Jak bylo výše uvedeno, k prodeji movitých věcí či nemovitostí může exekutor podle § 58 odst. 2 exekučního řádu přistoupit pouze ve chvíli, kdy pohledávku oprávněného není možné v přiměřené době vymoci některým jiným způsobem výkonu rozhodnutí (srážky ze mzdy, přikázání pohledávky či exekutorské zástavní právo) – pravidlo priority.
Při tomto způsobu výkonu rozhodnutí exekutor prodá movitý nebo nemovitý majetek povinného ve veřejné dražbě a z výtěžku potom uspokojí pohledávku oprávněného a náklady exekučního řízení.
DŮLEŽITÉ! § 44a exekučního řádu v současné době dává povinnému též možnost domluvit se s exekutorem (za souhlasu oprávněného a všech do exekuce přihlášených věřitelů), že zpeněží svůj majetek sám a z výtěžku prodeje se uspokojí nároky oprávněného a dalších přihlášených věřitelů. Jde tedy o prolomení zákazu povinného nakládat se svým majetkem. Pro povinného znamená tato varianta možnost rozhodnout se sám, který majetek prodá, a zároveň najít pro tento majetek kupce, který může zaplatit vyšší cenu, než které by bylo dosaženo ve veřejné dražbě (výhodné to může být např. při prodeji automobilu nebo podílu v bytovém družstvu). Tento postup je ale podmíněn písemným souhlasem exekutora a majetek musí být prodán minimálně za obvyklou cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku.
Dočasné opatření Covid-19 – dočasně od dubna 2020 do 30.6.2020 se neprovede výkon rozhodnutí/exekuce prodejem movitých věcí s výjimkou vymáhání pohledávky výživného, náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo pohledávky způsobené úmyslným trestným činem, případně lze provést s písemným souhlasem povinného.
1. Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí
Exekutor/soudní vykonavatel jsou, je-li nařízen výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí, oprávněni vstoupit do
– bytu,
– sídla/místa podnikání nebo
– do jakýchkoliv míst, kde má povinný své věci, a do jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde má povinný svůj majetek
a tam sepsat věci, které by mohly být v exekuci prodány, a to v takovém rozsahu, aby z výtěžku prodeje mohla být uspokojena pohledávka oprávněného.
Za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu nebo do jiné místnosti povinného přístup (povinný a každý, v jehož objektu má povinný své věci jsou povinni strpět prohlídku objektu), popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít. K otevření zámků si přibere zámečníka, tak aby nepoškodil vybavení bytu – povinný by byl oprávněn takovouto škodu vymáhat. Soudní vykonavatel může být, pokud je oprávněný důvod k zajištění jeho bezpečnosti doprovázen příslušníky Policie ČR. Exekutor si může zjednat přístup do prostor i v nepřítomnosti povinného. Dlužník ani jiné osoby nacházející se v prostorách nesmí exekutorovi v přístupu do bytu bránit, mohlo by se jednat o trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí.
Za movité věci se považují kromě věcí nacházejících se v bytě povinného m.j. také automobil, peníze v hotovosti, vkladní knížky, cenné papíry apod.
DŮLEŽITÉ! Místo, kde má povinný své věci, může exekutor odhalit jakýmkoliv vhodným způsobem. Jedním z takových míst je adresa trvalého pobytu povinného, kterou exekutor téměř vždy považuje za místo, kde by povinný mohl svůj majetek mít. Pokud se tedy povinný na adrese svého trvalého bydliště nezdržuje a ani tam nemá své věci, je na obyvatelích dané adresy, aby exekutorovi vysvětlili a případně prokázali, že se na daném místě žádný majetek povinného nenachází. V případě, že klient umožňuje někomu mít trvalou adresu hlášenou u něj v bytě, a této osobě hrozí riziko exekuce, je tedy pro ochranu klientova majetku vhodné dosáhnout zrušení trvalého bydliště dané osoby nebo se alespoň na možnost návštěvy exekutora připravit (zajistit doklady o vlastnictví věcí v bytě apod.).
Exekutor na místě sepíše věci povinného vhodné k prodeji a označí je nálepkami. Nálepka není úřední listinou, takže za samotné její poškození nehrozí povinnému sankce. Nicméně bez ohledu na poškození nebo stržení nálepky je věc jednou sepsaná do seznamu věcí k exekuci předmětem exekuce a povinný není oprávněn s ní disponovat (nakládat v právním smyslu). Exekutor může sepsané věci nechat v bytě či prostorách povinného, hrozí-li však podle jeho názoru riziko ztráty nebo poškození, může je také vzít k sobě do úschovy či svěřit do úschovy u vhodného schovatele (např. ve skladu).
Povinný není oprávněn po nařízení exekuce prodejem movitých věcí s věcmi nakládat v právním smyslu. Zejména je tedy nesmí zcizit (darovat, prodat). Může však věci nadále obvyklým způsobem užívat, pokud je exekutor prozatím nechal v prostorách povinného (tedy fyzicky nezabavil). Povinný tak může např. sledovat sepsanou televizi a podle našeho názoru i obvyklým způsobem používat své auto. Nesmí však žádným způsobem bránit v prováděné exekuci (cestovat s autem v době, kdy je nařízena dražba) ani exekuci zmařit (věc poškodit, zničit apod.).
Věci, které mohou být předmětem výkonu rozhodnutí
– musí být ve vlastnictví povinného (dlužníka) a
– nesmí se jednat o věci, které jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny.
Věci, které jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny, a které proto nemohou být sepsány, jsou:
i) věci, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny (tedy bez kterých se nelze v běžném životě obejít)
– zejména např. běžné oděvní součásti
– obvyklé vybavení domácnosti: postel, stůl, židle, sporák, lednička a pračka, zejm. jsou-li v rodině nezletilé děti (ale nikoliv domácí kino, počítač, kameru apod.)
– hotové peníze do výše dvojnásobku životního minima, nyní 6252,- Kč
– věci, které povinný nezbytně nutně potřebuje k plnění svých pracovních úkolů nebo podnikatelské činnosti (např. počítač, ale jen je-li na něm jako podnikatel závislý)
ii) věci, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly
– zdravotnické potřeby/pomůcky, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesnému postižení
– zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník
– snubní prsteny apod.
POZOR! I výše uvedené věci lze zabavit, pokud bylo v jejich prospěch sjednáno zástavní právo (např. lednička byla koupená na splátky a součástí smlouvy bylo sjednání zástavního práva pro případ neplacení splátek apod.).
Obrana proti sepsání věcí, které nemohou být předmětem výkonu rozhodnutí:
Proti exekuci vedené proti věcem, které nemohou být předmětem výkonu rozhodnutí, se povinný může bránit podáním návrhu na (částečné) zastavení exekuce podle odst. 1 písm. d) § 268 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.
VZOR návrhu na částečné zastavení exekuce movitých věcí
Obrana proti sepsání věcí, které jsou ve vlastnictví jiné osoby, než povinného:
Byla-li sepsána věc, která není ve vlastnictví povinného, ale jiné osoby, může se vlastník věcí bránit podáním návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu, a to do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o tom, že věc byla exekutorem sepsána. K návrhu musí vlastník přiložit podklady, kterými dokládá své vlastnictví k věci (např. kupní smlouvu, účtenku, písemné vyjádření nějaké osoby – svědka atp.). Exekutor o návrhu rozhodne do 15 dnů a věc buď ze soupisu vyškrtne, nebo návrh zamítne. Exekutor návrhu vždy vyhoví, pokud s tím souhlasí oprávněný (lze proto doporučit nejprve dopisem informovat oprávněného a požádat ho o součinnost, i tak je ale nutné podat návrh na vyškrtnutí ve výše uvedené lhůtě).
Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu není možné sepsané věci prodat.
VZOR návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu
Proti rozhodnutí, kterým nebylo (i částečně) navrhovateli vyhověno, se může navrhovatel bránit do 30 dnů od jeho doručení podáním tzv. vylučovací žaloby u soudu (§ 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). V řízení před soudem pak bude navrhovatel muset prokázat své vlastnické právo k věci.
Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty k podání vylučovací žaloby u soudu a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.
Pokud vlastník věci včas nepodal návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu, nebo tento podal, ale nepodal poté u soudu včas návrh na vyloučení věci, může se přesto pokusit bránit vylučovací žalobou u soudu – podle některých právních názorů nepodání návrhu na vyškrtnutí věci nebo nedodržení výše uvedené lhůty není překážkou podání návrhu na vyloučení věci (viz rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice č.j. 23Co 35/2011-95 ze dne 24. února 2011). Přesto velmi doporučujeme návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu včas podat, a to i proto, že jen tímto postupem je vlastník chráněn proti prodeji jeho věci v dražbě (exekutor nemůže po podání návrhu na vyškrtnutí věc prodat až do konečného rozhodnutí svého nebo soudu). Po prodání věci v dražbě se již vlastník nemůže domoci vrácení své věci a může se jedině žalobou proti oprávněnému domáhat výtěžku, který obdržel ze zpeněžení věci.
K prokázání vlastnického práva k věci je možné použít písemných podkladů (účtů, nejlépe s uvedením jména vlastníka), svědeckých výpovědí, smluv o nabytí vlastnického práva apod. Zpravidla nepostačí pouze samotná účtenka, na které není uvedeno jméno kupujícího.
Byla-li věc vyškrtnuta ze soupisu nebo vyloučena z výkonu rozhodnutí, exekutor věc bez zbytečného odkladu předá vlastníkovi na místě, kde ji zajistil, nedohodne-li se s vlastníkem jinak. Neposkytne-li vlastník exekutorovi potřebnou součinnost při předávání věci, věc se vlastníkovi předá v sídle exekutora.
VZOR návrhu na vyloučení věci z exekuce
Dražba
Sepsané věci se zpeněží ve veřejné dražbě.
Exekutor oznámí tzv. dražební vyhláškou dražební rok (dobu, kdy dojde ke dražbě) povinnému, manželu povinného, oprávněnému, a orgánu obce, v jejímž obvodu bude dražba konána a v jejímž obvodu má povinný bydliště. Kromě toho se dražební rok uveřejní způsobem v místě obvyklým (úřední desky, internet).
Dražbu lze vykonat v místě, kde sepsané věci jsou, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě. Exekutor zajistí, aby sepsané věci byly dopraveny do místa, kde se koná dražba.
Dražbu provádí exekutor (resp. soudní vykonavatel), který o dražbě sepíše protokol. Soudci, zaměstnanci soudů, exekutor, povinný a manžel povinného nesmějí dražit.
V případě, že již došlo k prodeji věci, může se její oprávněný vlastník (v tomto případě však lze doporučit obranu jen vlastníkovi, který má skutečně pádné důkazy svého vlastnictví) bránit tzv. žalobou lepšího práva. Tato žaloba se podává proti oprávněnému a vlastník věci se v ní domáhá vydání výtěžku, který oprávněný získal prodejem předmětné věci. Viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 22 Cdo 2519/2006: „Jinými slovy třetí osoba, jejíž věc byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí, ačkoliv k ní měla právo, které výkon rozhodnutí nepřipouští, a která nepodala vylučovací žalobu podle § 267 odst. 1 OSŘ, a její věc byla prodána přímým prodejem podle § 326b odst. 1 OSŘ nebo v dražbě podle § 328b odst. 1 OSŘ, se může po oprávněném domáhat vydání výtěžku, jenž mu byl vyplacen neprávem. Tzv. žaloba z lepšího práva, která může být podána i v souvislosti s exekučním řízením prováděným podle exekučního řádu, je ve své podstatě žalobou o vydání bezdůvodného obohacení podle § 451 občanského zákoníku (dále ObčZ ), které oprávněný získal plněním bez právního důvodu.“