Dražbu lze podle současného právního systému v ČR realizovat podle několika právních předpisů. Zásadním je zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, podle něhož probíhají dražby dobrovolné a nedobrovolné. Tento předpis se však nepoužije při realizaci výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu, resp. podle exekučního řádu. Tyto zákony totiž obsahují kompletní úpravu zpeněžení zabavených movitých nebo nemovitých věcí. Exekuční řád je pak speciální vůči občanskému soudnímu řádu – to znamená v exekuci se použije úprava exekučního řádu a pokud něco neupravuje použije se na neupravenou část občanský soudní řád.
O prodeji movitých věcí ve výkonu rozhodnutí/exekuci více zde
O prodeji nemovitých věcí ve výkonu rozhodnutí/exekuci více zde
Kromě toho se v daňovém řízení použije pro dražbu úprava daňového řádu. V dalších odvětvích (např. zákon o podnikání na kapitálovém trhu) se použijí speciální předpisy částečně a ve zbytku zákon o veřejných dražbách.
Dražbou není aukce. Přestože průběh aukce mnohdy připomíná dražbu, neboť při jejím průběhu také dochází k činění podání účastníků aukce za účelem dosažení nejvyšší nabídky, není jejím výsledkem přechod vlastnického práva na účastníka, který nejvyšší nabídku učinil. Vítěz aukce totiž pouze získává právo na uzavření smlouvy, na jejímž základě teprve vlastnické právo nabude.
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách a dražby podle něj
Pojem veřejné dražby
Dražbou je veřejné jednání, jehož účelem je originární přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby příklepem osobě, která učiní nejvyšší nabídku – vydražitele.
podmínky:
- předem neurčený okruh osob přítomných
- předem určeném místo, nebo v prostředí veřejné datové sítě na určené adrese
- dražbu může provádět pouze osoba, která k tomu má na základě zákona oprávnění
- dražba není prováděna proti smyslu dražeb
Smyslem veřejných dražeb dobrovolných je přechod vlastnického práva na vydražitele.
Smyslem veřejných dražeb nedobrovolných je uspokojení pohledávky navrhovatele z výtěžku dražby.
Jedním z nejpodstatnějších znaků dražby je skutečnost, že vlastnické právo nepřechází na nabyvatele na základě právního jednání (např. smlouvy), ale na základě zvláštní právní skutečnosti příklepu + uhrazení ceny. Při veřejné dražbě tak dochází k originárnímu nabytí vlastnického práva. Způsob provádění veřejných dražeb a jejich základní zásady zajišťují transparentní způsob zpeněžení předmětu dražby za zákonem stanovených (a tedy i obecně známých) podmínek při zachování rovnosti všech osob, které se veřejné dražby chtějí zúčastnit.
Vydražitel (oproti kupujícímu) nemůže využít práva z vadného plnění, pouze ust. § 63 zákona o veřejných dražbách, které upravuje odpovědnost navrhovatele dražby a dále odpovědnost dražebníka za nesprávnost či neúplnost údajů v dražební vyhlášce.
Navrhovatel (oproti prodávajícímu) nemůže využít např. odkládací či rozvazovací smluvní podmínky, koupě na zkoušku apod.
Od veřejných dražeb je dále třeba odlišovat tzv. aukce, se kterými se lze setkat stále častěji. Ačkoli pro širokou veřejnost veřejná dražba a aukce splývají, jedná se o naprosto odlišné způsoby nabytí vlastnického práva. U aukce se jedná v podstatě o modifikovanou veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku.
Vymezení pojmů
účastník dražby = osoba, která hodlá dražit v dražbě
účastníkem dražby může být vždy stát
účastníkem dražby nesmí být a nikdo nesmí dražit za ně:
- osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs, nebo insolvenční návrh na majetek takové osoby byl zamítnut proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, a to po dobu 3 let od právní moci takového rozhodnutí
- osoby, u nichž by v důsledku nabytí vlastnictví předmětu dražby mohlo dojít k vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže
- osoby, které nesložily dražební jistotu, je-li požadována, a v opakované dražbě ani vydražitel, který způsobil zmaření předchozí dražby téhož předmětu dražby u téhož dražebníka
- dražebník organizující a provádějící tuto dražbu, osoba, jež je jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního nebo jiného orgánu, jeho zaměstnanec, licitátor, který na této dražbě činí úkony dražebníka, a dále ani správce konkursní podstaty, likvidátor, nucený správce, dočasný správce nebo osoba vykonávající správu pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, jsou-li navrhovateli této dražby + osoba, která je ve vztahu k některé z nich osobou blízkou, společníkem, osobou ovládanou nebo osobou, která s ní tvoří koncern
dražební jistota = částka složená před zahájením dražby účastníkem dražby v penězích nebo ve formě bankovní záruky, slouží jako zajištění budoucích závazků účastníků dražby, resp. jako záloha na nejvyšší nabídku
- uplatňuje se jen tam, kde ji dražebník vyžaduje
- max. výše jistoty: 30 % z nejnižšího podání max. 1 500 000,- Kč
- přesahuje-li nejnižší podání částku 5 000 000 Kč, pak se k částce 1 500 000 Kč přičítá 10 % z každé koruny, která částku 5 000 000 Kč přesahuje
- účastníkům dražby, kterým nebyl udělen příklep, se po skončení dražby jistota vrátí
- v případě upuštění od dražby vrátí dražebník složené dražební jistoty bez zbytečného odkladu po upuštění od dražby
dražebník = osoba, která organizuje dražbu a má k tomu příslušné oprávnění
licitátor = fyzická osoba oprávněná činit jménem a na účet dražebníka úkony při dražbě
podání = nabídka účastníka dražby učiněná v průběhu dražby ve výši alespoň stanoveného nejnižšího podání; další podání musí převyšovat podání již učiněné nejméně o stanovený minimální příhoz
příklep = úkon licitátora spočívající v klepnutí kladívkem nebo úkon licitátora v elektronické dražbě spočívající v ukončení a následném zveřejnění informace o ukončení dražby (udělení příklepu), jimiž dochází za stanovených podmínek k přechodu vlastnického či jiného práva k předmětu dražby,
vydražitel = účastník dražby, jemuž byl udělen příklep
výtěžek dražby = cena dosažená vydražením
náklady dražby = odměna dražebníka a náklady účelně vynaložené dražebníkem na materiální a organizační zabezpečení přípravy a průběhu dražby
zmaření dražby = neuhrazení ceny vydražitelem ve stanovené lhůtě
Podmínky pro postup při dražbách
Místo, datum a čas zahájení dražby musí být určeny tak, aby nebyla omezena možnost účasti při dražbě.
Způsob úhrady ceny, podmínky předání předmětu dražby vydražiteli a minimální příhoz musí být stanoveny s ohledem na zvláštnosti a hodnotu předmětu dražby; nesmí být stanoveny za účelem omezení zájmu o účast na dražbě.
Dražbě může být přítomna každá osoba, která zaplatila vstupné, účastnit se dražby v tom případě nemusí. Vstupné na jeden dražební den činí maximálně 100 Kč na osobu a den. Vybrané vstupné je součástí výtěžku dražby.
Odhad ceny předmětu dražby
- – zajišťuje dražebník
- – nesmí být v den konání dražby starší než 6 měsíců
- – formou znaleckého posudku u nemovitosti, podniku, organizační složky, kulturní památku
- – součástí posudku je úprava ceny v případě závad, které vydražením nezaniknou
Archivace
Dražebník je povinen vést řádnou spisovou evidenci a zabezpečit účelné a bezpečné uložení písemností souvisejících s dražbou. Dražebník umožní nahlédnutí do písemností účastníkům dražby.
Dražby dobrovolné
- věcná břemena zůstávají zachována
- nezanikají zástavní práva a působí vůči vydražiteli; to platí i o právech vyplývajících ze smluv o omezení převodu nemovitosti. Pohledávky těmito právy zajištěné, nejsou-li dosud splatné, se nestávají dnem přechodu vlastnictví předmětu dražby splatnými.
Dražbu lze provést pouze na základě písemné smlouvy o provedení dražby, kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem; to neplatí, jde-li o majetek státu, je-li dražebníkem orgán státní správy a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, nebo jde-li o majetek územního samosprávného celku, je-li dražebníkem tento celek, nebo je-li dražebníkem navrhovatel.
Smlouva o provedení dražby musí obsahovat:
- označení, že jde o dražbu dobrovolnou,
- označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby,
- nejnižší podání,
- lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč,
- výši odměny nebo způsob jejího určení nebo ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně
Dražební vyhláška obsahuje:
a) že jde o dražbu dobrovolnou, a jde-li o opakovanou dražbu, i tuto skutečnost,
b) označení dražebníka,
c) místo, datum a čas zahájení dražby,
d) označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, pokud podstatným způsobem ovlivňují hodnotu předmětu dražby, popis stavu, v němž se předmět dražby nachází, jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu, a je-li předmětem dražby kulturní památka, i tuto skutečnost,
e) nejnižší podání a stanovený minimální příhoz, který může účastník dražby učinit,
f) požaduje-li složení dražební jistoty, způsob a lhůtu pro její složení, číslo účtu a adresu místa, kde má být dražební jistota složena, co je dokladem o složení dražební jistoty, výši dražební jistoty a způsob jejího vrácení; popřípadě lze-li složit dražební jistotu platební kartou nebo šekem,
g) způsob úhrady ceny dosažené vydražením,
h) datum a čas konání prohlídky předmětu dražby, u věcí movitých též místo konání prohlídky a organizační opatření k zabezpečení prohlídky,
i) u společné dražby pořadí, ve kterém budou jednotlivé předměty dražby draženy,
j) podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli,
k) případné upozornění, že údaje o předmětu dražby v dražební vyhlášce nebo jejich část, zejména pak o popisu stavu předmětu dražby a o právech a závazcích na předmětu dražby váznoucích, jsou uvedeny pouze podle dostupných informací, případně že navrhovatel zaručuje vlastnosti předmětu dražby nebo odpovídá za jeho vady pouze v rozsahu stanoveném dražební vyhláškou,
l) lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč,
m) výši odměny vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně.
Dražební vyhlášku uveřejní dražebník způsobem vzhledem k předmětu dražby v místě obvyklým nejméně 15 dnů před zahájením dražby, není-li dále stanoveno jinak.
Je-li předmětem dražby nemovitost, podnik nebo jeho organizační složka nebo pokud nejnižší podání přesáhne 100 000 Kč, uveřejní dražebník dražební vyhlášku způsobem vzhledem k předmětu dražby v místě obvyklým i na centrální adrese nejméně 30 dnů před zahájením dražby.
Dražební vyhláška se doručuje:
a) vlastníkovi,
b) osobám, které mají k předmětu dražby právo zapsané v katastru nemovitostí nebo v listinách osvědčujících vlastnictví předmětu dražby nezbytných k nakládání s ním,
c) je-li předmětem dražby nemovitost, podnik nebo jeho organizační složka, správci daně příslušnému podle místa trvalého pobytu nebo místa podnikání navrhovatele, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo podle sídla navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou, a správci daně, v jehož obvodu se nemovitost, podnik nebo jeho organizační složka nachází,
d) jde-li o podnik nebo jeho organizační složku, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
e) jde-li o majetek právnické osoby, jejímž zakladatelem, zřizovatelem, společníkem nebo členem je stát, též orgánu státu vykonávajícímu práva zakladatele, zřizovatele, společníka nebo člena této právnické osoby.
Dražební vyhlášku spolu se všemi jejími dodatky je dražebník povinen před zahájením dražby vyvěsit ve veřejně přístupné části objektu, v němž se dražba koná. Stejnopis dražební vyhlášky, uložený u dražebníka, musí být podepsán navrhovatelem; jde-li o nemovitost, musí být podpis navrhovatele úředně ověřen.
Průběh dražby
Každému, kdo se dostaví k zapsání do dražby před jejím zahájením a prokáže, že splňuje podmínky stát se účastníkem dražby, musí být umožněno dražit.
Draží se, pokud účastníci dražby činí vyšší podání. Nebylo-li přes dvojí výzvu a prohlášení licitátora: „neučiní-li někdo z přítomných účastníků dražby podání vyšší, než bylo podání naposled učiněné účastníkem dražby (označení účastníka dražby, který učinil nejvyšší podání), udělím mu příklep“ učiněno vyšší podání, oznámí licitátor ještě jednou poslední podání a po třetí výzvě udělí příklep účastníkovi dražby, který učinil nejvyšší podání. Učiněným podáním je účastník dražby vázán.
Udělením příklepu je dražba skončena.
Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání nebo nebylo-li učiněno nejnižší podání ani po jeho snížení, licitátor dražbu ukončí.
Opakovaná dražba se uskuteční na základě smlouvy o provedení opakované dražby uzavřené mezi navrhovatelem předchozí dražby a dražebníkem, který prováděl předchozí dražbu, pokud předmět dražby nebyl vydražen nebo pokud byla dražba zmařena vydražitelem.
Dražby nedobrovolné
- Práva osob oprávněných z věcných břemen váznoucí na předmětu dražby zůstávají přechodem vlastnictví v důsledku dražby nedotčena.
- Spoluvlastníci a další osoby oprávněné z předkupního práva, pokud nejsou z dražby vyloučeni, jsou oprávněni uplatnit předkupní právo v dražbě jako účastníci dražby.
- Přechodem vlastnictví na vydražitele zaniká smluvní předkupní právo k předmětu dražby; zákonné předkupní právo státu podle zvláštních právních předpisů, předkupní právo spoluvlastníků, právo nájemců bytů a nebytových prostorů na přednostní nabytí vlastnictví a zákonné předkupní právo nájemců podle zvláštního právního předpisu působí i vůči vydražiteli.
- Zástavní právo zajišťující přihlášenou pohledávku, které je z hlediska svého vzniku nejstarší, jakož i všechna zástavní práva z hlediska svého vzniku mladší přechodem vlastnictví k předmětu dražby zanikají; to platí i o právech vyplývajících ze smluv o omezení převodu nemovitosti. Pohledávky těmito právy zajištěné, nejsou-li dosud splatné, se stávají dnem přechodu vlastnictví předmětu dražby splatnými v rozsahu, ve kterém jsou v dražbě uspokojeny.
- Zástavní práva k předmětu dražby, která jsou z hlediska svého vzniku starší než nejstarší zástavní práva zajišťující přihlášené pohledávky, přechodem vlastnictví k předmětu dražby nezanikají a působí vůči vydražiteli. Pohledávky těmito právy zajištěné, nejsou-li dosud splatné, se nestávají dnem přechodu vlastnictví k předmětu dražby splatnými.