Na rozdíl od předchozích skupin trestných činů, které jsou podle společného objektu zařazeny do jednotlivých hlav trestního zákona (viz. názvy podkapitol), pro rasově nebo etnicky motivované trestné činy nemá trestní zákoník samostatnou kapitolu. Vedle trestných činů proti lidskosti, jichž se lze dopustit jednáním rasově či etnicky motivovaným, obsahuje trestní zákoník několik skutkových podstat, kdy rasová či etnická nesnášenlivost je pojmovým znakem těchto trestných činů. Jde zejména o níže uvedené trestné činy.
Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 352)
Rasově či etnicky motivované násilí či vyhrožování smrtí, ublížení na zdraví nebo způsobení škody velkého rozsahu je kvalifikovanou skutkovou podstatou trestného činu násilí vedeného proti skupině obyvatel nebo proti jednotlivci.
Jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby figuruje rasová či etnická nesnášenlivost u řady dalších trestných činů. Například, jestliže někdo úmyslně usmrtí jiného pro jeho skutečnou či domnělou rasu, etnickou příslušnost atd., bude potrestán ve vyšší trestní sazbě (možném časovém rozpětí trestu odnětí svobody 15 – 20 let nebo výjimečným trestem), než kdyby tato vražda rasově motivována nebyla.
Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob (§ 355)
Trestní zákoník oproti předešlé úpravě rozšiřuje okruh jednání, na které ustanovení o trestném činu hanobení národa, rasy , etnické nebo jiné skupiny obyvatel dopadá. Vedle toho, že musí jí o hanobení veřejné, které směřuje proti některému národu, jeho jazyku, některé etnické skupině či rase není nyní trestné hanobení skupiny obyvatel pro jejich politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání. Skutková postata je v několika ohledech rozšířena. Jednání není nyní omezeno jen na skupinu obyvatel, kteří mají na území České republiky trvalý pobyt. Podstatné je, že jde o skupinu obyvatel bez ohledu na trvalý pobyt či státní občanství jednotlivých osob. Nově je též postihováno jednání, které směřuje proti rase, příslušnosti k etnické skupině či národnosti dané skupiny osob, a to už skutečné či domnělé.
Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod (§ 356)
Tento trestný čin v podstatě kopíruje předcházející úpravu a spočívá ve veřejném podněcování k nenávisti vůči určitému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob. Stejně tak je trestné omezování práv a svobod výše uvedených skupin osob.