Jak konkrétně smí soud při výkonu rozhodnutí/exekutor při exekuci postupovat při vymáháni jednotlivých pohledávek povinného je podrobně popsáno v zákoně č. 99/1963 Sb., občanském soudním řádu. Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád pak doplňuje některé podrobnosti či odchylky pro postup exekutorů, v zásadě se ale exekutoři musí držet úpravy v občanském soudním řádu stejně jako soudní vykonavatelé.
Podstatným rozdílem mezi výkonem rozhodnutí prováděným soudními vykonavateli a exekucí vedenou exekutory je skutečnost, že oprávněný (věřitel), který dává návrh k soudu na výkon rozhodnutí si musí sám zjistit majetkové poměry povinného (dlužníka) a sám si vybrat, který ze způsobů výkonu rozhodnutí bude nejvhodnější, a tento způsob soudu navrhnout a také soudu sdělit, kde a jaký má povinný majetek.
Provádí-li exekuci exekutor, zjišťuje si majetkové poměry povinného sám a zároveň si exekutor i vybere, který nebo které způsoby exekuce zvolí. Exekutor je oprávněn vést exekuci jedním nebo více či dokonce všemi možnými způsoby exekuce současně podle svého uvážení – a při respektování některých pravidel, zejména pravidla přiměřenosti a pravidla priority, která budou popsána níže.
Zákon rozlišuje mezi vymáháním peněžitých pohledávek (peněžitých dluhů) a rozhodnutí na nepeněžitá plnění.
I. Výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky lze vynucovat jen následujícími způsoby: a) srážkami ze mzdy a jiných příjmů,
b) přikázáním pohledávky,
c) prodejem movitých věcí a nemovitých věcí,
d) postižením závodu,
e) správou nemovité věci,
f) pozastavením řidičského oprávnění
+ dále zřízením soudcovského/exekutorského zástavního práva na nemovitostech
Exekuci prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých věcí a nemovitých věcí.
II. Výkon rozhodnutí ukládajícího nepeněžité plnění se provádí následujícími způsoby:
a) Vyklizení (vyklizení bytu)
b) Odebrání věci
c) Rozdělení společné věci
d) Provedení prací a výkonů
e) Ukládání pokut
Pravidlo přiměřenosti
Podle § 47 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu je exekutor povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazků povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků povinného dosaženo. Podle odstavce 1 § 58 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu může být exekuce na majetek povinného provedena jen do výše bezpečně postačující k uhrazení vymáhané pohledávky a jejího příslušenství (včetně příslušenství, které podle očekávání vznikne v průběhu exekuce a včetně nákladů exekučního řízení). Kvůli několika tisícovému dluhu tak exekutor nesmí např. nařídit exekuci prodejem nemovitosti, je-li možné vymožení dluhu dosáhnout v přiměřené době jiným, pro povinného méně drastickým způsobem.
Pokud exekutor podle názoru povinného princip přiměřenosti poruší, může se povinný bránit podáním návrhu na (částečné) zastavení exekuce právě s odkazem na výše uvedené paragrafy.
Pravidlo priority
V odstavci 2 § 58 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, se stanoví, že exekutor je oprávněn nařídit exekuci (postupně nebo současně) i více způsoby, ale jen pokud by nebylo možné úspěšně vymoci pohledávku pouze jedním způsobem. V případě více způsobů je exekutor povinen nejprve přistoupit k přikázání pohledávky, srážkám ze mzdy nebo ke zřízení exekutorského zástavního práva. Teprve pokud by nebylo možné těmito způsoby pohledávku úspěšně a v přiměřené době vymoci, je exekutor oprávněn přistoupit k prodeji movitého majetku, nemovitostí či podniku.
Obranou povinného v případě porušení principiu priority je opět podání návrhu na (částečné) zastavení exekuce s odkazem na § 58 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.
VZOR návrhu na částečné zastavení exekuce pro nevhodnost
Poznámka: Návrh na částečné zastavení exekuce je možné podat exekutorovi do 15 dnů ode dne, kdy se povinný dozvěděl o důvodu k zastavení exekuce (obvykle do 15 dnů ode dne, kdy byl povinnému doručen exekuční příkaz na prodej nemovitosti). Pokud tato lhůta uplynula, podává se podnět k částečnému zastavení exekuce soudu; na zastavení exekuce v případě podnětu není právní nárok, záleží na úvaze soudu, zda exekuci zastaví.