Právní odvětví se rozdělují na odvětví práva hmotného a práva procesního. Odvětví práva hmotného upravují, jaká práva a povinnosti mají fyzické a právnické osoby, zatímco odvětví práva procesního upravují, jakým způsobem mohou nebo musí postupovat tyto osoby, správní orgány, ale především soudy v procesu jejich ochrany, tj. v procesu, ve kterém se o těchto právech a povinnostech rozhoduje.
Tak například trestní právo hmotné stanoví, že „kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let“ Trestní právo procesní pak dopodrobna stanovuje, jak musí postupovat policie, státní zastupitelství a soud, aby takového pachatele potrestal a zároveň upravuje, jak se může pachatel u soudu bránit.
Podobně v občanském právu hmotném je například stanoveno, že ten, kdo si půjčí od někoho peníze, je povinen je (za podmínek stanovených smlouvou nebo zákonem) vrátit. Občanské právo procesní pak upravuje, jak může postupovat věřitel, když chce, aby mu dlužník peníze vrátil a ten se k tomu nemá. Dále pak procesní právo upravuje, jak bude probíhat řízení před soudem, jak se bude co dokazovat, jak budou soud a účastníci komunikovat, co bude výsledkem řízení a jak se takový výsledek ve skutečnosti vykoná, tj. jak věřitel opravdu získá zpět své peníze.
Procesní právo a tedy civilní řízení před soudem se řídí především dvěma zákony: zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (ZŘS) a zákonem č. 99/1963 Sb., občanským soudním řádem (OSŘ). ZŘS je vůči OS5 speciální, tzn. pokud ZŘS nějaké řízení upravuje, je třeba na toto řízení použít nejprve ustanovení ZŘS a teprve pokud ZŘS něco neupravuje, použije se podpůrně ustanovení OSŘ. ZŘS se vztahuje jen na některá řízení, jejichž okruhy jsou uvedeny v § 2 zákona č. 292/2013 Sb.