NOZ rozděluje zajištění dluhů na:
• zajištění – např. zástavní právo, ručení, zajišťovací převod práva
• utvrzení – např. smluvní pokuta, uznání dluhu
Účelem je v obou případech posílení postavení věřitele, tzn. zvýšení pravděpodobnosti toho, že jeho pohledávka vůči dlužníkovi bude uspokojena (uhrazena).
Rozdíl je v tom, že u zajištění vzniká věřiteli – v případě, že dluh nebude dlužníkem uspokojen řádně a včas – jiná možnost uspokojení, zatímco utvrzení dluhu vede jen ke zlepšení pozice věřitele při vymáhání dluhu (např. prodloužením promlčecí doby).
Zajištění dluhu
– ručení
– finanční záruka
– zajišťovací převod práva
– dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiného příjmu
– zástavní právo
– zadržovací právo
Utvrzení dluhu
– smluvní pokuta
– uznání dluhu