Jak konkrétně smí soud při výkonu rozhodnutí/exekutor při exekuci postupovat při vymáhání pohledávek je podrobně popsáno v zákoně č. 99/1963 Sb., občanském soudním řádu. Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád, pak doplňuje některé podrobnosti či odchylky pro postup exekutorů. Exekutoři se musí držet úpravy v občanském soudním řádu, pokud exekuční řád nestanoví jinak.
Podstatným rozdílem mezi výkonem rozhodnutí prováděným soudními vykonavateli a exekucí vedenou exekutory je skutečnost, že oprávněný (věřitel), který podává návrh k soudu na výkon rozhodnutí, si musí sám zjistit majetkové poměry povinného (dlužníka), sám si vybrat, který ze způsobů výkonu rozhodnutí bude nejvhodnější, a tento způsob soudu navrhnout a sdělit, kde a jaký má povinný majetek.
Provádí-li exekuci exekutor, zjišťuje si majetkové poměry povinného sám a zároveň si sám vybere, který nebo které způsoby exekuce zvolí. Exekutor je oprávněn vést exekuci jedním, více či dokonce všemi možnými způsoby exekuce současně podle svého uvážení, při respektování pravidel, zejména pravidla přiměřenosti a pravidla priority, která budou popsána níže.
Zákon rozlišuje mezi vymáháním peněžitých pohledávek (peněžitých dluhů) a nepeněžitých plnění.
I. Exekuci k vymožení peněžité částky lze provést jen následujícími způsoby:
a) srážkami ze mzdy a jiných příjmů,
b) přikázáním pohledávky,
c) prodejem movitých věcí a nemovitých věcí,
d) postižením závodu,
e) správou nemovité věci,
f) pozastavením řidičského oprávnění
+ dále zřízením soudcovského/exekutorského zástavního práva na nemovitostech
Exekuci prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých věcí a nemovitých věcí.
II. Exekuci k vymožení nepeněžitého plnění se provádí následujícími způsoby:
a) Vyklizením
b) Odebráním věci
c) Rozdělením společné věci
d) Provedením prací a výkonů
e) Ukládáním pokut
Pravidlo přiměřenosti
Podle § 47 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu je exekutor povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazků povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků povinného dosaženo. Podle §58 odst. 1 exekučního řádu může být exekuce na majetek povinného provedena jen do výše bezpečně postačující k uhrazení vymáhané pohledávky a jejího příslušenství (včetně příslušenství, které podle očekávání vznikne v průběhu exekuce a včetně nákladů exekučního řízení). Kvůli několikatisícovému dluhu tak exekutor nesmí např. nařídit exekuci prodejem nemovitosti, je-li možné vymožení dluhu dosáhnout v přiměřené době jiným, pro povinného méně drastickým způsobem.
Pokud exekutor podle názoru povinného princip přiměřenosti poruší, může se povinný bránit podáním návrhu na (částečné) zastavení exekuce právě s odkazem na výše uvedené paragrafy.
Pravidlo priority
V § 58 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, se stanoví, že exekutor je oprávněn nařídit exekuci (postupně nebo současně) i více způsoby, ale jen pokud by nebylo možné úspěšně vymoci pohledávku pouze jedním způsobem. V případě více způsobů je exekutor povinen nejprve přistoupit k přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu, srážkám ze mzdy nebo ke zřízení exekutorského zástavního práva. Teprve pokud by nebylo možné těmito způsoby pohledávku úspěšně a v přiměřené době vymoci, je exekutor oprávněn přistoupit k prodeji movitého majetku, nemovitostí či podniku.
Obranou povinného v případě porušení principiu priority je opět podání návrhu na (částečné) zastavení exekuce.