Odklad exekuce
Důvody, z jakých lze exekuci odložit, najdete v občanském soudním řádu v § 266:
1) Na návrh (povinného) může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny (1) ocitl přechodně (2) v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky (3) a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen (4).
Pokud má být návrh na odložení exekuce úspěšný, musí tedy být splněny všechny čtyři výše uvedené podmínky současně. Tyto čtyři předpoklady musí povinný ve svém návrh odůvodnit a musí je i doložit.
2) I bez návrhu povinného může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, lze-li očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven.
Návrh na odklad se podává u exekutora. Ten buď návrhu sám vyhoví anebo předloží návrh na odklad do 7 dnů soudu. Soud je pak povinen o odkladu rozhodnout do 15 dnů. Dokud není o návrhu na odklad rozhodnuto, není exekutor oprávněn činit jakékoliv úkony, ledaže by šlo o návrh, jenž by byl svévolným nebo zřejmě neúspěšným uplatňováním či bráněním práva (návrh na odklad exekuce tedy má do jisté míry odkladný účinek). Exekuci je možno odložit jen na konkrétně stanovenou dobu, ne na neurčito.
U odkladu exekuce podle odst. 1 se přestanou provádět srážky ze mzdy. U odkladu podle odst. 2 plátce mzdy srážky dál provádí, ale nechává si je u sebe (deponuje). Pokud bude exekuce následně zastavena, sražené částky se vyplatí povinnému.
Odklad podle § 266 se týká celé exekuce – po dobu odkladu exekuce neprobíhá žádným způsobem. Mimo to máme i odklad exekuce prodejem movitých věcí, kdy se odkládá jen provedení mobiliární exekuce, jinými způsoby ale exekuce pokračuje dál. Úpravu najdeme v §54 odst. 7-10 ex. řádu.
Odklad provedení exekuce prodejem movitých věcí
Pokud chce povinný ochránit svůj majetek před prodejem v dražbě, má možnost místo toho platit měsíční splátku ve výši určené zákonem. Bude-li tuto splátku hradit, exekutor nesmí k prodeji věcí přistoupit. Pokud povinný exekutorovi sdělí, že chce této možnosti využít a splní podmínky, exekutor to musí akceptovat a od provádění mobiliární exekuce upustit.
Výše splátky je určená zákonem, neodvíjí se od výše vymáhaného dluhu, ale od situace povinného:
- splátka ve výši 1.500 Kč
- povinný nemá srážky ze mzdy
- povinný má srážky ze mzdy postihující dvě třetiny zbytku čisté mzdy (tj. pro přednostní pohledávku nebo má více než 3 exekuce)
- splátka ve výši celé druhé třetiny zbytku čisté mzdy (minimálně 1.500 Kč)
- povinný má srážky ze mzdy, které postihují jen první třetinu zbytku čisté mzdy (tj. pro nepřednostní pohledávku)
Srážky ze mzdy budou povinnému dál probíhat, nad jejich rámec musí ještě dobrovolně zasílat splátku v uvedené výši. Výši splátky povinnému sdělí exekutor, pokud by došlo u povinného ke změně poměrů, výše splátky se může změnit.
V exekuci musí nejprve dojít k soupisu movitých věcí povinného. Po jeho provedení musí povinný exekutorovi písemně sdělit, že žádá o odklad mobiliární exekuce podle § 54 ex. řádu. Odklad funguje ihned od písemného projevu vůle, nikoliv až od první splátky, nepodléhá schválení exekutorem. Exekutor povinného vyzve k zaplacení první splátky a sdělí mu číslo účtu. Povinný musí splátku uhradit do 10 dnů od doručení výzvy, další splátky je třeba hradit do konce kalendářního měsíce, a to až do úplného uhrazení vymáhaného nároku. Pokud nebude splátka včas uhrazena, ochrana před zabavením majetku končí, exekuce pokračuje a odklad již nelze využít znovu.
Odklad nelze využít, je-li v exekuci vymáhána pohledávka výživného nebo náhrady újmy. Odklad nechrání všechen sepsaný majetek – např. zvlášť hodnotné věci, dopravní prostředky. K jejich zpeněžení může exekutor přistoupit odkladu a splátkám navzdory. Odklad nelze využít, jestli hodnota všech věcí pojatých do soupisu přesahuje určitou částku (§ 54 odst. 10).
POZOR na to, aby povinný sdělil vůli platit zákonné splátky podle § 54. Obecný příslib dobrovolně splácet vymáhanou částku nezakládá účinky odkladu a žádnou ochranu před mobiliární exekucí neposkytuje!
Zastavení exekuce
Zastavení exekuce znamená její ukončení dřív, než je vymáhaná pohledávka vymožena. Důvody, z jakých lze exekuci zastavit, najdete v občanském soudním řádu v § 268. Podle něj výkon rozhodnutí (či exekuce) bude zastaven, jestliže
a) byl nařízen, ačkoli se rozhodnutí soudu v nalézacím řízení (exekuční titul) dosud nestalo vykonatelným (jsou vady v doručování);
b) rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným;
c) zastavení výkonu rozhodnutí navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení (oprávněný, nemusí uvádět důvod);
d) výkon rozhodnutí postihuje věci, které jsou z něho vyloučeny (když exekutor zabaví movité věci, které není podle zákona oprávněn zabavit, např. obvyklé vybavení domácnosti, zastavení exekuce je v tomto případě jen částečné pouze pro tyto věci);
e) průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů (pokud povinný nemá žádný majetek, který by bylo možno exekučně postihnout nebo tento majetek nemá prakticky žádnou cenu – důkazní břemeno nese povinný, musí být vyloučena možnost zlepšení situace do budoucna);
f) bylo pravomocně rozhodnuto, že výkon rozhodnutí postihuje majetek, k němuž má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí (po podání úspěšné vylučovací žaloby, exekuce se částečně zastavuje pro tento majetek);
g) po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku (např. započtení pohledávky povinného proti exekučně vymáhané pohledávce oprávněno);
h) výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat (Sem spadají zbylé případy nějakého pochybení exekutora či vady exekučního titulu apod., které mohou vést k zastavení exekuce. Patří sem např. částečné zastavení exekuce pro nepřiměřeně zvolený způsob exekuce, zastavení z důvodu povinným vznesené námitky promlčení.).
Exekuci lze podle okolností případu zastavit zcela (např. z důvodu námitky promlčení) nebo i jen zčásti (např. pokud jde jen o jeden exekuční příkaz – nepřípustná exekuce přikázáním pohledávky z účtu, anebo pokud jde třeba jen o jednu věc – sepsání věci, která nesmí být dle zákona dlužníkovi zabavena, při exekuci prodejem movitých věcí).
Návrh na zastavení exekuce může povinný podat u exekutora do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Exekutor zašle návrh oprávněnému k vyjádření, zda se zastavením souhlasí. Pokud oprávněný souhlasí, nebo se ve lhůtě 30 dnů nevyjádří, exekutor exekuci zastaví. Pokud oprávněný se zastavením nesouhlasí, postoupí exekutor návrh exekučnímu soudu. Exekutor může sám zastavit exekuci v případě, kdy mu oprávněný nesloží přiměřenou zálohu na náklady exekuce, pokud ho ke složení zálohy vyzval a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu. Výjimka platí pro případ, kdy jsou na straně oprávněného splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků nebo je-li vymáháno výživné na nezletilé dítě – v takovém případě exekutor není oprávněn zastavit exekuci pro nezaplacení zálohy.
Exekuční soud posoudí návrh povinného a vyjádření oprávněného a exekutora. Návrhu na zastavení exekuce buď vyhoví a exekuci zastaví, nebo návrh zamítne a exekuce probíhá dál.
Manžel povinného se může domáhat zastavení exekuce, postihuje-li jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů ve větším rozsahu, než připouští zákon. Viz zvláštní kapitola 7.4.5. Exekuce manželů
Zastavení exekuce pro její bezvýslednost
Exekuci lze zastavit i z důvodu, že je po určitou dobu vedena bez úspěchu, tj. po určitou dobu se nepodařilo vymoci žádné plnění. Lhůta se počítá od vyznačení doložky o provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí, případně od posledního úspěšně vymoženého plnění.
Pokud za dobu posledních 6 let nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a zároveň není exekucí postižena nemovitá věc, vyzve exekutor (z moci úřední, bez návrhu povinného) oprávněného ke sdělení, zda souhlasí se zastavením exekuce. Pokud souhlasí nebo lhůta k vyjádření marně uplyne, exekutor exekuci zastaví. Pokud oprávněný nesouhlasí, musí složit (není-li osvobozen) zálohu na další vedení exekuce ve výši 500 Kč. Trvání exekuce se po složení zálohy prodlužuje o další 3 roky. Po třech letech se postup opakuje, složí-li oprávněný další zálohu, exekuce se ještě jednou prodlouží o 3 roky. Maximální doba bezvýsledné exekuce je 12 let.
Celková doba po vyznačení doložky provedení exekuce, po kterou nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti, nesmí v nepřerušeném trvání překročit po sobě následujících 12 let od vyznačení doložky provedení exekuce nebo posledního vymoženého plnění, nastalo-li později. Po 12 letech marného trvání musí být exekuce vždy zastavena (nehledě na případné postižení nemovité věci). Nesouhlas oprávněného nebo zaplacení zálohy jsou po 12 letech bezpředmětné.
Běh lhůty bezvýslednosti exekuce je přerušen, probíhá-li například řízení o návrhu na zastavení exekuce, po dobu insolvenčního řízení aj. Pokud dojde k částečnému vymožení plnění, běh lhůty se přerušuje a počíná běžet od začátku. U některých exekucí se maximální doba trvání exekuce neuplatní (např. v exekuci na výživné nebo pokud by zastavení exekuce odporovalo dobrým mravům).
Zastavením exekuce pro bezvýslednost původní vymáhaný dluh nezaniká. Dojde-li u povinného ke změně okolností, oprávněný může exekuci zahájit znovu.