O odkladu a zastavení exekuce rozhodoval do roku 2009 vždy soud. Nyní však i o těchto záležitostech rozhoduje ve vymezených případech exekutor. Návrh na odklad exekuce nebo na zastavení exekuce je tak potřeba adresovat přímo danému exekutorovi.
Odklad
Důvody, z jakých lze exekuci odložit, najdete v občanském soudním řádu, konkrétně v § 266 zákona č. 99/1963 Sb.:
1) Na návrh (povinného) může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny (1) ocitl přechodně (2) v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky (3) a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen (4). Pokud má být návrh na odložení exekuce úspěšný, musí tedy být splněny všechny čtyři výše uvedené předpoklady současně. Tyto čtyři předpoklady musí povinný ve svém návrh odůvodnit a pokud možno i doložit.
2) I bez návrhu povinného může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, lze-li očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven, je-li zde tedy důvodný předpoklad, že existuje některá ze skutečností, pro níž lze exekuci zastavit (viz dále).
V případě, že exekutor obdrží návrh na odklad exekuce, buď návrhu sám vyhoví anebo v opačném případě předloží návrh na odklad do 7 dnů soudu. Soud je pak povinen o odkladu rozhodnout do 15 dnů. Dokud není o návrhu na odklad rozhodnuto, není exekutor oprávněn činit jakékoliv úkony, ledaže by šlo o návrh, jenž by byl svévolným nebo zřejmě neúspěšným uplatňováním či bráněním práva (návrh na odklad exekuce tedy má do jisté míry odkladný účinek). Exekuci je možno odložit jen na nějakou konkrétně stanovenou dobu, ne tedy na neurčito.
Zastavení
Důvody, z jakých lze exekuci zastavit, najdete v občanském soudním řádu, konkrétně v § 268 zákona č. 99/1963 Sb. Podle něj výkon rozhodnutí (či exekuce) bude zastaven, jestliže
1) byl nařízen, ačkoli se rozhodnutí soudu v nalézacím řízení (exekuční titul) dosud nestalo vykonatelným;
2) rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným;
3) zastavení výkonu rozhodnutí navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení (oprávněný);
4) výkon rozhodnutí postihuje věci, které jsou z něho vyloučeny (to je typicky případ, kdy exekutor zabaví movité věci, které není podle zákona oprávněn zabavit, např. obvyklé vybavení domácnosti – viz dále);
5) průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů (tento důvod se tedy může uplatnit, pokud povinný nemá žádný majetek, který by bylo možno exekučně postihnout nebo tento majetek nemá prakticky žádnou cenu – toto však musí mít exekutor spolehlivě zjištěno, aby mohla být exekuce z tohoto důvodu zastavena; viz dotaz a odpověď na konci této kapitoly);
6) bylo pravomocně rozhodnuto, že výkon rozhodnutí postihuje majetek, k němuž má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí (tzn. pokud bylo soudem rozhodnuto o tzv. vylučovací žalobě – viz dále);
7) po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku (důvodem pro zastavení je v tomto případě např. započtení pohledávky povinného proti exekučně vymáhané pohledávce oprávněno);
8) výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat (Sem spadají zbylé případy nějakého pochybení exekutora či vady exekučního titulu apod., které mohou vést k zastavení exekuce. Patří sem např. částečné zastavení exekuce pro nepřiměřeně zvolený způsob exekuce. Patří sem i zastavení z důvodu povinným vznesené námitky promlčení.).
Exekuci lze podle okolností případu zastavit jak zcela (např. z důvodu námitky promlčení) tak i jen zčásti (např. pokud jde jen o jeden exekuční příkaz – nepřípustná exekuce přikázáním pohledávky z účtu, anebo pokud jde třeba jen o jednu věc – sepsání věci, která nesmí být dle zákona dlužníkovi zabavena, při exekuci prodejem movitých věcí).
Návrh na zastavení exekuce lze podat do 15 dnů ode dne, kdy se povinný o důvodu k zastavení dozvěděl. Tato lhůta je velmi krátká. Je třeba na ni klienty upozorňovat. Pokud by ji povinný promeškal, bylo by možné zastavení exekuce docílit jen velmi obtížným a výsledek nezaručujícím způsobem na základě podnětu přímo soudu, který o zastavení může rozhodnout i bez návrhu.
Pokud je podán návrh na zastavení exekuce, vyzve do 15 dnů exekutor všechny účastníky, aby se vyjádřili, zda se zastavením souhlasí. Pokud všichni účastníci exekuce se zastavením souhlasí nebo pokud marně uplynula 30 denní lhůta k vyjádření se (např. i pokud se některý účastník zapomene nebo nestihne vyjádřit), exekutor exekuci zastaví. V případě, že se zastavením souhlasí oprávněný, zastaví exekutor exekuci vždy, a to i bez návrhu.V opačných případech postoupí exekutor návrh k rozhodnutí soudu.
Exekutor může dále sám zastavit exekuci v případě, kdy mu oprávněný nesloží přiměřenou zálohu na náklady exekuce, pokud ho ke složení zálohy vyzval a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu. Výjimka platí pro případ, kdy jsou na straně oprávněného splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků nebo je-li vymáháno výživné na nezletilé dítě – v takovém případě exekutor není oprávněn zastavit exekuci pro nezaplacení zálohy.
Otázky a odpovědi
Klientka je v invalidním důchodu, žije ve společné domácnosti s dvěma zletilými (nezaměstnanými) a třemi nezletilými dětmi a žije v nájmu. Výše jejího důchodu je okolo 7000,-, což znamená, že nelze exekučně postihnout, žijí v nájmu (byt je vybaven skromě). Exekucí má více a je nemožné, že by je kdy splatila. Je možné podat návrh k zastavení exekuce pro nemajetnost?
Ustanovení zákona (§ 268 odst. 1 písm. e) z.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu zní přesně takto: „Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů.“ (výkon rozhodnutí se v tomto případě = exekuce) To obvykle znamená, že už musela exekuce skutečně probíhat, exekutor již zkusil všechny možné způsoby exekuce a sám přišel na to, že majetek klientky nepostačuje ani na úhradu nákladů exekuce. Exekutor, resp. soud z tohoto důvodu zastavuje exekuci sám, bez návrhu. Je teoreticky možné, aby dlužník sám podal tento návrh na zastavení exekuce, ale smysl to má zpravidla v případě, že došlo k pokusu o exekuci prodejem movitých věcí (před tím musí exekutor zkoušet exekuci srážkami ze mzdy a přikázáním pohledávky) a ani tento pokus nepřinesl uspokojivý výsledek. Na zastavení exekuce z tohoto důvodu však na základě návrhu dlužníka není nárok, exekutor resp. soud musí vždy posoudit situaci dlužníka a vymahatelnost pohledávky sám.Usnesením soudu mi byla exekuce zastavena a to na návrh oprávněného pro nemajetnost. Může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce znovu? Jaká je zde promlčecí lhůta?
Ano, oprávněný může podat návrh znovu. Promlčecí lhůta je 10 let ode dne, kdy mohla být exekuce nařízena poprvé ( = ode dne, kdy dlužník nesplnil ve lhůtě stanovené soudem to, co mu soudní rozhodnutí ukládá).Přeji hezký den a dovoluji se obtěžovat otázkou jak mám postupovat. V mém případě, exekutor oblepil moje věci se zákazem s nimi disponovat a pod hrozbou jejich odvezení ode mne vylákal 20000kč. Celý případ se týkal dluhů mého přítele,který jistý čas bydlel v mém bytě. Vše se událo před více jak třemi léty a já dodnes nemám informace jak exekuce uvalená na mého přítele dopadla a mám obavu s věcmi oblepenými exekutorem nakládat. Děkuji za odpověď. VK
S dotazy na průběh exekučního řízení se musíte obrátit buď na přítele (povinný) nebo na konkrétního soudního exekutora, který úkon provedl. „Oblepené“ věci můžete používat běžným způsobem, ale musíte zabránit jejich poškození nebo znehodnocení (např. se můžete dívat na „oblepenou“ televizi). Nesmíte s nimi disponovat – nesmíte je prodat, darovat, půjčit, zničit.
Pokud rozumím správně a věci máte „oblepené“ již tři roky, je zřejmě pozdě podávat návrh na vyškrtnutí ze soupisu soudního exekutora. Teoreticky byste snad i bez toho mohla podat návrh k soudu na vyloučení věci z exekuce, musela byste však prokázat, že „oblepené“ věci patří Vám a nikoliv příteli. S ohledem na dlouhé trvání „oblepení“ bez skutečného zabavení a prodeje věcí se však domnívám, že exekuce buď již skončila nebo že ji exekutor provádí jiným, řekněme výnosnějším způsobem (srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů, přikázáním pohledávky z účtu banky apod.).