Srážkami je možné postihnout pravidelně se opakující příjmy povinného, a to jeho mzdu (či jiné příjmy z pracovní činnosti) a nebo některé sociální a obdobné dávky, na které má povinný nárok (viz níže; viz také § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Zákon přesně stanoví způsob výpočtu částky, která může být strhávána a částky, která musí za všech okolností povinnému zůstat.
U tohoto způsobu výkonu rozhodnutí je významné, že příslušné částky jsou z příjmu povinného sraženy před jejich výplatou – postižen je tedy vlastně nárok na tyto příjmy. Jakmile dojde k faktické výplatě (povinný v hotovosti převezme mzdu nebo sociální dávku, a nebo je mu mzda či dávka vyplacena na účet), ztrácí tyto prostředky charakter příjmů, a ustanovení o srážkách se na ně již nadále nevztahují (např. ustanovení zakotvující minimální částku, která musí povinnému zůstat či zákaz exekuce některých sociálních dávek).
Postihují se tyto peněžité příjmy z pracovní činnosti:
• mzda, plat
• náhrady mzdy/platu (včetně náhrady mzdy proplácené státem při platební neschopnosti zaměstnavatele)
• odměna za vedlejší činnost vykonávanou zaměstnancem u téhož zaměstnavatele
• odměny z dohody o pracovní činnosti (oproti odměny z dohody o provedení práce – ty se nepostihují)
• odstupné a náhrady z důvodu pracovního úrazu/nemoci z povolání – z odstupného se počítají srážky stejně jako srážky ze mzdy z příslušného počtu násobku průměrného platu (dlužník tedy obdrží v případě odstupného ve výši několikanásobku průměrné mzdy stejný násobek nezabavitelné částky a příslušné 1/3, resp. 2/3 podle typu pohledávky, výpočet se provede pro každý násobek průměrného platu zvlášť)
a dále následující sociální dávky a jiné příjmy (§ 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu)
• dávky nemocenské
• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
• peněžitá pomoc v mateřství (mateřská)
• rodičovský příspěvek
• ošetřovné za péči o nemocného člena rodiny
• důchody – tedy důchody při invaliditě všech stupňů, starobní důchod, vdovský důchod (výjimkou je sirotčí důchod nezletilého dítěte, který náleží nezletilému)
• podpora v nezaměstnanosti
• stipendia
Exekucí není možné postihnout:
• jednorázové dávky státní sociální podpory (např. porodné)
• příspěvek na bydlení
• dávky pomoci v hmotné nouzi (tedy příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení mimořádná okamžitá pomoc)
• dávky podle zákona o sociálních službách
• dávky, jejichž příjemcem je někdo jiný než povinný (přestože je v zastoupení této osoby přejímá povinný, např. přídavek na dítě, pěstounské dávky – příspěvek na úhradu potřeb dítěte, sirotčí důchod)
Dále nelze postihnout daňový bonus, a to ani srážkou z příjmu ani způsobem exekuce přikázáním pohledávky
DŮLEŽITÉ: Mzdu a ostatní výše uvedené příjmy je možné postihnout pouze srážkami (tedy pouze částečně) a nikoliv např. přikázáním pohledávky (viz níže). Této ochrany ale tyto příjmy požívají pouze do okamžiku faktického vyplacení povinnému. V okamžiku faktického vyplacení těchto dávek v hotovosti nebo na účet ztrácí vyplacené prostředky charakter mzdy/dávky, a jako peníze (movité věci) či pohledávku (obstavení účtu) je LZE exekuovat bez omezení.
Způsob výpočtu srážek ze mzdy a jiných příjmů:
Srážky se provádějí z čisté mzdy (tedy již po odečtení daně, sociálního a zdravotního pojištění).
Vypočte se základní nezabavitelná částka, a to tak, že se sečtou nezabavitelné částky povinného a čásky za každou tzv. vyživovanou osobu a výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Z čisté mzdy (čistého příjmu) povinného se odečte základní nezabavitelná částka. Výsledek se zaokrouhlí směrem dolů na číslo dělitelné třemi. Výsledná částka pak je
a. větší než ČSO: pak se z výsledné částky srazí nad ČSO vše + z ČSO se srazí 1/3, resp. u přednostních pohledávek 2/3.
b. menší než ČSO: pak se sráží pouze 1/3 resp. 2/3 z výsledné částky
Poznámka – někdy nelze vůbec provést srážku: Jana má čistou mzdu ve výši 28.000,- Kč. Má pět nezletilých dětí, které živí. Základní nezabavitelná částka činí 28.586 Kč (12.705 + 5 x 3.176), takže po jejím odečtení od čisté mzdy nezbude kladná výsledná částka, z které by bylo možné provést srážky.
Nezabavitelná částka
je upravena v nařízení vlády 595/2006 Sb., její výpočet je závislý na výši životního minima a normativních nákladů na bydlení – ty mohou být měněny každý rok, proto je třeba vždy znát aktuální výši nezabavitelné částky.
V roce 2024 činí od 1.1.2024 nezabavitelná částka
- pro povinného 12.705 Kč
- pro každou vyživovanou osobu ¼ z částky pro povinného, tedy 3.176 Kč:: Částka, nad kterou se sráží bez omezení (ČSO)
je rovněž upravena v uvedeném nařízení a může se měnit každý rok.
Od 1.1.2024 činí ČSO 28.585,50 Kč.
Vyživované osoby jsou osoby, vůči kterým má povinný podle zákona nebo podle rozhodnutí soudu vyživovací povinnost. Podle zákona (tedy nezávisle na tom, zda bylo o vyživovací povinnosti soudně rozhodnuto) je vyživovací povinnost vůči manželovi / manželce povinného a vůči dětem povinného. Manžel/ka se považuje za vyživovanou osobu i pokud má vlastní příjem. Za společné dítě se započítává nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky vedeny proti oběma manželům.
Přednostní pohledávky (tj. pohledávky, pro které se sráží 2/3), jsou podle § 279, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu následující pohledávky (jde hlavně o výživné, škodu na zdraví a některé pohledávky státu na daních a povinných odvodech):
- pohledávky výživného
- pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví
- pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy
- pohledávky daní a poplatků
- pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení
- pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění
- pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče
- pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory
POZOR! Nepostižitelná část mzdy/dávek je chráněna jen do okamžiku vyplacení. Jakmile je vyplacena – v hotovosti nebo zaslána na účet – ochrana zaniká a veškeré peníze mohou být exekuovány prakticky bez omezení jako movité věci (při výplatě v hotovosti) nebo přikázáním pohledávky (při zasílání mzdy/dávek na účet).
POZOR! Srážky je možné nařídit pouze ze mzdy nebo jiných příjmů povinného, který je jako povinný označen v usnesení o nařízení exekuce. Zejména tedy není možné v exekuci vedené proti jednomu z manželů nařídit srážky ze mzdy druhého manžela (a to proto, že nárok na vyplacení mzdy či dávky náleží pouze dané osobě a tento nárok je možné postihnout pouze tehdy, je-li tato osoba přímo povinným v exekuci), byť by se jednalo o dluh, který lze uspokojovat ze společného jmění manželů.
Srážky vždy provádí zaměstnavatel, případně instituce, která povinnému vyplácí dávky/jiný příjem, a to od okamžiku, kdy je jí doručeno usnesení o nařízení exekuce/exekuční příkaz ke srážkám ze mzdy. Zaměstnavatel či tato instituce jsou také odpovědní za to, že výši srážek správně spočítali. Pokud má povinný příjmů, z nichž je možno srážet více, exekutor zpravidla stanoví, který z plátců bude srážky provádět. Pro účely výpočtu srážky se všechny příjmy sčítají. Např.: povinný pobírá starobní důchod ve výši 13.000,- Kč měsíčně a je zaměstnaný na částečný úvazek a bere za to 13.000,- Kč čistého – jeho příjem je celkem 26.000,- Kč měsíčně a příslušná srážka mu bude prováděna, byť jednotlivě jsou oba příjmy pod hranicí nezabavitelné částky.
Zaměstnavatel po sražení příslušné částky vyplatí exekutorovi sraženou částku a povinnému zbytek, vždy tedy minimálně nezabavitelné částky. Pokud je exekuce odložena, zaměstnavatel dál srážky provádí, sražené částky však nezasílá exekutorovi, ale uschovává u sebe, a poté, co je odklad zrušen je podle okolností buď vyplatí exekutorovi, nebo vrátí povinnému, byla-li exekuce zastavena.
Proti srážkám z příjmů, u kterých není výkon rozhodnutí srážkami povolen, nebo proti srážkám provedeným v nesprávné výši, je možné se bránit návrhem na (částečné) zastavení exekuce.
Srážky z odstupného
Od 24. 4. 2020 je v zákoně zakotveno toto pravidlo:
Základní nepostižitelná částka se od odstupného při skončení pracovního poměru neodečte jen jednou, ale tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné poskytnuté zaměstnanci představuje. Pokud bude zaměstnanci poskytnuto odstupné například ve výši trojnásobku průměrného výdělku k poslední mzdě, bude nezabavitelná částka započítána celkem čtyřikrát, tedy na mzdu a na každý měsíc, za který náleží odstupné.
Podle výkladu se však toto pravidlo nebude vztahovat na odstupné poskytnuté nad rámec zákona (např. na základě kolektivní smlouvy apod.). To znamená, že pokud zaměstnanec dostane odstupné ve výši pětinásobku průměrné mzdy a má přitom ze zákona nárok jen na trojnásobek, nezabavitelná částka se započítá jen třikrát.
Výjimka – kdy nelze postihnout část důchodu srážkami
Dle ust. § 299 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v případě výkonu rozhodnutí/exekuce srážkami z důchodu fyzické osoby (invalidního, starobního, vdovského/vdoveckého nebo sirotčího), která z tohoto důchodu platí náklady za pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu. Ústavem sociální péče jsou podle zákona č. 108/2006 Sb. týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. V případě, že probíhá exekuce srážkami z důchodu a z tohoto důchodu je hrazen pobyt osoby v ústavu sociální péče, není třeba podat návrh na částečné zastavení exekuce k jednotlivým exekutorům. Pro tento případ existuje speciální formulář ČSSZ s názvem Hlášení o přijetí klienta, z jehož důchodu jsou prováděny exekuční srážky na výkon rozhodnutí, do zařízení sociálních služeb. Formulář vyplní klient společně s příslušným ústavem. Na jeho základě ČSSZ sama provede úpravu výpočtu srážek z důchodu, a to pro všechny případné exekuce, v nichž byl příkaz ke srážkám z důchodu vydán a doručen ČSSZ (týká se i exekucí do budoucna).