Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Filtrovat podle platnosti
Menu

7.4.2.3. Odklad výkonu rozhodnutí

Tento obsah již není aktuální.

Existují dva důvody odkladu výkonu rozhodnutí. Oba jsou zakotveny v § 266, zákona č. 99/1963 Sb., konkrétně v jeho prvním a druhém odstavci.

1. Odklad podle odst. 1: Tento odklad má silnější účinky než odklad podle odst. 2, v praxi je však zřídka kdy využitelný. Při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu má tento odklad ten účinek, že srážky nebudou povinnému vůbec prováděny. Tento odklad lze provést jen na návrh povinného. Návrh musí být odůvodněn současnou existencí několika okolností: a. povinný se ocitl v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí měl pro něj nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky, a. do situace podle písm. a) se povinný nedostal zaviněně a. situace podle písm. a) je přechodná a. oprávněný by nebyl odkladem výkonu vážně poškozen.

Kamenem úrazu zejména bývá přechodnost nepříznivé situace. Povinní se totiž velmi často nacházejí v tíživé situaci, málo kdy se však jedná o situaci přechodnou, tj. takovou, u které lze definovat očekávaný okamžik jejího zlepšení. Povinný musí v návrhu na odklad výkonu rozhodnutí navrhnout dobu, na kterou se výkon rozhodnutí odkládá. Může se jednat o dobu vyjádřenou časovými jednotkami (např. 1 rok), častěji se však bude jednat o dobu podmíněnou určitou okolností, která se v budoucnu očekává. Tato doba musí být odůvodněna tvrzenými a prokazovanými skutečnostmi.

Příkladem může být situace výkonu rozhodnutí na zaplacení nevelké peněžní částky a povinný se vlivem dopravní nehody, kterou nezavinil, ocitl v nemocnici bez příjmu (na nemocenské), ale s ohledem na typ zranění lze očekávat, že se nejpozději za tři měsíce stane opět práce schopným. Na jeho příjmu závisí manželka a nezletilé děti.

1. Odklad podle odst. 2: Tento odklad má slabší účinky než odklad podle odst. 1, což se projevuje v tom, že v případě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu má tento odklad pouze ten účinek, že se sražené částky nevyplácejí oprávněnému – z příjmu povinného se však srážejí resp. blokují. Tento odklad může soud provést i bez návrhu. Důvodem pro tento odklad je, že lze očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven, tj. okolnosti jsou takové, že naplňují jeden z důvodů uvedených v ust. § 268 zákona č. 99/1963 Sb.