V občanském zákoníku nalezneme – vedle obecné ochrany slabší strany – tato pravidla na ochranu spotřebitele:
- všeobecné interpretační pravidlo, podle kterého lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější (odst. 1 § 1812, zákona č. 89/2012 Sb.)
- neplatnost zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách § 1813 a násl.
- právo na odstoupení od smlouvy a další práva u smluv distančních, smluv uzavřených mimo obchodní prostory a některých dalších spotřebitelských smluv.
Pravidla na ochranu spotřebitele obsahují i jiné právní předpisy, zejména tyto:
- Zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele – upravuje podmínky pro podnikatele, které mají ve svém důsledku chránit spotřebitele
- Zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru – upravuje povinnosti při poskytování úvěru spotřebiteli, např. povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele
- Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení – po novele prakticky znemožňuje uzavřít se spotřebitelem rozhodčí doložku/smlouvu
- Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi. Tento zákon upravuje příslušnost finančního arbitra k rozhodování sporů mezi spotřebitelem a institucemi, například věřitelem při poskytování spotřebitelského úvěru. Řízení u finančního arbitra lze zahájit, dokud nebylo zahájeno řízení ve stejné věci před soudem, a postupuje se v něm dle správního řádu. Výhodou řízení před finančním arbitrem je, že spotřebitel v případě prohry nenese náklady řízení protistrany. Naopak v případě (i jen částečné) výhry spotřebitele je protistrana povinna zaplatit sankci do státního rozpočtu.
- Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, má ustanovení na ochranu spotřebitele v § 11a a násl. Úprava se týká zejména informování spotřebitele a jeho práv na odstoupení nebo vypovězení smlouvy.
- Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Tento zákon ve vztahu ke spotřebiteli upravuje zejména podmínky poskytování služeb mobilními operátory. Úprava v § 63 a násl. stanoví náležitosti smlouvy uzavírané mezi spotřebitelem a operátorem, omezuje smluvní volnost operátora, pokud jde o ujednání o ukončení smlouvy, uzavření smlouvy na dobu určitou, stanoví povinnost v případě smlouvy s automatickým prodlužováním informovat spotřebitele před automatickým prodloužením, prohlašuje za neplatná ujednání o takových podmínkách a postupech pro ukončení smlouvy, které jsou odrazující od změny poskytovatele služeb. Stanoví povinnost alespoň 1 měsíc před účinností změny smluvních podmínek tyto zveřejnit a informovat spotřebitele, spotřebitel má právo z důvodu změny odstoupit od smlouvy. Český telekomunikační úřad má právo nařídit operátorovi, aby provedl změnu smlouvy, která je v rozporu se zákonem o elektronických komunikacích nebo se zákonem na ochranu spotřebitele.