V souvislosti s řízením vznikají účastníkům i státu náklady. U účastníků řízení jde nejčastěji o hotové výdaje (např. náklady na dopravu na jednání soudu, poštovné, výdaje za kopie listin). Dále mezi náklady řízení patří i soudní poplatek, který musí žalobce uhradit, aby soud spor vůbec začal řešit, a náklady na zastupování advokátem. Tyto výdaje musejí účastníci nejdříve zaplatit, a to podle principu, že každý platí náklady řízení, které jemu vznikly. V některých případech může být účastník od některých nákladů osvobozen, nemusí je tedy vůbec platit (například osvobození od soudního poplatku nebo ustanovení bezplatného advokáta).
Další náklady řízení mohou vzniknout při dokazovaní – nejčastěji náklady na vyhotovení znaleckého posudku. Tyto náklady nesou účastníci zpravidla rovným dílem, případně je nese ten, kdo nutnost jejich provedení „zavinil“.
V souvislosti s rozhodnutím ve věci pak soud rozhoduje o náhradě nákladů řízení. Soud se řídí zásadou úspěšnosti ve sporu. Nárok na plnou náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému účastníkovi má ten, kdo má ve sporu plný úspěch. Při částečném úspěchu náleží účastníku částečná (poměrná) náhrada nákladů řízení, případně soud náhradu nákladů nepřizná ani jedné ze stran. Tyto částečné nároky se počítají z obou stran – např. žalobce žaluje úhradu 3000,- Kč, ale soud mu přizná jen 2000,- Kč (třeba z důvodu promlčení, žalovaný část uhradil již před podáním žaloby apod.). Žalobce byl úspěšný ve 2/3, ale nedostane 2/3 nákladů řízení, protože žalovaný byl úspěšný v 1/3. Nárok na náhradu řízení se tak dělí mezi žalobce a žalovaného v poměru 2:1, ale po započítání přesahuje nárok žalobce pouze o 1/3. Žalobce má nárok na náhradu 1/3 svých nákladů řízení.
Úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému pouze tehdy, jestliže žalovanému před podáním žaloby zaslal výzvu ke splnění povinnosti s přiměřenou lhůtou a o zaslání této výzvy má důkaz (např. podací lístek). Více v ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř.
Výjimka: Věřitel podal důvodnou žalobu, a když tato přišla domů dlužníkovi-žalovanému, rozhodl se nečekat na výsledek soudního řízení a svůj dluh hned zaplatil. V takovém případě soud musí buď žalobu zamítnout anebo řízení zastavit po zpětvzetí žaloby žalobcem. Přestože žalobce není „úspěšný“, náhrada nákladů řízení mu náleží, protože žaloba byla podána „po právu“ (v okamžiku jejího podání dluh existoval a žalovaný jej úhradou „uznal“).
Výjimkou ze zásady úspěšnosti je možnost soudu ve výjimečných případech zcela nebo zčásti nepřiznat náhradu nákladů, jsou-li tu okolnosti zvláštního zřetele hodné. Takovými okolnostmi může být např. tíživá sociální situace neúspěšného účastníka s přihlédnutím k situaci úspěšné strany nebo ke konkrétním okolnostem případu.
Stát má nárok na náhradu nákladů, které vynaložil, a to i v řízeních, kde účastníkům žádná náhrada nákladů nenáleží. Např. ustanoví-li soud soudního znalce, stanou se náklady na něj, placené státem, součástí náhrady nákladů řízení. I zde však existují výjimky, stát nemá podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Dále tuto povinnost nemusí soud uložit s ohledem na okolnosti zvláštního zřetele hodné, jak bylo uvedeno již výše.
NÁKLADY PRÁVNÍHO ZASTOUPENÍ
Nejvyšší (a také nejvíce spornou) položkou náhrady nákladů řízení bývá často odměna advokáta, resp. náklady právního zastoupení. Jejich výše je daná právním předpisem, nikoliv skutečnou odměnou, jakou si mezi sebou dohodnou účastník a jeho advokát. Výše náhrady je v zásadě stanovena paušálně, u sporů o peněžité plnění (žaloby o zaplacení) v závislosti na hodnotě sporu, u jiných sporů podle předmětu řízení. Pokud si sjednám advokáta za vyšší odměnu, než je náhrada podle vyhlášky, a spor vyhraji, nevrátí se mi od protistrany veškeré náklady. Pokud spor prohraji a druhá strana je zastoupená, budu muset kromě vlastních nákladů na advokáta hradit i advokáta protistrany (v paušální výši ).
Výše odměny advokáta se řídí Advokátním tarifem (vyhláška č. 177/1996 Sb.). V případě, že soud přizná náhradu nákladů řízení, bude se výše odměny advokáta určovat podle ustanovení o mimosmluvní odměně a to podle tarifní hodnoty sporu (částka, o kterou se strany soudí) a počtu úkonů.
Vedle odměny je nákladem také nárok na paušální úhradu hotových nákladů (cestovné, poštovné, kopie apod.) ve výši 300,- Kč za každý úkon právní služby a případně také náhrada za promeškaný čas.
Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty
1. do 500 Kč………. 300 Kč,
2. přes 500 Kč do 1 000 Kč……….. 500 Kč,
3. přes 1 000 Kč do 5 000 Kč………………………. 1 000 Kč,
4. přes 5 000 Kč do 10 000 Kč……………………… 1 500 Kč,
5. přes 10 000 Kč do 200 000 Kč………………………… 1 500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč,
6. přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč………………….. 9 100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč,
7. přes 10 000 000 Kč………………………………… 48 300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000
Jedním úkonem právní služby je například převzetí a příprava zastoupení, první porada s klientem, sepsání žaloby, účast na jednání u soudu, kvalifikovaná výzva k plnění, sepsání odvolání.
Odměnu za jednotlivý úkon lze za určitých podmínek zvýšit (např. provedení úkonu v cizím jazyce) nebo snížit (např. společné úkony při zastupování dvou a více osob).
U některých úkonů je mimosmluvní odměna automaticky poloviční (např. v exekučním řízení). Výčet úkonů je uveden v advokátním tarifu a soud v odůvodnění svého rozhodnutí vždy uvádí, jak k výši náhrady nákladů řízení dospěl, tj. kolik bylo učiněno úkonů, které, a za jakou sazbu.
Tzv. formulářové žaloby
V občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem v obdobných věcech, kde tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, je odměna za právní zastoupení významně snížena. Takovými žalobci jsou např. dopravní podniky, banky, pojišťovny, telefonní operátoři, kdy jsou všechny žaloby identické, liší se jen ve specifikaci žalovaného a jejich příprava nevyžaduje tolik času, úsilí a znalostí.
Opravné prostředky
Pokud soud rozhodne o nákladech řízení dle vašeho názoru nesprávně, máte možnost se odvolat. Je možné se odvolat jen proti výroku o nákladech řízení, zatímco ostatní výroky rozhodnutí mohou nabýt právní moci.
V případě odvolání proti celému rozhodnutí (odvolání v plném rozsahu) se v odvolacím řízení kromě soudního poplatku (není-li zde nějaký druh osvobození od soudních poplatků) hradí při neúspěchu též právní zastoupení druhého účastníka, a to v základní částce/odměně v zásadě ve stejné výši jako v řízení I. stupně.
Naopak při odvolání pouze do výroku o nákladech řízení se neplatí soudní poplatek a pokud jde o náklady na právní zastoupení, hradí se při neúspěchu pouze částka výrazně nižší.
Příklady
Soud zastavil řízení, protože žalobce vzal zpět žalobu poté, co jsem mu doplatila zcela svůj dluh. Soud ale rozhodl, že mám zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení. Je to správné, když jsem přesně polovinu žalovaného dluhu zaplatila ještě týden před podáním žaloby a další polovinu hned po prvním jednání ve věci před vynesením rozsudku?
Odvolejte se zčásti proti rozhodnutí, a to pouze proti výroku o nákladech řízení. Pokud jste zaplatila polovinu dluhu ještě před podáním žaloby, pak byla žaloba z poloviny bezdůvodná. Tudíž žalobce by byl úspěšný ve sporu pouze z poloviny. Neznamená to však, že by mu nakonec náležela náhrada poloviny nákladů řízení. Z poloviny byste byla úspěšná ve sporu vy. Kdyby nevzal žalobce žalobu zpět, soud by žalobu z poloviny zamítl a z poloviny by jí vyhověl (pokud byste dluh nedoplatila). Protože jste zaplatila další polovinu dluhu během řízení, žalobce vzal žalobu zpět a soud musel řízení po zpětvzetí žaloby zastavit. Přihlédne se ale k tomu, že žaloba byla podána z poloviny důvodně. Každý z účastníků byl tedy z poloviny úspěšný a z poloviny neúspěšný a žádnému účastníku nenáleží náhrada nákladů řízení.
Jsem v situaci, kdy jsem dluh nezaplatila jen proto, že mi nepřišla faktura ani upomínka o zaplacení a o dluhu jsem se dozvěděla až ze žaloby a pak jsem jej uhradila. Mám se odvolávat proti výroku o nákladech řízení, když mi soud nařídil, abych je zaplatila žalobci?
Odvolejte se do výroku o nákladech řízení s odůvodněním, že žaloba nemusela být vůbec podána, protože byste svou povinnost bývala splnila a dluh byste jistě byla řešila, pokud byste bývala obdržela fakturu anebo alespoň upomínku o zaplacení.