Bezdůvodné obohacení je upraveno v občanském zákoníku (dále jen o.z.) v § 2991-3005 v oddílu závazků vzniklých z jiných právních důvodu (nejde o závazek ani ze smlouvy, ani z deliktu).
Bezdůvodné obohacení nastává, když se osoba obohatí na úkor jiného bez spravedlivého důvodu. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Účastníky vztahu nazýváme obohacený a ochuzený.
Obohacení může spočívat v peněžním nebo věcném zisku, v užívání cizí věci nebo výkonu, nebo naopak v nezmenšení majetku (k němuž by došlo, kdyby za obohaceného neplnil ochuzený). Hodnota obohacení musí být vyčíslitelná v penězích.
Znakem bezdůvodného obohacení není protiprávnost ani zavinění. Bezdůvodně obohacený člověk nemusí udělat vůbec nic „špatně“, může se bezdůvodně obohatit, aniž by jakkoliv konal. Například situace zaslání peněz na špatné číslo účtu – majitel účtu je povinen peníze vydat. Bezdůvodné obohacení vzniklo přesunem majetkových hodnot bez právně uznaného důvodu.
Co konkrétně může být bezdůvodným obohacením vypočítává zákon demonstrativně, nejde o uzavřený výčet. Bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
- Plnění bez právního důvodu – dluh nikdy neexistoval; plnění dluhu jinému, než věřiteli dluhu; plněno více, než dluh činí (omyl na straně ochuzeného), užívání majetku bez právního titulu (např. bytu bez nájemní smlouvy), užívání věci ve spoluvlastnictví nad rozsah podílu
- Plnění z právního důvodu, který odpadl – rozvazovací podmínka, odstoupení od smlouvy, zánik závazku dohodou či nemožností plnění, zrušení rozhodnutí soudu
- Protiprávní užití cizí hodnoty – prospěch získán trestnou činností, nedovoleným podnikáním
- Plnění za jiného – majetek obohaceného v tomto případě nevzroste, ale naopak se nezmenší, protože ačkoliv měl obohacený plnit třetí osobě, plnil za něj ochuzený v omylu (bezdůvodně – nejde o splnění dluhu ručitelem)
Příklady:
1) Užívá-li někdo byt bez právního důvodu (např. skončila mu smlouva na dobu určitou a nebyla nahrazena), obohacuje se na úkor vlastníka bytu tím, že užívá jeho majetek. Majiteli bytu náleží toto bezdůvodné obohacení ve formě peněz, protože osobní užívání nelze jinak nahradit. V případě sporu soud obvykle určí hodnotu tohoto bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného v obdobném bytě v obdobné lokalitě (v průměrné výši v místě obvyklé).
2) Pošle-li osoba omylem peníze na účet někoho jiného, než měla v úmyslu, jsou tyto peníze bezdůvodným obohacením na straně nesprávného příjemce a ten je povinen je vrátit.
Zákon i stanoví, co naopak bezdůvodným obohacením není. Byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat. To platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat.
Ochuzená není osoba, která sice obohatí druhého, ale činí tak ve svém výlučném a osobním zájmu (např. ovlivní-li investicí na vlastním pozemku zvýšení ceny sousedních pozemků) nebo na vlastní riziko (např. jedna osoba bezúplatně plní druhé v očekávání výhody, protislužby nebo jiného prospěchu, aniž je k tomu příjemce právně zavázán). Bezdůvodným obohacením není přijetí promlčeného nebo nežalovatelného dluhu (naturální obligace), plnění dluhu neplatného jen pro nedostatek formy, plnění s úmyslem obohatit jiného darem, ze slušnosti nebo mravní povinnosti (spropitné). Vrácení plnění nemůže požadovat ani ten, kdo jinému plnil, aby ten něco vykonal za účelem zakázaným nebo zcela nemožným.
Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Vrací se to, co bylo získáno. V případě, že nelze vydat skutečné obohacení (protože spočívalo ve výkonu, předmět už neexistuje – zničen, spotřebován, zcizen, ztracen, spojen s jinou věcí), vydává se peněžitá náhrada ve výši ceny obvyklé. Poctivý příjemce vydá bezdůvodné obohacení v rozsahu, v jakém obohacení trvá při uplatnění práva na vydání. Nepoctivý příjemce vydá, co nabyl v době, kdy obohacení získal i s plody a užitky.
Promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení
I právo na vydání bezdůvodného obohacení se může promlčet a je proto třeba uplatnit ho včas. Subjektivní promlčecí lhůta je tříletá a počíná běžet od okamžiku, kdy se člověk dozvěděl o existenci bezdůvodného obohacení a o osobě povinné k jeho vydání. Takovým okamžikem může být například usnesení o zastavení exekuce (která byla zastavena pro vady exekučního titulu) nebo konzultace s dluhovým poradcem. Objektivní promlčecí lhůta je deset let a její běh počíná okamžikem, kdy k bezdůvodnému obohacení skutečně došlo, i když o něm ochuzený třeba ani nevěděl. Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, prodlužuje se objektivní promlčecí lhůta na 15 let. Uplynutím první z těchto lhůt, subjektivní nebo objektivní, je nárok na vydání bezdůvodného obohacení promlčen.
Pozor, bezdůvodné obohacení se promlčuje nezávisle na své splatnosti. Mohlo by dojít k promlčení i dříve, než nastane splatnost. Ta v případě bezdůvodného obohacení nastává výzvou ochuzeného k vydání (§1958 (2) o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.)
Vymáhání bezdůvodného obohacení
Není-li povinnost vydání bezdůvodného plnění splněna dobrovolně, může se ochuzený domáhat svého nároku žalobou u soudu. Při žalobě na vydání bezdůvodného obohacení je na žalovaném, aby prokázal důvod řádného plnění. Omyl ale musí prokazovat ten, kdo se ho dovolává.
Typové případy vzniku bezdůvodného obohacení v dluhové oblasti
Bezdůvodné obohacení vznikne věřiteli a exekutorovi v exekuci vedené na základě rozhodčího nálezu, který byl vydán podle absolutně neplatné rozhodčí doložky. Takový rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem a exekuce musí být z toho důvodu zastavena (neměla být nikdy ani nařízena). Vše, co bylo v exekuci vymoženo (jak plnění pro věřitele, tak odměna a náklady exekutora) je bezdůvodným obohacením a dlužník má právo na vrácení.
Další situací je neplatnost úvěrové smlouvy. Neposoudil-li věřitel dostatečně úvěruschopnost dlužníka, je smlouva o úvěru absolutně neplatná. Bylo-li věřiteli zaplaceno víc, než byla poskytnutá jistina, je tento přeplatek bezdůvodným obohacením.