Pokud se po nařízení výkonu rozhodnutí objeví skutečnosti, pro které nelze ve výkonu pokračovat, soud zastaví provádění výkonu rozhodnutí. Soud může výkon rozhodnutí zastavit na návrh (oprávněného nebo povinného, resp. manžela povinného) nebo i bez návrhu. Zastavení výkonu rozhodnutí se nemusí vždy vztahovat na celý výkon, v takovém případě jde o částečné zastavení výkonu rozhodnutí.
Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže:
a) byl nařízen, ačkoli se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným;
b) rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným;
c) zastavení výkonu rozhodnutí navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení;
d) výkon rozhodnutí postihuje věci, které jsou z něho vyloučeny;
e) průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů;
f) bylo pravomocně rozhodnuto, že výkon rozhodnutí postihuje majetek, k němuž má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí;
g) po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku;
h) výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat. (jde např. o pochybení soudu či vady exekučního titulu apod., patří sem i zastavení z důvodu povinným vznesené námitky promlčení vymahatelnosti exekučního titulu.).
Výkon rozhodnutí prodejem zástavy bude zastaven také tehdy, jestliže zaniklo zástavní právo. Týká-li se nařízeného výkonu rozhodnutí některý z důvodů zastavení jen zčásti nebo byl-li výkon rozhodnutí nařízen v rozsahu širším, než jaký stačí k uspokojení oprávněného, bude výkon rozhodnutí zastaven částečně.
V případě, že je exekučním titulem rozhodčí nález, je za určitých podmínek možné se domáhat zastavení výkonu rozhodnutí dle § 31 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a následujících – více k tématu zde.