Jak bylo výše uvedeno, k prodeji movitých věcí či nemovitostí může exekutor podle § 58 odst. 2 exekučního řádu přistoupit pouze ve chvíli, kdy pohledávku oprávněného není možné v přiměřené době vymoci některým jiným způsobem výkonu rozhodnutí (srážky ze mzdy, přikázání pohledávky či exekutorské zástavní právo) – pravidlo priority.
Při tomto způsobu výkonu rozhodnutí exekutor prodá movitý majetek povinného ve veřejné dražbě a z výtěžku potom uspokojí pohledávku oprávněného a náklady exekučního řízení.
DŮLEŽITÉ! § 44a odst. 4 exekučního řádu v současné době dává povinnému též možnost domluvit se s exekutorem (za souhlasu oprávněného a všech do exekuce přihlášených věřitelů), že zpeněží svůj majetek sám a z výtěžku prodeje se uspokojí nároky oprávněného a dalších přihlášených věřitelů. Jde tedy o prolomení zákazu povinného nakládat se svým majetkem. Pro povinného znamená tato varianta možnost rozhodnout se sám, který majetek prodá, a zároveň najít pro tento majetek kupce, který může zaplatit vyšší cenu, než které by bylo dosaženo ve veřejné dražbě (výhodné to může být např. při prodeji automobilu nebo podílu v bytovém družstvu). Tento postup je ale podmíněn písemným souhlasem exekutora a majetek musí být prodán minimálně za obvyklou cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku.
Tento způsob provedení exekuce se nazývá též mobiliární exekuce. Exekuční příkaz k provedení se povinnému doručuje až v okamžiku provádění výkonu. Exekutor (nebo jeho zaměstnanec – vykonavatel) je oprávněn vstoupit všude tam, kde by povinný mohl mít uložené své věci. Není rozhodující údaj v evidenci nebo vlastnictví, ale reálné užívání bytu a umístění věcí. Exekutor tak může vstoupit do bytu ve vlastnictví povinného, do bytu, ke kterémů má nájemní právo, kde se zdržuje (u rodičů, u partnera), do pokoje na ubytovně, v hotelu atd. Do prostoru může vstoupit i v nepřítomnosti povinného. Po vstupu a obhlídce exekutor sepíše věci, o kterých se domnívá, že jsou ve vlastnictví povinného, a které by mohly být v exekuci prodány, a to v takovém rozsahu, aby z výtěžku prodeje mohla být uspokojena pohledávka oprávněného. Soupis může u povinného provést pouze jeden exekutor. Zjistí-li další exekutor z rejstříku zahájených exekucí, že proti povinnému je exekuce prodejem movitých věcí již vedena, nemůže exekuci prodejem movitých věcí proti povinnému provést, jeho věci sepsat ani zjišťovat.
Místo, kde má povinný své věci, může exekutor odhalit jakýmkoliv vhodným způsobem. Adresu trvalého pobytu povinného, exekutor téměř vždy považuje za místo, kde by povinný mohl svůj majetek mít. Pokud se tedy povinný na adrese svého trvalého bydliště nezdržuje a ani tam nemá své věci, je na obyvatelích dané adresy, aby exekutorovi vysvětlili a případně prokázali, že se na daném místě žádný majetek povinného nenachází. V případě, že klient umožňuje někomu mít trvalou adresu hlášenou u něj v bytě, a této osobě hrozí riziko exekuce, je tedy pro ochranu klientova majetku vhodné dosáhnout zrušení trvalého bydliště dané osoby nebo se alespoň na možnost návštěvy exekutora připravit (zajistit doklady o vlastnictví věcí v bytě apod.).
Exekutor je oprávněn zjednat si do bytu nebo do jiné místnosti povinného přístup (povinný a každý, v jehož objektu má povinný své věci jsou povinni strpět prohlídku objektu), uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít. K otevření zámků si přibere zámečníka, tak aby nepoškodil vybavení bytu – povinný by byl oprávněn takovouto škodu vymáhat. Exekutor může být, pokud je oprávněný důvod k zajištění jeho bezpečnosti, doprovázen příslušníky Policie ČR. Exekutor si může zjednat přístup do prostor i v nepřítomnosti povinného. Dlužník ani jiné osoby nacházející se v prostorách nesmí exekutorovi v přístupu do bytu bránit, mohlo by se jednat o trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí. Celý průběh mobiliární exekuce je exekutor povinen nahrávat na kameru!
Exekutor na místě sepíše věci povinného vhodné k prodeji a označí je nálepkami. Nálepka není úřední listinou, takže za samotné její poškození nehrozí povinnému sankce. Nicméně bez ohledu na poškození nebo stržení nálepky je věc pojatá do soupisu a povinný není oprávněn s ní disponovat (nakládat v právním smyslu – prodat, darovat, může ji ale dál obvyklým způsobem používat). Exekutor může sepsané věci nechat v bytě či prostorách povinného, hrozí-li však podle jeho názoru riziko ztráty nebo poškození, může je také vzít k sobě do úschovy či svěřit do úschovy u vhodného schovatele (např. ve skladu). Za movité věci se považují kromě věcí nacházejících se v bytě povinného m.j. také automobil, peníze v hotovosti, vkladní knížky, cenné papíry apod.
Do soupisu lze pojmout jen věci, které jsou ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění manželů povinného a jeho manžela. Ze zákona je exekutorovi zakázáno do soupisu pojmout tyto věci:
i) věci, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny (tedy bez kterých se nelze v běžném životě obejít)
– běžné ošacení, obvyklé vybavení domácnosti: postel, stůl, židle, sporák, lednička a pračka, zejm. jsou-li v rodině nezletilé děti (ale nikoliv domácí kino, počítač, kameru apod.)
– hotové peníze do výše dvojnásobku životního minima, v roce 2025 9720 ,- Kč
– věci, které povinný nezbytně nutně potřebuje k plnění svých pracovních úkolů nebo podnikatelské činnosti (např. počítač, ale jen je-li na něm jako podnikatel závislý)
ii) věci, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly
– zdravotnické potřeby/pomůcky, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesnému postižení
– zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník (domácí mazlíčci)
– snubní prsteny apod.
POZOR! I výše uvedené věci lze zabavit, pokud bylo v jejich prospěch sjednáno zástavní právo (např. lednička byla koupená na splátky a součástí smlouvy bylo sjednání zástavního práva pro případ neplacení splátek apod.).
Obrana proti sepsání věcí, které nemohou být předmětem výkonu rozhodnutí:
Pokud exekutor pojme do soupisu věci, které jsou ale z výkonu rozhodnutí ze zákona vyloučeny, povinný se může bránit podáním návrhu na (částečné) zastavení exekuce podle odst. 1 písm. d) § 268 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.
VZOR návrhu na částečné zastavení exekuce movitých věcí
Obrana proti sepsání věcí, které jsou ve vlastnictví jiné osoby, než povinného:
Byla-li sepsána věc, která není ve vlastnictví povinného, ale jiné osoby, může se vlastník věcí bránit podáním návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu, a to do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o tom, že věc byla exekutorem sepsána. K návrhu musí vlastník přiložit listinné podklady, kterými dokládá své vlastnictví k věci (např. kupní smlouvu, účtenku, písemné vyjádření nějaké osoby – svědka atp.). Exekutor o návrhu rozhodne do 15 dnů a věc buď ze soupisu vyškrtne, nebo návrh zamítne. Exekutor návrhu vždy vyhoví, pokud s tím souhlasí oprávněný (lze proto doporučit nejprve dopisem informovat oprávněného a požádat ho o součinnost, i tak je ale nutné podat návrh na vyškrtnutí ve výše uvedené lhůtě).
Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu není možné sepsané věci prodat.
VZOR návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu
Proti rozhodnutí, kterým nebylo (i částečně) navrhovateli vyhověno, se může navrhovatel bránit do 30 dnů od jeho doručení podáním tzv. vylučovací žaloby u soudu (§ 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). V řízení před soudem pak bude navrhovatel muset prokázat své vlastnické právo k věci. Žaloba se podává proti oprávněnému. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty k podání vylučovací žaloby u soudu a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.
Byla-li věc vyškrtnuta ze soupisu nebo vyloučena z výkonu rozhodnutí, exekutor věc bez zbytečného odkladu předá vlastníkovi na místě, kde ji zajistil, nedohodne-li se s vlastníkem jinak. Neposkytne-li vlastník exekutorovi potřebnou součinnost při předávání věci, věc se vlastníkovi předá v sídle exekutora.
VZOR návrhu na vyloučení věci z exekuce
Dražba
Sepsané věci se zpeněží ve veřejné dražbě.
Exekutor oznámí tzv. dražební vyhláškou dražební rok (dobu, kdy dojde ke dražbě) povinnému, manželu povinného, oprávněnému, a orgánu obce, v jejímž obvodu bude dražba konána a v jejímž obvodu má povinný bydliště. Kromě toho se dražební rok uveřejní způsobem v místě obvyklým (úřední desky, internet).
Dražbu lze vykonat v místě, kde sepsané věci jsou, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě. Exekutor zajistí, aby sepsané věci byly dopraveny do místa, kde se koná dražba.
Dražbu provádí exekutor (resp. vykonavatel), který o dražbě sepíše protokol. Soudci, zaměstnanci soudů, exekutor, povinný a manžel povinného nesmějí dražit.
V případě, že již došlo k prodeji věci, může se její oprávněný vlastník (v tomto případě však lze doporučit obranu jen vlastníkovi, který má skutečně pádné důkazy svého vlastnictví) bránit tzv. žalobou lepšího práva. Tato žaloba se podává proti oprávněnému a vlastník věci se v ní domáhá vydání výtěžku, který oprávněný získal prodejem předmětné věci. Viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 22 Cdo 2519/2006: „Jinými slovy třetí osoba, jejíž věc byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí, ačkoliv k ní měla právo, které výkon rozhodnutí nepřipouští, a která nepodala vylučovací žalobu podle § 267 odst. 1 OSŘ, a její věc byla prodána přímým prodejem podle § 326b odst. 1 OSŘ nebo v dražbě podle § 328b odst. 1 OSŘ, se může po oprávněném domáhat vydání výtěžku, jenž mu byl vyplacen neprávem. Tzv. žaloba z lepšího práva, která může být podána i v souvislosti s exekučním řízením prováděným podle exekučního řádu, je ve své podstatě žalobou o vydání bezdůvodného obohacení podle § 451 občanského zákoníku (dále ObčZ ), které oprávněný získal plněním bez právního důvodu.“
POZOR: Vzhledem k tomu, že mobiliární exekuce citelně zasahuje do osobní sféry povinného, existují způsoby, jak se jejímu provedení vyhnout.
Pokud povinný vlastní pouze majetek obyvyklé hodnoty a počtu (nikoliv luxusní věci) a spadá do některé z těchto skupin:
- senior se starobním důchodem nižším nebo stejným jako minimální mzda (20.800 Kč pro rok 2025)
- invalida ve 2. nebo 3. stupni
- osoba, které vymáhaný dluh vznikl před 18. rokem věku
Pak u něj mobiliární exekuce nesmí být vůbec provedena. Povinný musí exekutorovi své zranitelné postavení prokázat, exekutor pak nemůže provést soupis majetku. Předmětem exekuce však nesmí být pohledávka na výživném nebo náhrada újmy. Úpravu najdeme v § 67 ex. řádu.
Pokud povinný do žádné z těchto skupin nespadá, má možnost využít odklad mobiliární exekuce tím, že bude platit zákonné splátky – více v kapitole 7.4.3.12. Odklad a zastavení exekuce