Často se setkáme s problémem, že navrhovatel, který chce podat proti někomu žalobu (nebo podat jiný návrh), si není jistý, kterému konkrétnímu soudu ji adresovat. Budeme se nejčastěji rozhodovat jednak mezi soudem okresním a krajským a dále budeme vybírat konkrétní soud podle místa, kde soud rozhoduje resp. podle územní oblasti, pro kterou soud rozhoduje. Tomuto hledání správného soudu se odborně říká určování věcné a místní příslušnosti soudu a je upraveno v §9 občanského soudního řádu (věcná příslušnost) a v §84 a násl. občanského soudního řádu (místní příslušnost).
pozn.: pohybujeme se v oblasti řízení upravených OSŘ, předcházet by mělo zjištění, zda se na řízení, které hodlá navrhovatel zahájit spadá do úpravy zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních nebo pod úpravu OSŘ
Pokud podáme žalobu nepříslušnému soudu, musí ji tento soud postoupit soudu věcně a místně příslušnému. Postoupení věci může samozřejmě řízení poměrně na dlouhou dobu zdržet. Jiné důsledky by však podání návrhu k nepříslušnému soudu míti nemělo.
Žaloba však v každém případě musí být podána u soudu (alespoň u nepříslušného soudu, který ji pak postoupí) „včas“ ve smyslu lhůt, které určují hmotně-právní předpisy – v civilním řízení typicky občanský zákoník (nikoliv občanský soudní řád). Pokud například hrozí promlčení nebo zánik nároku podle občanského zákoníku, musí být žaloba fakticky doručena poslední den lhůty některému soudu (nejlépe tedy věcně a místně příslušnému soudu) a nestačí ji poslední den lhůty odevzdat k odeslání na poště. Navíc může být třeba s ohledem na běh promlčení uplatnit nárok ve stanovené lhůtě i u žalovaného přímo, neboť v zájmu včasného uplatnění a zachování lhůty nestačí uplatnit nárok prostřednictvím soudu. Pro doplnění informace je vhodné zde uvést, že existují tzv. procesní lhůty, stanovené typicky občasnkým soudním řádem, pro jejichž dodržení postačí poslední den lhůty podat podání na poště. Typickým příkladem procesní lhůty je lhůta pro podání odvolání.