- zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě
- zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, který upravuje mimo jiné práva a povinnosti advokáta (obhájce), např. povinnost mlčenlivosti, kdy může advokát odmítnout službu…
- zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem – zde nalezneme podmínky, za kterých se lze domáhat od státu odškodnění za jeho nezákonný nebo nesprávný postup, v kontextu trestního procesu se může jednat např. o: trestní stíhání nesprávné osoby, vazba v rozporu se zákonem, nepřiměřená délka trestního řízení
- Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů
Otázky a odpovědi
Řešili jsme s klientem režim návštěv ve vězení, kdy mi říkal, že mu umožňovali pouze návštěvy rodinných příbuzných, což musel prokazovat kopiemi dokladů, rodných listů atp. Klient by rád, aby ho mohly navštívit ve věznici i jiné osoby, než jen příbuzní, např. kamarád, ale to mu nedovolili.
Odpověď na otázku nalezneme v předpisech upravujících výkon trestu odnětí svobody, konkrétně v zákoně č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobodu a ve vyhlášce č. 345/1999 Sb., řád výkonu trestu odnětí svobody. Podle ní jsou povoleny návštěvy osob blízkých, lze ale umožnit i návštěvy jiných osob, než blízkých.
Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. (§ 22 NOZ.) Kamarád tedy bez dalšího není osobou blízkou.
Podmínky návštěvy jiných osob než blízkých dle vyhlášky.:
„V zájmu nápravy odsouzeného nebo z jiného závažného důvodu lze odsouzenému povolit návštěvu jiných než blízkých osob.“ (§ 19 odst. 4)
„Návštěvu z naléhavých rodinných nebo osobních důvodů může ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby povolit častěji i mimo původně určený čas. Pokud ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby odsouzenému povolí přijmout návštěvu jiné než blízké osoby (§ 19 odst. 4)
Podle Veřejného ochránce práv „Věznice odsouzeným zpravidla návštěvy jiných než blízkých osob za důvodného předpokladu jejich sociální vazby umožňují. Za přijatelné ověření existující sociální vazby věznice mohou obvykle požadovat např. dlouhodobý písemný nebo telefonický styk, zaslání balíčku s potravinami a věcmi osobní potřeby či předchozí umožnění návštěvy. (Veřejný ochránce práv: Stanoviska 6, Vězeňství, s. 123)
Kl. lze doporučit, aby pokud může nějak podložit sociální vazbu s jinou osobou než blízkou, podal žádost u ředitele věznice. Může zmínit, proč by taková návštěva byla v zájmu jeho nápravy. Žádost může podat i jiná osoba (zejm. ta, která by kl. navštěvovala).