– nájem bytu nebo (části) domu je upraven zvlášť oproti obecnému nájmu, tj. ustanovení o nájmu bytu se pro nájem bytu použijí přednostně, teprve v případě, že tato zvláštní ustanovení něco neupravují, použijí se obecná ustanovení o nájmu, resp. obecná ustanovení o závazcích NOZ
– na nájem bytu/domu se nepoužijí ustanovení o ochraně spotřebitele (§ 1820 zákona č. 89/2012 Sb., NOZ a následujících ustanovení), ale za splnění podmínek lze případně použít ustanovení o ochraně slabší strany
– za nájem bytu nebo bytu se považuje pouze situace, kdy byt nájemce fyzická osoba, popřípadě i členové domácnosti nájemce užívají k trvalému bydlení; v takovém případě je nájem bytu chráněn tak, že se nepřihlíží se k takovým ustanovením nájemní smlouvy, která by zkracovala práva nájemce upravená v příslušné části NOZ (ustanovení § 2235 zákona č. 89/2012 Sb., NOZ a následujících ustanovení)
– družstevní byt – smlouvu o nájmu družstevního bytu upravuje jiný zákon (§ 741 – 747 zákona č. 90/2012 Sb.), podpůrně se užijí ustanovení o nájmu bytu NOZ – jde-li o byt ve vlastnictví právnické osoby, obývaný z důvodu členství členem nebo společníkem této právnické osoby, upravují práva a povinnosti stran především stanovy nebo společenská smlouva
– za nájem bytu lze považovat i nájem domu, části domu, houseboatu, chaty, dostatečně vybaveného obytného vozu, pokud je způsobilý k bydlení a nájemce v něm hodlá (trvale) bydlet
– nájem lze uzavřít na dobu určitou (je třeba ve smlouvě specifikovat na jakou dobu – buď např. na 1 rok od uzavření smlouvy nebo do např. do 31.12.2015) nebo na dobu neurčitou, podle toho se liší i možnosti skončení nájmu
– za nájem bytu nebo domu se nepovažuje:
• pokud byt nebo dům nájemce neužívá k bydlení, ale k rekreaci, ke krátkodobému pobytu (dle důvodové zprávy také např. bydlení po dobu akademického semestru)
• pokud je nájemcem bytu nebo domu právnická osoba; tyto případy se řídí obecnými ustanoveními o nájmu.